TEST: KTM 1290 Super Adventure

KTM 1290 Super Adventure

Napříč kontinenty

Modrá stuha, prestižní závod pasažérských lodí přes Atlantik, se nesl ve znamení soubojů stále komfortnějších a rychlejších plavidel. Nový Super Advík byl sice postaven čistě k suchozemským účelům, nicméně svou posádku díky elektronickému tlumení a dostatku prostoru přepraví na libovolnou vzdálenost též s nejvyšší mírou komfortu. Udržení vysokého rychlostního průměru klidně při transkontinentálních přesunech nečiní vlajkové lodi z rodiny Adventure díky přítomnosti upraveného agregátu z velkého Duka sebemenší problém.

Jeden genetický základ

Možnost vyzkoušet hned čtyři modely s přívlastkem Adventure nám KTM nabídla v okolí slovinské Ljubljany, kterou obklopuje zalesněný pás pohoří s úzkými silničkami. Zástupci firmy z Mattighoffenu se přitom nijak netajili tím, že rozšířením počtu modelů cílí na větší počet potenciálních zákazníků, kteří mohou sáhnout kupříkladu po základní 1050, aby pak přešli na novou vlajkovou loď, Super Adventure. Projížďky na všech čtyřech motocyklech v jediný den zřetelně ukázaly, že každý z nich míří na trochu jinou skupinu zájemců. Super Adventure se poprvé představil na výstavě v Miláně a podrobnější popis jeho elektronické výzbroje, která používá nejmodernější technologie, by zabral tři stránky. Není divu, že z celého kvarteta působí nejmohutnějším dojmem a po usednutí do sedla pocítíš mezi koleny plnoštíhlý pas, který má na svědomí i třicetilitrová nádrž. Přesto je posez velmi přirozený, protože se v přední části podařilo zachovat štíhlejší profil, takže nemáš kolena daleko od sebe a poloha nohou je tak naprosto uvolněná. Vyhřívání optimálně tuhého sedla pro oba členy posádky jsem kvůli teplému počasí ani nevyzkoušel. Ergonomii mají v KTM v malíčku a v podstatě si nemohu vzpomenout na nic, co by mi vysloveně vadilo. Ale přece. Umístění tempomatu asi odkoukali u koncernu Piaggio a tlačítko vedle heftu plynu nepovažuju za zdařilé řešení. Při snaze o aktivaci musím chtě nechtě ubrat, což na dálnici s autem v zádech není úplně optimální. Štítek lze nastavit pouze manuálně, ale snadno a s přesně vymezenou aretací. Ochrana před větrem díky dvojitému plexisklu patří mezi nejlepší mezi tourery, stopadesátka v jeho sedle představuje pro posádku naprosto pohodovou rychlost. Nejen nastavitelné páčky spolu s hydraulicky ovládanou spojkou značí příslušnost k těm motocyklům na trhu, u kterých budeš jen těžko hledat rozpočtová řešení. Zevrubnější prohlídka odhaluje řadu čidel a akcelerometrů semiaktivního tlumení a jednotky jízdní stability MSC, které svá data prostřednictvím CAN sběrnice zasílají do řídící jednotky. Jak moc pozornosti věnovali v Mattighoffenu své vlajkové lodi svědčí přítomnost LED světel ve spodní hraně kapotáže, která osvětlí prostor před motocyklem na horizontech, kdy hlavní světlo svítí příliš vysoko. Další důkaz? Přítomnost tzv. cornering light, kdy LED jednotky na bocích stroje osvětlí prostor do zatáčky dle detekovaného náklonu. Jsou na každém boku tři. Pokud nakloníš bike o deset stupňů, rozsvítí se jedna, pokud dosáhneš třicetistupňového náklonu, pošle jednotka proud do všech třech. A to jsem ještě zapomněl na systém kontroly tlaku v pneumatikách.

Bude tím, čím budeš chtít

Čtyři módy pohonné jednotky, čtyři mody elektronického tlumení, čtyři módy přizpůsobující se aktuální zátěži, čtyři režimy kontroly trakce, vypínatelné ABS, stejně jako hill holder s možností všechny asistenční systémy vypnout. Pouze dočasně, po novém startu se MSC stejně jako ABS opět aktivují. Pokud jejich bdělost nehodláš využít, musíš podržet tlačítko a teprve po výzvě k jeho puštění je definitivně uspíš. Stovky hodin ladění a gigabyty dat spolu s konzultacemi zkušených test riderů přinesly ovoce v podobě vytříbeného chování. Příklad? Pokud navolíš režim Offroad, ABS se deaktivuje na zadním kole a umožní ti tak stroj před vinglem natočit k apexu smykem zadku. Předek přitom hlídá zdrženlivý antiblok. Taktéž různé režimy tlumení rozpoznáš velmi zřetelně. Sport navol pro kvalitní asfalt, celý bike ztuhne a odezva od předního kola bude přes jeho devatenáctipalcový průměr nečekaně na výši. Jenže kvalitní asfalt abys u nás pohledal, takže potvrzuji Soft a po přejezdu prvních nerovností se mi rozestupují koutky: Das ist KTM! Vyžehlí i hluboké jámy s nadhledem značce vlastním bez rušivých rázů do řízení, o absenci rázů do páteře nemluvě. Schopností odfiltrovat posádku od reálného stavu vozovky těžce konkuruje Caponordu a k tvému mozku poputuje jasný signál, že semiaktivní tlumení od KTM vlastněné značky WP za ty prachy navíc prostě stojí. Kombinace analog/digitál přístrojovky umocňuje přehlednost a přítomnost tlačítek v křížovém uspořádání na levém řídítku pak intuitivnost ovládání. Označíš, potvrdíš. Vše.

Podladěný Zekon s modrou krví

Před pár lety jsme s kolegy zasvěceně tvrdili, že sto koní je pro cestovní enduro až až. Dle názoru současných výrobců tomu tak rozhodně není! Už agregát z menší 1190ky ve mně vzbudil nadšení svou sílou, kdy s drahou polovičkou za zády suverénně poslal předek nad asfalt. Zabudování pohonné jednotky Super Vévody se ovšem neobešlo bez zásadních úprav. Těžší setrvák spolu s jinými vačkami vtiskly motoru zemitější charakter, kdy i dva a půl metráku těžký stroj rozjede na dvojku na minimum plynu a bez jediného škubnutí. Velkoobjemový dvouválec přišel o dvacet koní, ale o sílu hodnou roztahovače trucků Zekona rozhodně ne. Vždyť už od necelých dvou a půl tisíce otáček generuje víc jak sto newtonmetrů. Těch litrový tříválec ve Fabii nedosahuje ani v maximu. Při jízdě v běžném provozu přes šest tisíc otáček budeš chodit jen zřídka, není to zkrátka potřeba. Za osmičkou i na vyšší rychlostní stupně vystřelí za doprovodu dunivého soundu a jestli dostaneme možnost, moc rád bych ho postavil proti 1000XR a Multistradě o titul nejrychlejšího silničního endura planety. Tempomat lze aktivovat v rozsahu od 40 kilometrů v hodině po dvě stovky od čtvrtého stupně výše. O jeho vypnutí se postará tradičně zmáčknutí brzdové nebo spojkové páčky, nově zásah MSC nebo zvednutí předního kola. Pružnost véčka a určení stroje přinesly osazení Dukovy skříně delším šestým stupněm, který oceníš hlavně při dálničních přesunech. Spotřeba? Pod šest litrů půjde tenhle křižník jen při sebemrskačském stylu jízdy. Kdo ale investuje půl mega, asi litr derivátu ropy výměnou za velmi intenzívně vnímané, úctyhodné výkony řešit nebude.

Konstanty zůstávají

Rám svařený z chrommolybdenových trubek, dvouválec, už zmíněné elektronické tlumení a skvělé brzdy, konstanty u KTM zůstávají neměnné. Proč je měnit, když Super Advík těží stejně jako jeho sourozenci z dlouholetých zkušeností značky z těch nejtěžších adventure soutěží. Původní obavy z vyšší hmotnosti a úctyhodných rozměrů SD se nepotvrdily. Z jízdního projevu stroje je cítit, jak moc se tvůrci snažili přes vysoké zdvihy přenést hmotu co nejníže a nejblíže k těžišti stroje. Naproti 1190 je samozřejmě při překlápění stroje rozdíl v přidané hmotnosti cítit. Ale ne tolik, jak jsem si myslel. Testovací trasa vedla převážně úzkými uličkami podhorských vísek a na kilogramy navíc jsem v duchu trochu žehral jen při prudkých sjezdech s vědomím občasných štěrkových nánosů po jarních lijácích. Nečistoty přitom nepříjemně znejistily sériově montované ContiRoad 2. Nebyl to jen můj poznatek, na přilnavost především zadní pneu si stěžovali i zahraniční kolegové. Zatímco starší sourozenci obouvají Metzeler Tourance, potažmo Pirelli Trail, které neměly na obdobném úseku jediný problém, Contíky vyvolávaly hlavně při výjezdech ze zatáček zásahy trakce častěji, než mi bylo úplně příjemný. Systém jízdní stability jsem s vědomím půlmilionové prize stroje příliš nepokoušel, ale při brždění v náklonu na štěrku anděl strážný MSC citlivě omezil brzdný účinek bez mého přičinění. Bezpečnostní level dále navyšuje protiponořovací anti dive systém, který nedovolí stlačení pružiny ve vidlici na doraz a tím pádem ztrátu adheze přední pneu při nežádoucím odskočení. Spolupráce Bremba s Boschem přinesla ovoce nejen na poli bezpečnosti, ale i komfortu. Jestli ti Pánbůh nedopřál delší dolní končetiny, stání s plně naloženým endurem v kopci při souběžné potřebě zařadit se určitě občas stalo tvou noční můrou. Hill holder ti vrátí klidný spaní. Pět vteřin podrží bike na místě a pak pěkně pozvolna povolí brzdy. Stačí brnknout o páčku nebo šlápnout na pedál zadku a následuje opět pěti sekundový interval. HH bez problému udrží bike i ve dvanáctistupňovém stoupání, osobně vyzkoušeno. Shrnuto, tahle motorka přináší ohromný pocit uspokojení z rychlé nebo pohodové jízdy, která může trvat klidně celý den. Pokud vyvstane stejně jako pro nás potřeba sjet přes krajnici krátké ostré klesání přeťaté stružkou potoka k rybníku, bude tě limitovat spíš vlastní odvaha než schopnosti SD.

