Motorbike 10/2019

Motorbike 10/2019

Venku fouká vítr, teploty nic moc, občas nějaký ten déšť…jojo, už je tu zase podzim. Což ale neznamená, že bychom už museli uklidit motorky do garáží – naopak, máme jednu z posledních příležitostí provětrat nejen sebe, ale i své mašiny, navíc v nádherných kulisách podzimní přírody.

No a večer, až se vrátíme z vyjížďky, pak můžeme posedět u sklenky nebo půllitru něčeho dobrého a přečíst si něco zajímavého. Třeba říjnový Motorbike, který právě vychází.

 

 

 

 

 

Testy

Ducati Multistrada 950 S vs. MV Agusta Turismo Veloce 800 Lusso

Byť koncepčně rozdílné, oba agregáty v trubkových rámech generují obdobný výkon. Elektronické tlumení pro odpružení s vyššími zdvihy v obou případech dodává Sachs, sílu sportovních srdcí krotí identické radiální brzdy od Bremba. Své majitele chrání prostřednictvím celé řady pomocných elektronických systémů, komfort ovládání navyšuje oboustranné rychlořazení.  Až přímé srovnání ale odhalí, jak rozdílný jízdní projev nabízejí tourery prémiových italských výrobců. Zatímco rozměrově velkorysejší a robustněji působící Multistrada je cenduro se sportovním srdcem, břitká Veloce pak sleeper v cestovním kabátku.

 

Ducati Scrambler Icon vs. Ducati Scrambler Desert Sled

Název scrambler je poslední dobou v motocyklovém světě snad nejčastěji skloňovaný termín – většina velkých i malých hráčů na trhu s motocykly má nějakého v nabídce a není divu. Koncepčně je to de facto nejuniverzálnější produkt, cílí na ohromnou množinu jezdců a slibuje širokou využitelnost v provozu i mimo něj. Jízdní pozice je vlídná a přirozená, scramblery jsou mimořádně přitažlivé a sexy a s různými objemy vyhoví nárokům téměř každého jezdce. Přesto je potřeba pečlivě vybírat, což dokazuje náš srovnávací test.

 

Honda CB1000R + Neo Sports Café vs. Triumph Speed Twin

Klasiků, neboli klasických motocyklů, najdete dnes na trhu spoustu. A vlastně ani nemusíte moc hledat, každá větší (i menší) značka nějaký stroj, odkazující na doby dávno minulé, nabízí – stačí si vybrat. Ovšem jako v mnoha jiných oblastech i zde platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Jako právě v případě Hondy CB1000R a Triumphu Speed Twin.

BMW F 750 GS vs. Yamaha Tracer 700 GT

Cestovní endura dnes vládnou bezesporu všem motocyklovým kategoriím. Je to vcelku pochopitelné, jde o stroje, které jednoznačně nejvíc splňují touhu po univerzálnosti – cestovní enduro vás doveze na dovolenou bez ohledu na to, po jak kvalitních (nebo nekvalitních) silnicích pojedete a zároveň se s ním vyřádíte i při sportovnější víkendové jízdě. Snad jen na okruhu a motokrosové trati se bude vyjímat divně…jinak ale zvládne všechno. Nicméně, jak se dozvíte v tomto testu, i zde jsou podstatné rozdíly.

Yamaha Niken vs. Piaggio MP3 500ie Sport LT ABS/ASR

Tříkolové skútry jsou už nějakou dobu mezi námi a poměrně úspěšně vypadají i  jejich prodejní čísla – vždyť jen samotných MP3 se prodalo od doby vzniku více než 100000 kusů. A tak se není moc čemu divit, že se objevila i první motorka se třemi koly – Yamaha uvedla před časem na trh svého „rejnoka“ Niken. A nás zajímalo, jak moc velký je rozdíl mezi tříkolovým skútrem a tříkolovou motorkou.

 

TGB Blade 1000i LTX EPS 4×4

Evolučně se jedná o nejmladšího zástupce modelové řady Blade a do vínku dostal, oproti svým sourozencům, hned několik inovací. A protože se jedná aktuálně o nejvyšší verzi, je jasné, že bude vyšperkovaná i výbavou. Vyzkoušeli jsme, jak tahle zbraň funguje v plném nasazení.

Krom testů samozřejmě najdete v listopadovém Motorbike i spoustu dalšího. Například reportáže z kultovní akce Glemseck 101 či neméně kultovního Honda Festu.

V Techmánii jsme se podívali na rozdíly mezi závodními speciály WSBK a MotoGP, v sekci „Sport“ se pak tradičně věnujeme dění nejen ve světových sériích, ale i domácím seriálům. A připravili jsme pro vás i exkluzivní rozhovor s aktuálně třetím mužem MotoGp, Alexem Rinsem.

K tomu všemu nabízíme i další pravidelné rubriky, tedy aktuality, soutěž (o přilbu Blauer), toolbox atd.

Jako vždy je i říjnový Motorbike kompletně dílem českých redaktorů a všichni doufáme, že se vám bude i tentokrát líbit.