Vyčerpávající nabídka

Nejméně nákladné vstupné do rodiny Adventure představuje lehkonohý model 1050 s litrovým agregátem, kterému zůstaly naproti dražším a výkonnějším sourozencům upřeny některé elektronické systémy. Pro 1190 se rozhodnou ti, kteří volí zlatou střední cestu. Pro model s označením R pak ti, kteří raději necestu. Super Adventure všechny převyšuje pohodlím a tou nejvyspělejší elektronikou, která je v současné době k mání. Ve výbavě této vlajkové lodi nechybí stran bezpečnostní a komfortní výbavy vůbec nic, takže doplatit zbývá jen za kufry, které ti u KTM v případě bočních nabídnou hned ve dvou objemech. Co na tom, že výsledná cena pak atakuje hladinu automobilové střední třídu. Oranžoví moc dobře vědí, že náročná evropská klientela je ochotna si za špičkový produkt připlatit.

+ síla a charakter LC8

+ ergonomie a komfort

+ vyspělé pomocné systémy

– umístění tempomatu

 

Motor, převodovka

Hned tři olejové pumpy transportují mazivo pod požadovaným tlakem do namáhaných míst velkoobjemového dvouválce původem ze Super Duka. Těžší kliková hřídel s větším setrvákem a jiné vačky seřízly jeho výkonovou špičku o dvacet koní. Druhou stranou mince představuje větší ochota motoru se sebrat z otáčkového sklepa. Vždyť hranici sto Newtonmetrů překonává už od dvou a půl tisíc otáček! Pro transkontinentální přelety konstruktéři prodloužili šestý převodový stupeň. S ohledem na přímou konkurenci můžeme jen litovat absence rychlořazení. Jinak je skříň přesná a vyřazení otázkou lehkého sklepnutí z dvojky.

Brzdy, kontrola trakce

Značka se už léta drží tradice, že brzdy jsou základ a nikdy jsem u strojů z Mattighoffenu neměl pocit, že by v tomhle směru mohlo být něco líp. Spolupráce s italskou značkou Brembo nese ovoce a ani u velkého Advíka jsem neočekával nic jiného, než silné a neunavitelné kotvy. Čtyřpístkové radiální třmeny a plovoucí přední disky o rozměru 320 milimetrů nemají ani s poměrně těžkým strojem absolutně problém a stejně jako v jejich případě chválím optimální dávkovatelnost také zadní brzdy, která rozhodně není jen do počtu. Kontrola trakce MTC je nedílnou součástí jednotky jízdní stability MSC a intenzita jejích zásahů se řídí navoleným jízdním režimem. Svou aktivitu dává najevo blikající kontrolkou.

Přístrojovka

Opět a znovu pochválím přítomnost analogového otáčkoměru, který pro KTM dodává včetně obou digitálních displejů automobilová společnost VDO. Seznam všech jeho funkcí a přehršel zobrazovaných údajů by při konkrétním výpisu zabraly á čtyřku. Manuál ke stroji asi nebude mít padesát stránek. Rychlost a logiku pohybu v rozsáhlých menu a podmenu jistí křížový ovladač Mode Switch na levém řídítku, který se snadno ovládá i v rukavici. Při potřebě vypnutí bezpečnostních systémů MSC a ABS musíš jejich funkci zablokovat delším vymáčknutím tlačítka, ke kterému tě stroj i vyzve a další hláškou ti umožní ho pustit.

Text: Pavel „Pajinex“ Suk

Foto: Ivan „Scoob“ Bezděk, David M Bodlák, KTM

Vyšlo v Motorbike v roce 2015, červen

Koncern Piaggio představuje své inovace pro rok 2020

Nové modely Aprilia, Piaggio Moto Guzzi a Vespa na výstavě motocyklů EICMA 2019 v Miláně

Koncern Piaggio, jehož produkty značek Aprilia, Moto Guzzi, Piaggio a Vespa společnost Faber Moto s.r.o. dováží do České republiky, dnes představuje nové motocykly a skútry, které se vyznačují mimořádnými produktovými vlastnostmi. S napětím očekávané nové modely jsou vystavovány v rozsáhlé expozici koncernu Piaggio s plochou 1800 metrů čtverečních na 77. ročníku tradiční mezinárodní výstavy motocyklů EICMA na milánském výstavišti.

Koncern Piaggio představuje své inovace pro rok 2020:

Aprilia vystavuje s napětím očekávaný model RS 660 a od něj odvozený koncept „naháče“ Tuono 660. Také modelová řada V4 byla modernizována nepřekonatelnými modely RSV4 1100 Factory a Tuono V4 1100 Factory.

Moto Guzzi nabízí model V85 TT Travel s vynikající výbavou a dvě nové verze úspěšné modelové řady V7 III pro modelový rok 2020 (V7 III Stone S a V7 III Racer 10th Anniversary).

Piaggio prezentuje nový model Medley a modernizovanou modelovou řadu Beverly.

Vespa ukazuje speciální limitovanou verzi modelu Primavera, která je výsledkem spolupráce se Seanem Wotherspoonem, jedním z nejvlivnějších designérů na světě.

Novinky pro rok 2020 doplňují nové modely Racing Sixties, Primavera (RED) a verze modelu Vespa Elettrica s nejvyšší rychlostí 70 km/h.

Aprilia RS 660

Pro značku Aprilia začíná na výstavě EICMA 2019 nová éra.

Na zcela novém technickém základě, definovaném motorem „660 parallel twin“, vznikla nová generace ještě lehčích a výkonnějších motocyklů s náročným designem. Jedná se o návrat ke středně velkým motorům, které využívají přednosti elektronických systémů a technologií závodního oddělení Aprilia Racing. Jezdci si tak znovu mohou užívat radost a potěšení z jízdy i v každodenním provozu.

Prvním zástupcem této nové generace je Aprilia RS 660, která přichází s novým konceptem sportovnosti, založeným na prvotřídní technice a vysokém výkonu, který však není přemrštěný, aby mohl jezdec znovu objevovat potěšení z dynamické jízdy i na silnicích. Tento sportovní motocykl je díky tomu vhodný pro všechny jezdce, od nichž nevyžaduje mimořádné zkušenosti, ani dovednosti. Inovativní koncept, na němž je tento projekt založen, se zrcadlí ve vynikajícím poměru hmotnosti a výkonu, který je u modelu RS 660 169 kg ku 100 k. Tím je zaručena nejvyšší úroveň radosti z jízdy v každodenním provozu, zároveň však nový model uspokojí i sportovní ambice. I po technické stránce se jedná o jedinečný motocykl. Nový rám a kyvná vidlice z lehkého hliníku jsou doplněny novým paralelním dvouválcem o vysokém výkonu. Elektronické řízení, převzaté z nepřekonatelného modelu RSV4, představuje prvenství v této třídě. Jeho součástí je elektronické ovládání škrticích klapek („ride-by-wire“) a platforma s šesti osami setrvačnosti, která umožňuje optimalizovat činnost elektronicky řízených asistenčních systémů APRC. Motocykl nabízí pět jízdních režimů. Variabilní nastavení elektronicky řízených systémů zvyšují úroveň bezpečnosti a jízdní dynamiky při jízdě v každodenním provozu, při dynamické jízdě na silnicích a v limitních situacích na závodním okruhu. RS ​​660 se kromě toho vyznačuje mimořádně pokrokovou aerodynamikou. Stabilitu ve vysokých rychlostech optimalizuje a jezdce i spolujezdce před tlakem vzduchu chrání speciální dvojitá kapotáž s aerodynamickou funkcí.

Aprilia Tuono 660 Concept

Tuono 660 Concept je ztělesněním nového konceptu sportovní mnohostrannosti, který Aprilia zavádí s novou rodinou motocyklů, u níž je základem konstrukce nový dvouválcový motor 660 cm³. Jeho výkon ve studii Tuono 660 Concept je 95 k.

Jedinečný motocykl poskytuje maximální potěšení z jízdy v každodenním provozu i při sportovním nasazení, ale také skvělé výkony pro všechny jezdce, vytříbený podvozek a prémiovou výbavu, jež nově definuje sportovní charakter. V souladu s tradicemi značky Aprilia vznikl z modelu RS 660 „naháč“, motocykl bez kapotáže, který se vyznačuje stejnou technikou a bezkonkurenčně suverénním podvozkem. Současně je však vyšší polohou sedla a širokými řídítky koncipován především pro silniční provoz. Ve své třídě se jedná o jedinečný projekt. Šarmantní a lehký dvouválec se středně velkým zdvihovým objemem a extrémně vyspělou technikou poskytuje nejvyšší výkony pro extrémní potěšení z jízdy, vyplývající z vynikajícího poměru hmotnosti a výkonu. Tuono 660 Concept je neodolatelnou nabídkou pro nováčky v motocyklovém světě. K dispozici bude také verze o výkonu 34 kW, jež je vhodná pro začátečníky i mladé jezdce, kteří hledají vysokovýkonný motocykl bez kapotáže, s vysokým emocionálním nábojem, pro potěšení z každodenních jízd na silnici i pro příležitostné jízdy na závodních okruzích v souladu s tradicí modelů Tuono.

Aprilia RSV4 1100 Factory

Díky novému, velmi vyspělému, poloaktivnímu podvozku je nejrychlejší, nejvýkonnější a nejlehčí RSV4 na závodním okruhu ještě efektivnější a umožňuje jízdu i na silnicích. Řídicí jednotka podvozku Öhlins Smart EC 2.0 ovládá všechny elektronicky řízené systémy motocyklu a dokáže rozpoznat všechny jízdní situace, jimž přizpůsobuje nastavení hydraulické vidlice, tlumičů a tlumiče řízení na základě speciálního algoritmu, vyvinutého ve spolupráci společností Öhlins a Aprilia. Základem modelu Aprilia RSV4 je čtyřválec s válci do V/65° a neuvěřitelným nejvyšším výkonem 217 k, který je u standardního sportovního motocyklu nevídaný. Zcela nastavitelný podvozek pochází z dynastie závodních motocyklů, ověnčených 18 tituly a 143 vítězstvími ve Velkých cenách ve třídě 250 cm3. Motor a podvozek doplňují nejmodernější systémy elektronického řízení motoru a jeho dynamiky. Aprilia byla první značkou, která začala standardně nabízet elektronicky řízené ovládání škrticích klapek s různými jízdními režimy (Multimap Ride-by-Wire) a především patentovanou platformu APRC pro řízení jízdní dynamiky. Také aerodynamika je velmi precizní díky dílům kapotáže z uhlíkového kompozitu, které byly odvozeny z prototypu Aprilia Racing RS-GP.

Aprilia Tuono V4 1100 Factory

Tuono V4 1100 Factory je nejexkluzivnější verzí modelové řady Tuono, která se obrací na extrémně náročné publikum a je vybavena komponenty, pocházejícími většinou ze superbiku Aprilia RSV4. Verze Factory má nyní řadu detailů z uhlíkových kompozitů (přední blatník, víčko palivové nádrže a boční díly). Tento ušlechtilý materiál je nejen lehký a odolný, ale vyznačuje se také nejvyšší kvalitou zpracování. Aprilia Tuono V4 1100 Factory standardně nabízí aktuálně nejpokrokovější a nejefektivnější systém odpružení s nejnovější technologií výrobce Öhlins, která byla vyvinuta v úzké spolupráci s inženýry značky Aprilia. Speciální technologie poloaktivního systému odpružení Smart EC 2.0 umožňuje snadné změny nastavení vidlice a tlumičů. Jezdec si může tlačítky na řídítkách vybrat poloaktivní nebo manuální režim. Standardní elektronická výbava je velmi rozsáhlá a zahrnuje mimo jiné systém Cornering ABS i soubor pokrokových elektronicky řízených funkcí APRC. Ohromující motor Aprilia V4 poskytuje nejvyšší výkon 175 k a maximální točivý moment 121 N.m, tedy výkonové parametry na vrcholu ve svém segmentu. Tento motor je zárukou emocionálních zážitků na silnicích i závodních okruzích.

Moto Guzzi V85 TT Travel

Po mimořádném úspěchu modelu V85 TT, prvního klasického cestovního endura, které dokázalo jezdce na motocyklech nadchnout svým vytříbeným a pozoruhodným klasickým stylem v kombinaci s nejmodernější technikou, představuje Moto Guzzi cestovní verzi Travel s opravdu ohromující výbavou. Standardně se dodává mimo jiné vyšší cestovní čelní štít, dvojice bočních kufrů s velkým objemem, sada vyhřívaných rukojetí, dvojice přídavných světlometů LED a multimediální platforma Moto Guzzi MIA, jejímž prostřednictvím lze k vozidlu připojit chytrý telefon a rozšířit funkčnost přístrojového panelu. Exkluzivně pro model V85 TT Travel byl namíchán barevný odstín Sabbia Namib.

Moto Guzzi V7 III Stone S

Moto Guzzi V7 III Stone S debutuje na výstavě motocyklů EICMA 2019 jako ještě sportovnější a vytříbenější interpretace bestselleru z Mandella. Moto Guzzi V7 III Stone S je jediným členem modelové řady V7 III pro rok 2020, který bude vyroben v limitovaném počtu pouhých 750 číslovaných exemplářů.

Pro nový model Moto Guzzi V7 III Stone S je charakteristická nejen palivová nádrž s krásnou, saténově chromovanou povrchovou úpravou, která je nahoře ozdobena popruhy z černé kůže, ale také světlomety LED, jejich umístění, poloha přístrojů a kratší zadní blatník. To vše propůjčuje verzi Stone S, společně s neobvyklými zpětnými zrcátky na koncích řídítek, razantní a dynamický profil.

Sportovní atmosféru vytváří také řada červených detailů, mezi něž patří nezbytní orlové na obou stranách palivové nádrže, pružiny a přitažlivé červené prošívání, které zdobí speciální sedlo čalouněné Alcantarou s hydrofobní povrchovou úpravou. Součástí výbavy je také uzamykatelné víčko palivové nádrže z eloxovaného hliníku a boční panely z hliníku se speciálním logem.

Dokonce i mechanické části byly zdokonaleny. Skříň škrticích klapek je vyrobena z eloxovaného hliníku a hlavy válců jsou opatřeny obráběnými chladicími žebry.

Moto Guzzi V7 III Stone S představuje jako novinku také vysokovýkonné pneumatiky Dunlop Arrowmax Streetsmart, které umocňují dynamické vlastnosti motocyklu s logem orla.

 

Moto Guzzi V7 III Racer slaví 10leté jubileum

Model Moto Guzzi V7 Racer, který oslavil premiéru v roce 2010, byl vždy nejsportovnější verzí řady V7. Model V7 III Racer oslaví své desetileté jubileum v modernizované podobě, která navazuje na bohaté tradice.

Nová verze modelu V7 III Racer se od předchůdce výrazně odlišuje přední partií s nápadným novým čelním štítem, jenž je nejautentičtějším ztělesněním stylu „cafè racer“. Kapotáž je zdobena speciálními červenými grafickými prvky, což platí i pro čalounění sedla, a doplněna detailem „10th Anniversary“ na oslavu výročí. Jubilejní model je vybaven novým světlometem LED, zadní svítilnou LED a ukazateli směru LED. Modernější a dynamičtější vzhled je umocněn zašpičatělým, aerodynamicky tvarovaným zadním blatníkem a neobvyklými zpětnými zrcátky na koncích řídítek.

Mnoho stylistických prvků odkazuje na předchozí verze „café raceru“ z Mandella, které připomínají jeho desetiletou historii. Palivová nádrž se vrací ke krásné, leskle chromované povrchové úpravě, jíž se vyznačoval původní model z roku 2010, zatímco další markantní znaky modelu V7 Racer se znovu objevují na bočních štítcích pro startovní číslo: závodní jezdec V7 II nebo Nr. 7 a trojbarevná vlajka s červeným okrajem.

V7 III Racer 10th Anniversary bude jako vždy vyroben v číslované edici a používá nové pneumatiky Dunlop Arrowmax Streetsmart s vyšší úrovní provozních vlastností, která umožňuje jezdci maximálně si užívat dynamiku „café raceru“ z Mandella.

 

Piaggio Medley

Piaggio Medley kombinuje agilitu městského vozidla s dynamikou, komfortem a odolností skútru kategorie GT s velkými koly. Perfektní spojovací článek pro komplexní mobilitu je prezentován na výstavě EICMA 2019 se zcela novým vzhledem, v ještě dynamičtější, výkonnější a technicky vyspělejší podobě.

Nový design klade důraz na sportovnost zcela nově navrženou přídí, v jejímž středu je umístěn nový vertikální prvek, který se vyznačuje trojrozměrnou voštinovou mřížkou a je moderní interpretací klasické „kravaty“. Novými tvary zaujmou nejen řídítka, ale také nový světlomet LED a zcela nové digitální přístroje na displeji LCD.

V novém modelu Piaggio Medley slaví debut nejnovější verze řady motorů Piaggio i-get se zdvihovým objemem 125 nebo 150 cm3. Obě jednotky disponují kapalinovým chlazením, čtyřmi ventily a elektronicky řízeným vstřikováním. S nejvyšším výkonem 11 kW, resp. 12,1 kW, jsou nejvýkonnějšími motory ve své kategorii.

Nové skútry Piaggio Medley jsou standardně vybaveny zdokonalenou funkcí „Start & Stop“ a dvouokruhovým protiblokovacím systémem ABS. Jejich sériová výbava navíc zahrnuje prvky, které jsou obvykle vyhrazeny skútrům vyšší třídy. Poprvé je v segmentu skútrů s velkými koly nabízen systém rozšířené konektivity s chytrým telefonem. Díky systému Piaggio MIA je možné propojit přenosné zařízení s vozidlem prostřednictvím Bluetooth a pomocí ovládacích prvků na řídítkách a displeje ovládat telefonní funkce, používat hlasové povely nebo poslouchat hudbu.

Modelová řada je tvořena verzemi Medley a Medley S. Verze S se vyznačuje mimořádně sportovním vzhledem a je nabízena se standardním systémem Piaggio MIA.


Piaggio Beverly

Piaggio Beverly, bestseller v segmentu skútrů s velkými koly, se na výstavě EICMA prezentuje jako nová modelová řada pro rok 2020 s motory 300 a 350. V posledním uvedeném případě se jedná o inovativní vysokovýkonný motor, který byl poprvé představen v roce 2011 v jediné vrcholné verzi. Sortiment sportovních a cestovních skútrů byl nyní rozšířen o celou modelovou řadu Beverly, kterou tvoří verze Beverly, Beverly S a nově i Beverly Tourer.

Piaggio Beverly 300 a 350, klasické skútry pro městskou mobilitu, nabízejí bezpečnost, komfort, spolehlivost a vysoké výkony. K dispozici jsou v klasické a oblíbené pastelově bílé barvě, kterou doplňuje nová matně černá barva Nero Meteora.

Piaggio Beverly 300 a 350 S jsou sportovnější verze modelu Beverly. Zákazníci mají na výběr dynamické, matné odstíny modrá Neptun, zelená Laguna a stříbrná Komet, a to v kombinaci s  detaily, lakovanými matnou, tmavě šedou barvou, jež skútru propůjčují mladistvý a agresivní vzhled.

Piaggio Beverly 350 Tourer, nová vlajková loď modelové řady Beverly, je sériově dodávána s praktickou a sportovní kapotáží a prostorným horním kufrem o objemu 36 litrů v barvě skútru, včetně opěrky zad sladěné se sedlem. Součástí výbavy je také systém pro konektivitu Piaggio MIA, který umožňuje propojení chytrého telefonu s vozidlem prostřednictvím Bluetooth. Beverly 350 Tourer je k dispozici se speciální pastelovou barvou Grey Materia, v kombinaci s černým sedlem, dvojitým prošíváním a stříbrnou povrchovou úpravou. Celkový dojem završují černě lakovaná kola s leštěnými okraji ráfku.

Vespa Primavera Sean Wotherspoon

Vespa Primavera Sean Wotherspoon je speciální edice, která vyjadřuje veškerou tvůrčí energii, jež spojuje značku Vespa a Seana Wotherspoona, jednoho z nejkreativnějších a nejvlivnějších designérů na americké scéně. Ocelová kapotáž modelu Vespa Primavera Sean se vyznačuje originálním stylem, který osloví nejen městskou mládež, ale získá si také srdce mnohem širšího publika.