Motorbike 10/ 2019 vychází v pátek 4.10.2019.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

 

Závěr sezóny na Masarykově okruhu

Motorkáři vyrazí na společnou jízdu po dráze

Brno – Společnou jízdou po závodní dráze Masarykova okruhu se v sobotu 5. října motorkáři rozloučí s právě končící sezónou. Motoshow rekord původně vznikl jako vzpomínka na tragicky zesnulého jezdce MotoGP Marca Simoncelliho.

Ze spontánní vzpomínkové jízdy se v průběhu let stal největší tuzemský sraz všech motorkářů v závěru sezóny. „Motoshow rekord už není pouze o vzpomínce na Marca Simoncelliho, i když samozřejmě na jeho odkaz nezapomínáme, pořád je nedílnou součástí akce. Zároveň však jde o událost, na kterou každý rok dorazí kolem tří tisíc motorkářů, aby se společně rozloučili s uplynulou sezónou. Líbí se mi pestrost strojů, které v paddocku každý rok vídám, na tom je vidět, že je to sraz opravdu pro všechny motorkáře bez rozdílu,“ vysvětluje statutární ředitelka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová.

V čele kolony pojedou děti z minibikové akademie Masarykova okruhu a osobnosti české motocyklové scény. Akci si nenechá ujít například závodník Ondřej Ježek. „Poprvé jsem na rekordu byl v roce 2013. Je neuvěřitelné, že se dá celá trať zaplnit motocykly. Na letošní ročník se těším o to víc, že se mnou na své motorce pojede můj dvaaosmdesátiletý děda,“ dodává Ježek. Společně s ním na trať vyrazí i testovací jezdec Karel Táborský nebo motocyklový kaskadér Adam Peschel, který s dalšími členy Special Brothers Crew pro všechny účastníky chystá kaskadérskou show.

Součástí doprovodného programu je praktická ukázka nové motoškoly START, kterou si při odjezdu z Masarykova okruhu budou moci všichni motorkáři vyzkoušet na tréninkové ploše Polygonu Brno. Otevřená bude i enduro trať u tribuny D, kde budou k zapůjčení terénní čtyřkolky.

Motoshow rekord začne už v pátek 4. října, kdy jsou na programu celodenní jízdy veřejnosti. Ty pak pokračují i v sobotu. Areál je otevřený i pro diváky, kteří mají možnost hromadnou jízdu sledovat z přírodní tribuny C, kde zároveň mohou zaparkovat autem.

V neděli motorkáře vystřídají auta.

Víkendový program na Masarykově okruhu Motoshow rekordem neskončí. V neděli 6. října na něj naváže Den otevřené dráhy. Neděle se tak ponese především ve znamení jízd veřejnosti pro auta, ale připraven je i doprovodný program v paddocku.

Součástí letošního Dne otevřené dráhy je charitativní spolupráce s Dětským domovem Dagmar. V rámci tohoto partnerství se pojede závod zručnosti a výtěžek ze závodu poputuje právě do brněnského dětského domova.

Text a foto: TZ

TEST: Harley-Davidson Street Glide Special MY2015

Cesta za duhou

Vyzkoušet si jakýkoliv stroj značky Harley –Davidson je pro mě vždycky radost. No, tedy spíš většinou, abych byl přesný. Ovšem napsat potom test už taková radost není – tady se totiž nemůžete držet striktně jen technických údajů, tady je to hlavně o emocích.

No, a to je právě ten problém. Kdo na Harleyi nikdy nejel, těžko to pochopí (a nařkne ubohého pisálka z podjatosti) a pro toho, kdo H-D důvěrně zná, bude test nošením dříví do lesa. K tomu si ještě přičtěte na jedné straně averzi k lehce agresivnímu marketingu, který značku provází, a na straně druhé někdy až nekritický obdiv fanoušků a dojde vám, že ať už napíšete, co chcete, ať se budete snažit být co neobjektivnější (a že je to u tak osobní věci, jako je motorka, hodně těžké), vždycky se najde někdo, kdo s vámi nebude souhlasit a prohlásí o vás, že jste blbec, který by měl testovat možná dětský tříkolky. A to fakt jen možná. Ale co se dá dělat, riskneme to a jde se na věc: před námi stojí Harley Davidson Street Glide Special.