Seanova láska k inspiracím ze „staré školy“ a kaleidoskopickým kombinacím, které mají své kořeny v 80. a 90. letech, se proto silně odráží v interpretaci stylu Vespa s klasickou a současně moderní duší. Lakování připomíná chromatickou explozi, v níž je demonstrativní neúcta vyjádřena dominancí žluté, červené, tmavě zelené a zelené Aqua. Velký prostor je věnován také kombinaci různých materiálů, jako jsou kovy, plasty, samet a pryž. Práce Seana Wotherspoona pro značku Vespa zahrnuje ovšem také přílbu a oblast životního stylu. Vznikla tak speciální kolekce funkčního oblečení v moderním pouličním stylu, kterou tvoří čtyři trička a jeden oblek.

 

Vespa Primavera (RED)

U speciální edice modelu Vespa Primavera 125 (RED) je celá karoserie lakována charakteristickou červenou barvou (RED), včetně kol, která jsou na celé siluetě vozidla okamžitě nápadná. Díky tomu je tento model opravdu jedinečný a snadno rozpoznatelný. Dalším prvkem, který zušlechťuje vzhled této zcela nové verze Vespa, je nepostradatelné a ikonické logo Vespa (RED) vedle jedinečného motivu „kravaty“ modelu Primavera, na čelním štítu s kontrastujícím bílým prvkem. Vespa Primavera (RED) je poháněna moderním, vzduchem chlazeným čtyřdobým motorem s elektronicky řízeným vstřikováním a tříventilovým rozvodem.

 

Vespa Racing Sixties

Vespa Racing Sixties je speciální řadou, která byla inspirována klasickou a fascinující estetikou motoristického sportu. Tyto modely připomínají éru džentlmenských jezdců z 60. let, svět, v němž se svoboda smýšlení projevovala i v oblasti individualizace vozidel. Varianty Racing Sixties sportovních skútrů Vespa Sprint (se zdvihovým objemem 50, 125 nebo 150 cm³) a skútrů Vespa GTS Super (se zdvihovým objemem 125 nebo 300 cm³) nabízejí zcela nové grafické prvky, jimiž se na první pohled odlišují. Jedná se o dva estetické přístupy, které se vyznačují velmi elegantní sportovností. První z nich kombinuje žlutou se zelenou v klasickém stylu, zatímco druhá verze vytváří červenou a bílou dynamičtější, svěžejší a modernější atmosféru. Modely Vespa Sprint a Vespa GTS Super Racing Sixties navíc postrádají klasické chromované ozdobné prvky, jejichž místo zaujímají zlatě metalické povrchové úpravy kol. Exkluzivitu a drahocennost jim dodává nové sedlo čalouněné měkkou, sametovou nubukovou kůží s ochrannou vrstvou v kombinaci s odolnou umělou kůží a s ručním prošíváním.

 

Vespa Elettrica 70 km/h

Vespa Elettrica se jako opravdový inovátor rozvíjí a zdokonaluje. Na výstavě motocyklů EICMA slaví debut zcela nová verze 70 km/h, která doplňuje původní variantu 45 km/h, jež byla vyvinuta výhradně pro městský provoz a je homologována jako moped.

Vyšší výkon jako motocykl homologovaného modelu Vespa Elettrica 70 km/h je výsledkem zkušeností koncernu Piaggio s elektromotory a lithium-iontovými akumulátory, na jejichž základě byly optimalizovány veškeré komponenty. Vyšší výkon posouvá typicky intenzivní zrychlení skútru Vespa Elettrica na ještě vyšší úroveň, zatímco dojezd zůstal téměř beze změny. V režimu ECO, v němž je nejvyšší rychlost omezena na 45 km/h, zaručuje Vespa Elettrica 70 km/h stejný maximální dojezd až 100 km. V režimu Power může jezdec překonat na jedno nabití akumulátorů vzdálenost až 70 km. Prodloužení převodu navíc minimalizovalo již tak nízkou hlučnost, protože při stejné rychlosti jsou otáčky elektromotoru nižší.

Vespa Elettrica 70 km/h se odlišuje několika stylistickými detaily. Přední pružiny jsou lakovány červeně a tato barva se objevuje také na krytu motoru a plaketě „Elettrica“.

 Společnost Faber Moto
Od roku 2017 je výhradním dovozcem produktů koncernu Piaggio do České republiky a přináší s motocykly značek Vespa, Piaggio, Aprilia a Moto Guzzi italský styl na české silnice. Faber Moto s.r.o. se sídlem v Brně je dceřinou společností rakouské společnosti Faber GmbH, která je importérem produktů koncernu Piaggio už od roku 1964 pro rakouský trh. Jednatel Josef Faber představuje druhou generaci zakladatelské rodiny a úspěšně vede rodinnou firmu, která má aktuálně dominantní postavení na rakouském trhu s jednostopými vozidly.

Společnost Piaggio
Italská společnost Piaggio, kterou založil Rinaldo Piaggio v roce 1884 v Janově, zpočátku vyráběla části lodí. V současnosti je koncern Piaggio se sídlem ve městě Pontedera a značkami Aprilia, Piaggio, Vespa, Gilera, Derbi, Scarabeo a Moto Guzzi symbolem městské mobility na dvou kolech. Společnost Piaggio uvedla skútr „Vespa“ na trh v roce 1946. Piaggio vyrábí více než 530 000 vozidel ročně v 6 výrobních závodech (4 v Itálii, 1 v Indii a 1 ve Vietnamu) a zaměstnává téměř 7000 pracovníků.

Text a foto: TZ

Motorbike 11/2019

Motorbike 11/ 2019

Ve chvíli, kdy vychází listopadový Motorbike, už známe novinky pro rok 2020. Ale ještě než je pořádně vyzkoušíme, ohlédneme se po strojích, které jsme měli v rukou tento rok – připravili jsme pro vás několik srovnávacích testů, od naked biků přes cestovní endura až po customy a k tomu samozřejmě i spoustu dalšího, tedy sport, techmánii atd. atd.

 

 

 

 

 

Testy

Honda CRF1000L Africa Twin vs. Moto Guzzi V85TT vs. Yamaha Ténéré 700

 

Designový odkaz předchůdců nezapřou. Afrika s Tenerou se vrací ke kořenům a jednoznačně navazují na linie populárních předchůdkyň. Osobité a už klasické tvary Guzzi v barevné kombinaci dakarského speciálu snad nikdy nezestárnou. Zatímco Italka s nižšími zdvihy cílí spíše na pohodové cestování a předhodili bychom jí maximálně soft terén, Japonky si v klidu troufnou i na střední offroad. Jaká z těchto tří bude ta pravá právě pro vás?

Harley Davidson Street Bob vs. Indian Scout

Dalo by se říct, že se, alespoň co se týká customů, opakuje historie. Ty první totiž vznikly v Americe a v současné době, pokud si chcete pořídit motorku právě téhle kategorie, nezbude vám nic jiného, než opět sáhnout po americkém stroji. Tedy alespoň pokud je řeč o těch s vyšším objemem motoru.

BMW S1000R vs. Aprilia Tuono V4 1100 Factory

Srovnávat velké naháče, derivované povětšinou z litrových supersportů, je vždycky velká výzva. Tady, na rozdíl od ostrých sportovních motorek, hraje významnou roli i faktor využití v provozu, případně pohodlí, protože jejich úlohou je nejen stahovat čas na kolo, ale zároveň úplně normálně jezdit, cestovat nebo přepravovat zavazadla včetně spolujezdce. Jde často o víc kategorií v jednom, univerzalitu, hledání ideálního pilota pro ten který stroj a opačně. Při výběru takové motorky je nutně potřeba mít ujasněný, k čemu jí vlastně chceme používat. A není lepší příležitosti najít rozevření nůžek účelu, než právě srovnat temperamentního Itala s německým soldátem.

Benelli Imperiale 400

Podzim pořádnému testování motorek už moc nepřeje. Tedy většinou. Ovšem ten letošní nám dopřál alespoň pár hezkých dní – přesně takových, jaké jsme potřebovali k vyzkoušení novinky od Benelli, modelu Imperiale 400. A už dopředu můžeme prozradit, že jsme byli překvapeni.

Yamaha MX MY 2020

Asi není moc značek, které se starají o své potencionální zákazníky tak, jako Yamaha. Tedy alespoň co se týká motokrosových modelů. Yamaha má totiž vlastní kamion, plný novinek právě ze světa motokrosu, se kterým objíždí snad celou Evropu. U nás byl již také několikrát, třeba v Kaplici či Vranově. Teď jsme se za ním ale museli vydat na Slovensko, na motokrosovou trať MX Vinohrad ve Veľkých Uherciach, kde pro nás byly připraveny novinky pro rok 2020.

BMW C400 X vs. BMW C400 GT

Po loňském představení novinky z řad BMW, skútru C400 X, se letos se svojí troškou do mlýna přidal i model C400 GT, který svým charakterem a výbavou vybízí k cestovněji zaměřeným radovánkám. A my vyzkoušeli, jak markatní je mezi nimi rozdíl.

Piaggio Liberty Delivery 125

Na tomto světě jsou věci krásné a věci praktické. Málokdy lze pak vidět kombinaci obou těchto vlastností a většinou jde stejně o kompromis, kde ve finále obě utrpí. Dnešní test skútru Liberty Delivery je ryze praktická záležitost, která současně nepostrádala ani náhodou emoce.

CF Moto Gladiator X 1000 Elka Edition Max

Vlajková loď Gladiator X1000 v luxusní ELKA edici je nacpaná tím nejlepším, co můžete na modelu Gladiator X1000 najít. U nás je k dostání pouze ve třiceti kusech a je pojatá spíš jako oslava působení CF Mota na trhu, než jako prodejní trhák, kterého chtějí výrobci prodat závratné množství. Jak sám název napovídá, jedná se u tohoto stroje o speciální výbavu, které kralují špičkové sportovní tlumiče ELKA.

V Motorbike 11/2019 najdete testy více než 13 strojů, ale to není samozřejmě všechno. Jako jediná česká redakce jsme se byli podívat v italském Rimini na slavnostním představení novinek Ducati, mrkli jsme se i na motofesťák Rock ´n´ Ride a do Techmánie jsme pro vás připravili návod, jak si správně vybrat motoškolu a na co si dát při výběru pozor.  Nechybí ani soutěž, aktuality, toolbox…no prostě vše, o čem si myslíme, že by vás mohlo zajímat.

Co sport? No jistě, krom jiného najdete tradičně v Motorbike reporty z MotoGP, WSBK, MXGP a speedwaye přímo z místa dění, s týmem Indiracing jsme si proběhli jejich roadracingový maraton

na Ulster Grand Prix, Manx Grand Prix a Classic TT a jako každý podzim jsme se byli podívat i na Strmém vrchu Chýnov a Jana pro vás vyzpovídala legendu MotoGP a WSBK Maxe Biaggiho.

Prostě a jednoduše je i listopadový Motorbike pořádně našlápnutý a věříme, že se vám bude líbit!

Motorbike 11/ 2019 vychází ve čtvrtek 7.11.2019.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

19. ročník FMX Gladiator Games odstartuje setkání s jezdci

19. ročník FMX Gladiator Games odstartuje setkání s jezdci

FMX GLADIATOR GAMES 2019

  1. ročník show – Meet & Greet – setkání s jezdci v zákulisí

PRAHA, 25. října 2019 – Již za 8 dní, konkrétně 2. listopadu 2019 se v pražské O2 areně uskuteční 19. ročník FMX Gladiator Games, nejstarší freestyle motokrosové show v Evropě. Tu navíc letos pomyslně odstartuje setkání fanoušků s jezdci, které proběhne bezprostředně před show. Od 16 hodin se všichni velcí i malí fandové budou moci setkat se svými oblíbenými jezdci v backstagi O2 areny, získat popisy, fotky i společné selfie, prohlédnout si jejich stroje, ale třeba i nájezdové rampy. To vše zahrnuje vstupenka na FMX Gladiator Games 2019!

„Letos jsme se po roce opět rozhodli umožnit fanouškům vstup do zákulisí a setkání s jezdci zvané Meet & Greet. Chceme jej pojmout v přátelském, neoficiálním, ale akčním duchu. Na speciálně připravený plakát všech jezdců budou mít návštěvníci šanci získat jejich podpisy a chybět nebudou ani motocykly, sněžné skútry nebo čtyřkolky. Celé akce se navíc ujme Libor Podmol, který se ještě před začátkem show představí v nové roli – moderátora a fanoušky setkáním a zákulisím doslova provede,“ říká Marek Rejman, organizátor FMX Gladiator Games.

Držitelé vstupenek tak mají šanci v sobotu 2. listopadu přicházet do O2 areny již před 16 hodinou, kdy jim od 16 hodin bude umožněn vstup na akci „Meet & Greet“. Po celou dobu se tak budu moci potkat s jezdci, ale také si prohlédnout zákulisí, včetně motocyklů nebo odrazových ramp. Vše navíc proběhne přímo na scéně, a tak se stanou prvními, kteří novou scénu premiérově uvidí, ještě před vypuknutím show.

Pořadatelé zároveň už nyní doporučují všem zájemcům o setkání dorazit včas. Vzhledem k velkému zájmu se na ně totiž při pozdějším příchodu už nemusí dostat. Zároveň by účastníci „Meet & Greet“ měli vzít na vědomí, že po skončení setkání už nebudou moci O2 arenu do začátku FMX Gladiator Games opustit.

FMX Gladiator Games startují v sobotu 2.11. v 18:30! Vstup na show je možný od 17:00, vstup na „Meet & Greet“ je možný od 16:00. Vstupenky lze zakoupit v předprodejní síti Ticketportal.cz.

FMX Gladiator Games

Nejstarší freestyle motokrosová akce v Evropě, konající se každoročně se během podzimu v Praze. Divákům nabízí ty nejlepší FMX triky hvězd světové freestyle motokrosové scény, adrenalinovou zábavu, elektrizující atmosféru i podávanou pro celou rodinu. Pro více informací navštivte webové stránky FMX Gladiator Games na
http://www.fmxgladiatorgames.com.

Vstupenky k dispozici v předprodejní síti Ticketporal.cz od 990 Kč: https://www.ticketportal.cz/Event/FMX_GLADIATOR_GAMES_2018?idp=-2147481432

O2 arena – 2. 11. 2018 – 18:30 – Českomoravská 17, Praha 9

Text a foto: TZ

TEST: Moto Morini Corsaro 1200

TEST: Moto Morini Corsaro 1200

Vynecháš nedělní mši

Implantace dvouválcového véčka s objemem dvanáct set kubických centimetrů do trubkového rámu Corsara byl před deseti lety doslova vizionářský počin. Dnes se k tomuto objemu dopracovali prakticky všichni dvouválcoví konkurenti v objemové třídě.  Jak už příznačné jméno napovídá, vznikl ojedinělý motocykl s výbušným agregátem Bialbero CorsaCorta a specifickým jízdním projevem, vyžadujícím zkušené ruce. Pokud podlehneš jeho poněkud neurvalé nátuře, sázím na to, že vynecháš hned několik nedělních mší.

První Corsara vyjela z továrny založené Alfonsem Morinim v Boloni přesně před deseti lety a přes několik výrobních výpadků jejich produkce pokračuje v malých sériích dodnes. Recept na atraktivního naháče zněl tehdy, stejně jako dnes, poměrně elementárně. Trubkový rám od Verlicchi, charakteristická maska se dvěma světly, dva trombóny pod sedlem, masívní litá kyvka a hlavně velkoobjemový Pan motor. Podčtvercový dvouválec s jednodílným karterem, zvyšujícím tuhost celku, a s válci s vloženými nicasilovými vložkami od Franca Lambertiniho zaujal snad každého motocyklového fandu nejen svou čistou stavbou bez rušivých hadic chlazení, ale především výkonovými parametry. Ty generují dva písty s více jak deseticentimetrovým (!) průměrem, do spalovacích prostor proudí směs sacími trychtýři o průměru pětapadesát milimetrů. Sériově montovaná antihoppingová spojka a chladič oleje zůstaly upřeny jen základnímu modelu Avio s nižším výkonem. Naopak vyšperkovaná Veloce se chlubila černě lakovaným motorem a rámem, resp. karbonovými koncovkami Termignoni. Není bez zajímavosti, že různě výkonné verze identického motoru poháněly nejen retrem šmrnclý model 91/2, ale kupříkladu také Sport, Scrambler a cestovní enduro Grandpasso. Při prohlídce továrny jsme byli upozorněni, že složením každé, výrazně krátkozdvihové pohonné jednotky jsou pověřeny pouze ženské ruce. Důvod? Jemné ručky jsou prý na rozdíl od chlapských lopat přesnější a pečlivější. Souhlasím, jen jsem nevěděl, že i ve fabrice…

„Po Monsterech jsme chtěli vyzkoušet s bráchou něco jiného. Jasno jsme měli ve volbě biku výlučně s vidlicovým dvouválcem. Nápad vyzkoušet Corsaro se zrodil snadno. V Itálii byly k mání hezké kousky s málo kilometry a kvůli finančním problémům firmy i za dobré peníze,“ vysvětluje pořízení motocyklů Roman. A po třech letech své volby rozhodně nelitují. „První kilometry se nesly ve znamení respektu přesto, že už máme něco naježděno,“ shodují se Roman s Patrikem. „Silnými stránkami jsou ovladatelnost a agresivní motor, který má překvapivě pěkně vyhlazenou křivku výkonu. Na rozdíl od litrového Monsteru jde ale o poznání větší buchar, který už při polovičním plynu urve ruce. Dva tisíce otáček mu nedělají problém a od tří tisíc tě začne tlačit do vyvýšené zadní části sedla, jejíž sklon naopak vůbec neocení spolujezdec. Hlavně na výjezdu ze zatáčky musí člověk opatrně tahat za heft. Prdel ti ujede jako nic, takovou má i dole sílu.“  Přestože Corsaro disponuje stavitelným tlumením, přední vidlice Marzocchi i zadní centrál od Sachsu jsou v továrním setupu příliš měkké: „Zadek dotahujeme hodně na fest a ještě by to sneslo, protože když zatáhneš na výjezdu, motorka se pod přívalem síly trochu zavlní a rámem to rozhodně není. Předek s pěticentimetrovým průměrem kluzáků už si naklikáš dle potřeby. Na okruhu se s Corsarem dá jet solidně rychle, bude tě ale limitovat vyšší stavba a už zmíněná výbušnost motoru, kterou na výjezdu z vinglu nekrotí žádná kontrola trakce. Taky hmotnost není úplně na úrovni dnešních, často jen svlečených superbiků. Brzdy Brembo jsou pro běžný ježdění víc než dostačující, na okruhu začnou po delší době ale trochu vadnout. Nutno říct, že používáme sériové desky, které nezmizí nijak rychle a běžnou kapalinu. Štítek nabízí ochranu tak do sto padesáti, maximum zaznamenané přístrojovkou mám 257 km/h,“ dodává Patrik s tím, že před deseti lety displej, který ukazoval časy na kolo, zařazený kvalt, venkovní teplotu, mluví několika jazyky a mimo dalšího umí inverzní zobrazení, rozhodně nebyl obvyklou záležitostí. „Při zapnutí klíčku tě pozdraví znak Morini, tj. zamává křídly orlice, no a pak už stačí jednou zmáčknout tlačítko automatického startéru.“

Jako v životě, i tady hlavně s ohledem na spotřebu platí něco za něco: „Když se chceš svízt, řekne si minimálně o osm litrů. V Dolomitech při dostizích s Němci a cílovou páskou v sedlech pass vzal klidně dvanáct na sto. Počítej s tím, že přitom ti zadní guma, v mém případě Rosso II, podá ruku ani ne po třech tisícovkách kilometrů. Corsaro používá vzadu klasickou 180-tku a doporučuju ji i kvůli ovladatelnosti zachovat. Řetězovka se rozloučila po deseti tisících, ale často si užívám wheelie, což je pro tohoto tahouna hračka.“ Slabé stránky techniky? „V první řadě musíš mít správný typ baterie a v perfektním stavu. Jakmile nedáš startéru požadovaný proud, netočí s klikou dostatečně rychle a motor špatně chytá. Perfektní kondice aku je nutná i kvůli alternátoru, dobíjí tak na hranici požadovaných hodnot. V sérii je montován KN filtr, který stačí vyčistit roztokem k tomu určeným. Žárovky H11 svítí průměrně, tlumený světlo vyzařuje jeden světlomet, teprve při dálkových se přidává druhý. Olej jedině 10W60 plná syntetika, nic jiného nemá smysl, pak může prokluzovat spojka. A hlavně, tahle motorka je stran servisu hrozně dobře rozebíratelná, když to moc nepřeženeme, tak za tři hodiny ji máme komplet rozhozenou a potřebuješ na to pár klíčů obvyklých velikostí. Vůle se vymezují pomocí hydroštelů a hrníčkových zdvihátek, tedy klasická konstrukce známá z aut, stejně jako rozvod řetězem. Díly sháníme na e-bay hlavně v Itálii a dostupnost je díky obnovené výrobě poměrně bezproblémová.“

Nabídky aftermarketu jsou omezené, ale něco se přece jen najde: „V první řadě výfuky. Originálně tvarované koncovky dodal Termignoni, ale váha je strašlivá. Takže doporučíme výměnu za laděné, které uberou z hmotnosti stroje dle odhadu minimálně šest kilogramů. Kat je před zadním kolem, a pokud ho tam necháš a vyhodíš jen koncovky, stříkačka si s tím poradí,“ shodují se bratři a přimlouvají se za montáž tlumiče řízení: „Corsaro jde na zadek v klidu i na dvojku a s ohledem na sílu motoru rozkmitne sériová řídítka od Accossata během mžiku. Serepetičky jako jiné blinkry nebo páčky už jsou na vkusu každého soudruha.“

Už zmíněná linearita motoru z něj dělá slušně použitelnou věc pro plynulou jízdu, ale ve městě se i kvůli delším převodům moc rád pohybovat nebudeš: „Padesátka se dá v poho udržovat na dvojku, jen se nevyhneš častému používání tuhé spojky přesto, že vystavuje za pomoci hydrauliky. Netřeba dodávat, že na semaforech ujedeš veškeré plechové konfekci o parník.“

Corsaro vzbudí zvědavost snad každého petrolheada. Nabídku svezení jsem samozřejmě nemohl odmítnout. Motor má fakt koule. Urve ti spodek těla při každém víc jak polovičním otočení heftu a dělá to bez sebemenšího zaváhání. Ohromně endorfinová záležitost. Musím říct, že při rychlé jízdě vše funguje jak má, na výjezdu otočit heftem nadoraz ještě v náklonu si dovolí asi jen profi střelec. Přesto jsem se díky zavlnění na výjezdu nemohl zbavit dojmu, že hlavně zadní jednotka trpí podtlumením. Pak vykazovala motorka pod plynem tendenci vykroužit širší oblouk, než jsem měl původně v úmyslu. Žádná o tom, že rychlá jízda vyžaduje pevnou ruku, jinak ovládne on tebe. Tím mě Corsaro okouzlilo stejně jako velký Streetfigher od Ducati. Na rozdíl od steroidy dopovaného sprintera ze stejného města ale Bialbero generuje sílu robustního chasníka, který bez váhání hodí na ponk stokilovou kovadlinu.

 

Pavel „Pajinex“ Suk

Foto: Jana Kolací

Vyšlo v Motorbike v roce 2015, leden-únor

 

Edgar Torronteras se po dvou letech vrací na FMX Gladiator Games

Edgar Torronteras se po dvou letech vrací na FMX Gladiator Games 2019

ročník show – Edgar Torronteras – světová hvězda FMX i showman

PRAHA, 18. října 2019 – První listopadová sobota a s ní i FMX Gladiator Games se blíží. 2. listopadu tak O2 arena ožije opět v duchu silných stojů, adrenalinu, extrémních výkonů jezdců a elektrizující atmosféry show. Mezi zahraničními hvězdami FMX Gladiator Games jednoznačně zazáří i Edgar Torronteras, vracející se k nám po dvou letech, který tehdy naprosto nadchl a uchvátil české publikum. 19. ročník FMX Gladiator Games tak aspiruje na nejzdařilejší ročník v celé své historii.

Letošní FMX Gladiator Games zazáří nejen novou scénou, ale i jedinečným obsazením jezdcům. K tomu nejlepšímu by podle očekávání měl patřit Španěl Edgar Torronteras, který se stal jednou z hlavních hvězd ročníku 2017 a svým španělským temperamentem doslova rozpumpoval diváky v O2 areně.

Jeho FMX umění s dechebroucími triky v kombinaci s beatboxovým vystoupením a jemu vlastnímu showmanství udělalo své a právem se tak zapsal mezi největší hvězdy večera. Letos se na FMX Gladiator Games vrátí po dvou letech a celkem si je užije již po třetí. Stál totiž přímo u samotného zrodu show v roce 2000!

„Jsme rádi, že se nám pro letošní ročník podařilo získat právě Edgara, který jednak výrazně zazářil v předminulém ročníku, ale hlavně je jedním z těch, kteří pomohli FMX scénu utvořit a dát jí pomyslné základy. Je to absolutní legenda. Diváci navíc na jeho účast reagovali nadmíru pozitivně a těší nás, že jim ho můžeme opět do Prahy dovézt. Navíc, kdo jiný by se měl ročníku, ve kterém představujeme novou scénu i koncepci, účastnit než právě Edgar, který FMX Gladiator Games prakticky při prvním ročníku v roce 2000 startoval,“ říká Martin Koreň,“ FMX jezdec a spoluorganizátor akce.

Edgar Torronteras patří mezi opravdové legendy FMX, o čemž svědčí právě fakt, že se účastnil již prvního ročníku. Patřil mezi „pionýry“ FMX, freestylové hrdiny, kteří jako první v této disciplíně získali mezinárodní uznání a představili nový extrémní sport širší veřejnosti. Také díky Edgarovi FMX zaznamenal, zejména v USA, tak silný ohlas diváků. Během své dosavadní kariéry sklidil nespočet úspěchů a několikrát bodoval i na proslulých X Games. Pokud zrovna nesedí na svém motocyklu, můžeme ho potkat v Barceloně jako DJe a vyznavače beat boxu.

Torronteras bude zároveň jedním z jezdců, se kterými se budou moci fanoušci setkat v zákulisí před startem FMX Gladiator Games. Jak přesně vstup do zákulisí a setkání bude probíhat upřesní pořadatelé v nejbližších dnech.

FMX Gladiator Games startují v sobotu 2.11. v O2 areně v 18:30! Vstup je možný od 17:00 a vstupenky lze zakoupit už nyní v předprodejní síti Ticketportal.cz.

FMX Gladiator Games

Nejstarší freestyle motokrosová akce v Evropě, konající se každoročně se během podzimu v Praze. Divákům nabízí ty nejlepší FMX triky hvězd světové freestyle motokrosové scény, adrenalinovou zábavu, elektrizující atmosféru i podávanou pro celou rodinu. Pro více informací navštivte webové stránky FMX Gladiator Games na
http://www.fmxgladiatorgames.com.

Vstupenky k dispozici v předprodejní síti Ticketporal.cz od 990 Kč: https://www.ticketportal.cz/Event/FMX_GLADIATOR_GAMES_2018?idp=-2147481432

O2 arena – 2. 11. 2018 – 18:30 – Českomoravská 17, Praha 9

Text a foto: TZ

TEST: Bratrovražedný souboj

Kawasaki Ninja 250SL vs Kawasaki Z250SL

 Nějakou tu malorážku má ve své nabídce snad každá větší značka. Psát o tom, že jde o logickou věc, která vám zajistí budoucí potenciální kupce strojů vyšších kubatur, by bylo nošením dříví do lesa, to je snad každému jasné. Ovšem je potřeba přijít s motorkou, která mlaďase zaujme a bude bavit…v opačném případě ho totiž odesíláte přímo do náruče konkurence.

Kawasaki Ninja 250SL

Kawasaki si potřebu výchovy motorkářského potěru evidentně uvědomuje velmi dobře a tak vloni představila v Miláně hned dvě novinky s nižším objemem. Vlastně, pokud bychom počítali i Z300, tak dokonce tři. My se ale dnes budeme věnovat dvěstěpadesátkám, které jsme měli možnost vyzkoušet na okruhu ve Vysokém Mýtě: před námi stojí naked bike Z250SL a kapotovaná Ninja 250SL.

Vysoké Mýto je pro malé motorky ideální, jedna zatáčka za druhou, krátké rovinky – s litrem se tady moc nevyblbnete, ale s dvaapůlou dosytosti.

Kawasaki Z250SL

Stejná technika, jiná filozofie

Někdo má rád holky, někdo vdolky a tak je nad slunce jasné, že pokud už máte vymyšlenou a vyrobenou techniku, budete se jí snažit, s minimálními změnami, nacpat do co nejvíce modelů. Ani Kawasaki není výjimkou a tak jsou oba výše zmíněné modely technicky prakticky totožné. Oba pohání kapalinou chlazený jednoválec o objemu 249ccm, s výkonem 20,6kW (27,6HP) a točivým momentem 22,6Nm. Stejný je i rám, brzdy, rozměry pneumatik, objem nádrže, tlumení…rozdíly jsou v podstatě jen v hmotnosti, výšce sedla a řidítkách. Je těch rozdílů málo? Ale kdepak, tady je nejdůležitější, jestli se vám víc líbí sportovní motorky nebo jejich naked sestry. O nic jiného nejde, takže se Kawa zaměřila hlavně na vzhled.

Nutno říct, že si výrobce s oběma modely vyhrál. Paradoxně víc s naháčem, u kterého byste na první pohled nehádali pouhý čtvrtlitr objemu. Nejmenší „Zed“ ctí tradice téhle modelové řady, tvar kapot, plynule navazujících na přísně lomenou nádrž, je ostrý jak žiletka, přední maska se tváří dostatečně agresivně, příhradový rám vypadá sportovně a zadek motorky ční vyzývavě k nebi. Taky přístrojovka je racingově strohá, ale najdete na ní přehledně všechny důležité údaje. Snad jen škoda, že nemá ukazatel zařazené rychlosti, začátečníci by ho jistě uvítali a v době, kdy má tuhle vychytávku kdejaká čínská motorka, mě její absence u Kawasaki dost udivuje.

Ninja, ač by mělo jít o sportovnější náčiní, už nižší kubatuře odpovídá zřetelněji. Nechci říct, že by byla odfláklá, to jistě ne, ale pokud postavíte tyhle dvě motorky vedle sebe, Zed jasně vede. Z Ninji máte mnohem víc dojem, že je určena jen pro teenagery, kdežto u nahé verze si v sedle nepřipadáte nepatřičně i když máte pubertu dávno (a několikrát) za sebou. Zed prostě vypadá dospěleji.

Jak jedou?

Chtělo by se říct, že stejně, nakonec, jak bylo řečeno, technika je identická, ale to není tak docela pravda. A opět z mého pohledu vyhrává Zed. Tady je totiž posez jako na klasickém streetfighteru a díky širším řidítkům mi připadá obratnější. Ninja by, aby splňovala předpoklady sportovní motorky, musela mít sportovnější i jízdní pozici…což ale bohužel nemá, sedíte na ní vlastně téměř stejně jako na Zedovi, žádná hlava vystrčená dopředu, nohy taky nemáte víc zalomené…

Nicméně pokud se vrátím k technice, té není moc co vytknout. Motor je naladěný velmi dobře, hned od volnoběhu dostáváte dostatek výkonu bez nějakých výkonových děr, tohle se Kawasaki povedlo. Nutností je samozřejmě, jako u všech nízkoobjemových strojů, vzít od začátku pořádně za plyn.

Brzdám se také nedá nic vyčítat, pokud teprve jezdit začínáte, mohli byste možná zauvažovat o doplňkovém ABS, ovšem i bez něj jsou brzdy čitelné a nezáludné.

Tlumení odpovídá kategorii a v rámci možností pracuje dobře. Přední vidlice se samozřejmě nastavit nedá, zadní centrál má pět poloh předpětí pružiny a tahle dvojka koresponduje plně jak s krátkým rozvorem, tak osazenými pneumatikami. Což znamená co? No jasně, super ovladatelnost v technických pasážích nebo ve městě, k čemuž přispívá i nízká hmotnost 148kg (resp. 151kg u Ninji. Pokud přidáte ABS, jsou to dvě kila navíc).

Proč tuhle a ne tu druhou?

Odpovědět, proč Zeda, je snadné – protože jde o motorku, která si na nic nehraje a která, když ji pořídíte svému potomkovi, bude bavit i vás. A nebudete si na ní připadat jak vopice na brusu.

S Ninjou už je to horší, tváří se sice sportovně, ovšem jen do té doby, než si na ní sednete. Jistě, funguje stejně dobře jako Zed, do zatáček se skládá perfektně, vyblbnete se na ní…ale nějak to není úplně ono. Tedy spíš takhle – kdyby malý Zed neexistoval, je Ninja pro –náctileté výbornou volbou.

Takhle ale bohužel zůstává trochu ve stínu svého nahého bratra.

Motor, převodovka

V obou motorkách najdeme identický kapalinou chlazený jednoválec o objemu 249ccm.  Také hodnoty výkonu (20,6kW) a točivého momentu (22,6Nm) jsou stejné.  Motor má plynulou křivku výkonu, což v praxi znamená, že zde nedochází k žádnému poklesu v celém spektru otáček, přestože samozřejmě nejvíc legrace zažijete kolem 8 000 ot./min. Vibrace? Nepodstatné. Převodovka je šestirychlostní a „japonsky“ přesná.

Brzdy, tlumení

Hledat zde nějaký poslední hi-tech výkřik v kategorii brzd je hloupost, ale zdejší brzdová soustava i tak funguje velmi dobře. Vepředu se o bezpečné zastavení stará dvoupístek a kotouč s průměrem 290mm, vzadu je také dvoupístek, ovšem s menším kotoučem – 220mm. Jako příplatková výbava je nabízen systém ABS, což vás bude stát o deset tisíc Kč víc.

Tlumení je také jednoduché, leč funkční. Přední teleskopická vidlice s průměrem 37mm stavitelná není, zadní Uni-Trak má pětipolohové seřízení předpětí pružiny.

Rám, kola

Protože u málorážek záleží na každém kilogramu, je příhradový rám typu Tube diamond jistě správnou volbou. Lehká jsou i kola, obouvající pneumatiky o rozměrech 100/80-17 (přední) a 130/70-17 (zadní), které samozřejmě přispívají k lepší mrštnosti motorky.

 

Text a foto: Ivan „Scoob“ Bezděk

Vyšlo v Mototrbike v listopadu 2015.

FMX GLADIATOR GAMES 2019

FMX GLADIATOR GAMES 2019

Motocykly, adrenalin, extrémní výkony, podívaná pro celou rodinu

Zažijte neopakovatelnou atmosféru nejstarší freestyle motokrosové show v Evropě, FMX Gladiator Games, plnou adrenalinu, burácení motorů a extrémních výkonů jezdců na motocyklech, čtyřkolkách i sněžných skútrech.

První listopadovou sobotu, 2. 11. 2019 ožije pražská O2 arena opět v duchu freestyle motokrosu v podání těch největších hvězd české i světové FMX scény! Na programu je již 19. ročník FMX Gladiator Games, největšího freestyle motokrosového svátku, který v Praze tradičně přivítá nejzářivější esa FMX světa. Z českých jezdců nebude chybět například Libor Podmol, Filip Podmol, Petr Pilát nebo Martin Koreň, ze světových pak Luc Ackermann, Daniel Bodin, Pat Bowden, Davide Rossi, David Rinaldo, Ryan Brown a řada dalších. Diváci se mohou těšit na gladiátorskou arénu plnou motocyklů létajících vzduchem, nejnovější FMX triky, salta na silných strojích, elektrizující atmosféru i dechberoucí kousky, kdy se více jak 100kilogramové motocykly v rukou zkušených šampionů změní doslova na hračky. Nenechte si ujít největší FMX svátek, kdy se celá O2 arena zachvěje v základech. Buďte u jedinečné show v duchu gladiátorských západů, přímo stvořené pro všechny velké a malé fandy silných strojů a všechny milovníky adrenalinu, napětí a emocí.

Vstupenky k dostání v předprodejní síti TicketPortal.cz

Cena:

od 990 Kč

děti do 140 cm vstupné za poloviční cenu

www.fmxgladiatorgames.com

Text a foto: TZ

TEST: Zostuzeni předjetím

TEST: Zostuzeni předjetím – Aprilia RSV4 RR

Víš, který motocykl získal poslední čtyři tituly WSBK z pěti? Koukáš se na něj! Tým vývojářů z Noale postavil už před šesti lety superbike, který i v kategorii produkčních strojů všem konkurentům ukázal záda. Aktuální generace RSV4 se krom výrazného navýšení výkonu a drobných úprav šasi, respektive nových brzd, nedočkala žádných zásadních úprav. Proč taky, když poslední srovnávací test prestižního zahraničního magazínu na okruhu proti povětšinou zbrusu novým modelům konkurence opět vyhrála!

Nedělní svátek

Celý den slunečno, zbytek family na chalupě a RSV4 po pěti letech čekání konečně v garáži. Nedělní ráno jako malovaný. Voblíkám kombošku, z prasátka vysvačím tři tácy a vyrážím směr hory. Už start je pro vůní benzínu postižené jedince malým svátkem. Čtyřválec se otřese, elektronika krátce vyžene ručku otáčkoměru nad dva tisíce a pak ji usadí na volnoběhu. Varovné štěknutí vyvolá přihlouplý úsměv v očekávání věcí příštích. Tímto děkuju klukům z A-Spiritu, kteří SuperCorsy, zrakvené testmany z okruhu, briskně přezuli.

K RSV jsem krátce přivoněl před pěti lety v Kořenově a ve vinglech příchovického kopce mě naprosto uhranula. Po prvním usednutí zjišťuju, že téměř vše zůstalo při starém. Přes kompaktní rozměry nabídne prostorné sedlo bez rušivých hran, chválím širší řídítka, jen kolena před lokty nacpu s největším zapřením (188 cm). Hned by vyfičela nenastavitelná páčka spojky a víc důvodů ke kritice, krom fádního šedivého odstínu mi, holka italská, nezavdala. Nerad papouškuju design, úsudek ať si udělá každý sám. U Aprilie neviděli důvod ho příliš měnit, takže dám slovo Michalovi, který si jedno z prvních RSV4 u nás koupil: „Světla nejsou protáhlá až do stran kapotáže, což by je mělo víc ochránit před případným crashem. Kvituju fólii na hliníkové kyvce v místě dotyku bot, protože já si tu svou hned odřel. Kapotáž nekryje olejovou vanu, takže se bude náplň o něco líp chladit. Sériový výfuk u první série vypadal jako kyj na mamuta, takže v mém případě okamžitě šel. Tenhle je koukatelnej stejně jako LED blinkry. Plaketka s tituly mistrů světa dostala vyšší číslo, jen už není plastická, ale pouze nálepka, šetřili. V šortkách na ní fakt nejezdi, rám obepíná čtyřvál hodně těsně a hliník se pěkně rozpálí. Na první pohled subtilnější třmeny M432 asi budou kotvit ukrutně. Z elektroniky mám jen palivové mapy, APRC se v první sérii ještě nedodávalo. Koupil jsem lepší verzi Factory na Öhlinsech a s kovanými koly a tuhle investici spolu s laděnou výfukovou soustavou jen doporučuju.“

Tři tatranky, vývar a padesát litrů fuelu

Strohý účet za celodenní ježdění po horách na severu a návrat do srdce republiky. Nelituju v nejmenším. Syrově mechanické zvuky z motoru po zahřátí trochu ustoupí, ale podezření, že „to“ nemaže, ve mně chvíli přetrvávalo. Cesta přes město v rámci povolených limitů je na každém supersportu stejně zábavná, jako Rathův projev na obhajobu. Nicméně čtyřválec se nechá podtáčet klidně ke dvěma tisícům, jen při tom citelně vibruje. Čtyřku tak na padesátce netrápím. Křídla mu narůstají, když se ručička opře o dvojnásobnou hodnotu. Elektronický plyn v režimu Track občas nezareaguje na jemný meziplyn, přepnutí na Race odezvu ride-by-wire systému překvapivě zjemní a zpřesní. Přitom mapy se výkonově nijak neliší, pouze elektronika přenastaví pomocné systémy. Naproti předchůdci se neubráním pozitivnímu zjištění, že převodovka řadí s větší lehkostí. Odpal z křižovatky nabývá úplně jiných rozměrů než při neustálém ubírání a mačkání spojky. Pod zadkem už jsem měl krom nové R1 ze sériových superbiků všechno, ale na rychlořazení od Aprilie zatím nic nemá. Konkurenti občas vzdorují při nízkém zatížení, u RSV si elektronika poradí i v otáčkovém sklepě. Škoda, že systém neumí řadit bez spojky dolů, jako to umožňují BMW a Ducati. Dle slov vedoucího projektu záležitost maximálně příštího roku, v závodních speciálech ho samozřejmě používají.

V okolí Mšena se zrovna jede Rallye Bohemia, takže se kochám pohledem na mezi eRZetami přejíždějící speciály. Vzájemný palec nahoru, sedláme pořádný koně! Na hrbolatých okreskách tlumení Sachs odvádí velmi slušnou práci, pomáhá i tužší tlumič řízení, který ale nelze nastavit. Aprilia tě nevytřese na každém hrbolu a odezva od předního kola, přátelé, je naprosto abnormálně precizní. Jako kdybys s ním točil rukama. Tak moc informací přes řídítka posílá. Kvalitnější asfalt a radovánky se stupňují. Zatáčí doslova za uchem. V oblíbeném esíčku ji přehodím rychle jako lívanec na pánvi. Když už nabývám přesvědčení, že letím v oblouku víc než by se slušelo, zchladí mě dokonale vedenou stopou tak, že při výjezdu ze zatáčky propadám malomyslnosti. Ze zjištění, o kolik jsem mohl jet rychleji a vůbec nic by se nestalo… Několikrát se mi při rychlejším nájezdu do vinglu stalo, že místo abych bojoval s odstředivou silou, tak motorka klidně pokračovala po vnitřku oblouku. Asi začnu raději testovat cesťáky, tak moc mi pošramotila sebevědomí. Vyhřátý asfalt přitom dokonale sedí zmíněným SuperCorsám, jejichž střechovitý profil v kombinaci s ostřejším sklonem vidlice neubraly biku na obratnosti navzdory zadní obouvané dvoustovce. Podobně vytříbený a přesný jízdní projev supersportu na okreskách si pamatuju v sedle CBR600RR. Aprilia opět potvrzuje vjemy šestistovky s litrovým agregátem a fantastickým šasi. Dost rozporuplně se to popisuje, ale poddajný, a přesto tuhý. Zatím si bohužel můžu jen představovat, co by předvedla verze na Öhlinsech a s kovanými ráfky.

Všemocná elektronika

Delší kyvka má přinést lepší stabilitu v přímce a ani při ohromném zrychlení necítím nervozitu. Vyšší štítek odvádí slušnou work a odhadem ani ne patnáct vteřin stačí Véčtyřce k dosažení rychlosti dvěsedmde. Bíba měl potřebu pokoušet maximálku na letišti a budík mu na konci runway ukázal 302. A prej by ještě kousek šla. Lepší důkaz propracované aerodynamiky a vyššího výkonu asi není potřeba. Optimálně odladěná výkonová křivka, přesně víš, co tam máš nasypáno a jemně si reguluješ přísun síly na zadní kolo. Věřím, že po instalaci laděného potrubí bych si vrněl blahem ještě víc. Od šesti tisíc motor neřeší, co má zařazeno a mohutně zrychluje. Naproti předchůdkyni se hranice maximálního výkonu posunula o tisíc otáček nahoru, tedy na třináctku. Pro okruh vidím použitelných osm a výš, což předesílá velmi slušný rozsah. Maximum krouťáku vrcholí na první pětimístné hodnotě. Chlapci v MotoGP vědí, proč povětšinou používají právě tuhle konfiguraci agregátů a Aprilia ji má ze sériově produkovaných superbiků jako jediná. Na druhou stranu si přiznejme, že rozdíl deseti nebo patnácti koní navrch při víc než dostatečných výkonech se ukáže maximálně na okruhu. V běžném provozu hraje asi stejně podstatnou roli, jako třetí prasátko v řadě. Stejně jako spotřeba, protože zvuk a la Ford GT Steva McQueena z filmu Le Mans je ohromně návykovou melodií a při neustálém tahání za plyn mi v horách brala osm až devět. Mohu jen litovat, že možnost vzít ji na drom mi zatím uniká. Tuším posunutí osobáků, protože tenhle bike není jen o motoru a šasi, ale léty vypiplané armádě elektronických pomocníků. Přepnutí přístrojovky do race módu s lap timerem je stejnou samozřejmostí, jako pádla pod levým heftem na přepínání nastavení kontroly trakce nebo účinku ABS. Nechybí launch control, nastavení úrovně brždění motorem, omezení zvedání předního kola a konečně aplikace pro Iphone nebo Android s názvem V4-MP. Tu dostaneš při koupi nejvyšší verze RF. Zasahuje kontrola trakce na výjezdu do zadního kola až moc? Ubírá elektronika příliš výkon kvůli zvedání předního kola? Systém nabídne možnost změny v konkrétním místě na trati pouhým kliknutím do displeje. Krom uvedeného zvládne zobrazit úroveň využití výkonu, prokluz kola, příčné a podélné zrychlení aj. Vítej ve světě WSBK a GP! Nejvyšší řada brzd s označením M50 zatím Aprilii zůstala nedostupná, ale o level níže prodávané třmeny M432 umí víc, než běžný smrtelník na okruhu dokáže využít. Nemají sice tak drtivý nástup jako vyšší model, ale pokud nedáváš Brno hluboko pod deset a negeneruješ při kotvení přetížení vyšší než jedno G, maximálně vyměníš desky. Další záležitost, která mě úplně vykolejila, byla stabilita motorky při brždění hluboko do zatáčky. Jako hobík se do těchhle akcí často nepouštím, ale pán prodávající zeleninu přímo z dodávky za apexem mě k tomu přinutil. Nestalo se ani prd. Čekal jsem tendenci k narovnání, páku v řízení, a ono nic. Jediným malinkým nešvárkem při opravdu tvrdém manévru bylo mírné zavlnění ve vidlicích. Otázka seřízení.

Na dromu rozhoduje čas

Když si po sobě článek čtu, začínám se obviňovat z podjatosti. Zástupci některých značek už mě dokonce nemají rádi pro ne zrovna PR styl psaní. Ten nechávám jiným. Strávil jsem v sedle Aprilky osm hodin takřka v kuse a z garáže odešel stylem pštrosí vejce mezi stehny. Jsou superbiky, které jsou v jednotlivém parametru o kousíček dál, ale jako balíček funguje RSV nejlíp. Vím, že jestli se neobjeví něco výraznějšího, než dostatečně navýším svůj konto kredit, alespoň ojetina mi bude říkat pane. Už reklama na RSV se nesla v duchu fotografie klečícího racemana probodnutého samurajským mečem a titulkem: Zostuzen předjetím! V duchu jsem si říkal, že borcům z Noale tedy sebevědomí rozhodně nechybí. Jako by předvídali, co si mohou dovolit. Nová RSV4, stejně jako její předchůdkyně, naposledy konkrétně na Lausitzringu roztrhala na kusy nejen evropskou, ale i východní konkurenci. Na kolo nadělila druhému v pořadí víc jak půl vteřiny a poslednímu soupeři pokořujících tři a půl. Můžeme polemizovat a přít se o tom, že Aprilii vyhovoval okruh, sedla konkrétnímu racemanovi atd. Ale to je tak vše, co s tím můžeme dělat (copy Cimrman). Chronometr odměří přesně, kdo je nejlepší.

p.s. Abych nezapomněl, při koupi aktuálně dostaneš příslušenství za padesát litrů grátis.

+ nejrychlejší

+ nejúplnější balíček

+ rychlořazení

– nenastavitelná páčka spojky

Motor, převodovka

Cesta ke konkurenčnímu výkonu původně slabšího agregátu vedla přes přepracované spalovací prostory, které jsou obrobeny CNC metodou. Ty si vyžádaly nové písty s titanovými ojnicemi od Pankla, ze stejného materiály jsou odlity vačky i ventily. Spolu s novou klikou dostal motor také variabilní sání. Inovovaný systém mazání mění tlak oleje ve vršku hlav podle hodnoty zatížení agregátu. Ten zhubnul o půltřetího kilogramu, a svou koncepcí V4 s úhlem válců svírajících pětačtyřicet stupňů je ojedinělou záležitostí ve světě superbiků. Fantastický quickshifter podporuje přesná převodovka, jejíž chod je pocitově hladší než u předchůdce.  

Brzdy, kontrola trakce

Monobloky s označením M432 jsou o level níž, než nejvyšší řada M50. Nemají tak brachiální nástup, nicméně pro hobíka budou víc než dostačující. Jen destičky po několika prudkých zpomaleních pískaly, pro radovánky na dromu budou chtít race upgrade. ABS se chová dlouho zdrženlivě. Osmistupňová kontrola trakce představuje jednu ze součástí balíčku s názvem APRC, který zahrnuje celou skupinu elektronických strážců. Jejich nastavení pomocí aplikace v mobilu představuje závodní hi-tech dostupný v ceně zatím jen u nejvyššího modelu s označením RF. Software prostřednictvím telefonu sleduje všemožné hodnoty zrychlení, využití výkonu, prokluz kola atd. Pecka!

Přístrojovka

Na přehledné kombinaci analog/digitál toho v Noale moc měnit nemuseli. RSV4 dali do vínku vše, co raceman na okruhu potřebuje. Diody značící blížící se omezovač, race mód displeje s prioritou času na kolo, zařazený stupeň, stupeň trakce a další vychytávky. Mapy se výkonově neliší, hlavní rozdíl mezi nimi představuje jiné nastavení pomocných systémů a nepatrně odlišná reakce motoru na pobídku plynem. Pádla pod levým heftem umožňují měnit hodnoty kontroly trakce nebo antiwheelie za jízdy. Čtyřválec těsně obepnutý hliníkovým mostovým rámem pěkně topí a po chvilce zastavení leze teploměr rychle nahoru.

 

Text: Pavel „Pajinex“ Suk

Foto: Ivan „Scoob“ Bezděk

Vyšlo v Mototrbike v srpnu 2015.