Pokud byste si postavili hlavu a přes výše řečené chtěli posuzovat konkrétně tento model jen dle technických dat, nevyjde z toho zrovna nejlíp.  Objem motoru? Tady není problém, obří Twin Cam 103 je opravdu obří, 1690 ccm není zrovna málo, ba naopak. Točivý moment? Taky solidní hodnota, 138 Nm. Ovšem výkon už tak ohromující není, před 87 koníky se nikdo strachy nerozklepe. Zvlášť když tito koníci musí pohnout s pohotovostní hmotností 372 kg. Nojo, ale to je právě ono – tohle nejsou stroje určené pro každého, nejsou pro ty, kteří pečlivě váží poměr hmotnost/výkon. Asi nikdo si nekoupí Harleje proto, aby s ním závodil (a když už jo, tak sáhne po jiném modelu, než je zrovna Street Glide Special). Tohle je stroj určený pro cestování, ovšem v americkém stylu, tedy pohoda, žádná křeč, žádné stíhání naked biků či dokonce supersportů.  Tady chceme pohodlí, ba nebál bych se říct luxus, a toho Street Glide Special nabízí víc než dost. Nejde jen o sedlo, proti kterému jakékoliv jiné vypadá jako chudý příbuzný, nejde o plotny místo stupaček, nejde dokonce ani jen o mohutnou přední kapotu a dvojici bočních kufrů – jde o tohle všechno dohromady.  Rád bych věřil, že nikoho ani nenapadne, že by se jednalo o něco jiného než tourer, takže je asi zbytečné hodnotit, jestli se dá naklopit v zatáčkách jako Panigale, jestli na cílovce předjede eR jedničku nebo za kolik s ním dáte Masarykův okruh v Brně. Ale zkušenost je jiná – divili byste se, z jakého pohledu kolikrát lidi motorky hodnotí…

Ale zpět ke stroji. Protože cílem jsou dálky, je zde vše podřízeno maximálnímu pohodlí. Tedy hlavně pohodlí řidiče, spolujezdec na tom už tak růžově není, ale k tomu se ještě dostaneme.

Sedlo je dostatečně nízko i pro menší jezdce, pokud se ovšem nezaleknou oné hmotnosti – coby ne zrovna urostlý junák mohu potvrdit, že obava před kilogramy je zde zbytečná, motorku zvládne i ten, pro koho není fitness centrum druhým domovem. Pravda, manipulace na místě není žádná hitparáda, rozhodně se neotočíte na úzké okresce napoprvé a taky při šíbování s mašinou v garáži si nebudete furiantsky pískat, ale zvládnout se to dá. Veškeré ovladače jsou po ruce, nic nikde nehledáte, a pokud jste zvyklí na H-D systém ovládání blinkrů (každá strana má svůj ovladač), nic vás nepřekvapí.

Jako většina současných Harleyů je i Street Glide Special vybavena „chytrou krabičkou“, takže klíč potřebujete jen tehdy, pokud chcete zamknout řízení nebo kufry, případně otevřít nádrž. Pro probuzení systémů stačí otočit přepínačem na nádrži do správné polohy, přepnout „chcípací“ spínač a zmáčknout startčudl. Nemusíte se obávat, že byste si snad nevšimli, jestli už mašina vrčí. Vrčí a pořádně, přeslechnout byste jí možná mohli jen tehdy, pokud by vedle vás zrovna startoval Jumbojet. Ale i tehdy byste si nemohli nevšimnout vibrací, které volnoběh Twin Camu provázejí a které jsou charakteristické téměř pro všechny stroje této značky. Harlej pod vámi prostě ožije a dává to setsakra najevo.

Tam za tou duhou, za modrou horou a snad ještě dál

Předchozí větu jsem si vypůjčil ze známého muzikálu Divotvorný hrnec proto, že dle mého názoru právě o tomhle tahle „Glajda“ je – o nekonečné jízdě kamsi daleko, bez zřetelného cíle. Cestovat na Street Glide Special je totiž všechno, jen ne stresující. Kopnete tam přes kolíbkovou řadičku jedničku (jojo, pořád je to slyšet a asi vždycky bude, patří to k věci), pouštíte spojku a koráb pod vámi se dává do pohybu. Mimochodem, ona spojka (samozřejmě hydraulická) prošla inovací, takže vám při jejím ovládání už nenaběhne biceps jak naštvanýmu Hulkovi.  Inovace se týká ale i dalších částí stroje, například motor má nový, větší airbox a novou vačku, vylepšovalo se i na tlumení, na brzdách a dalším. Nebudu teď tvrdit, že jde o něco diametrálně jiného, než je starší model, každopádně jsou ale tyhle změny jednoznačně přínosem.

Ohromná porce točivého momentu je znát v každé situaci, stačí trochu razantněji otočit plynovou rukojetí a motorka vyrazí jak raketa.  Nicméně nejde o nic nečitelného, co by vás muselo strašit, navíc pokud byste to přeťápli, můžete se směle spolehnout na brzdy. Ty jsou navzájem propojené (systém Reflex), takže ať už mačkáte přední páčku, nebo šlapete na pedál zadní brzdy, brzdný účinek se rozloží ideálně na obě kola, navíc zde nechybí ABS (což u tak těžkého stroje není rozhodně na závadu).

Co se týká tlumení, Street Glide Special 2015 dostala novou přední vidlici Stiffer a kvůli lepší ovladatelnosti se zasahovalo i do jejího uložení v krku řízení. Nová vidlice má větší průměr (49 mm) a oceníte ji právě třeba při prudkém brzdění, kdy se nepotápí tolik, jako u staršího modelu. Ovšem zase si nepředstavujte, že s ní můžete letět díra/nedíra, pořád je lepší větší nerovnosti přejíždět opatrně, abyste si nepřekousli jazyk.

Jak bylo několikrát řečeno, jde o čistokrevný cestovní stroj. Ve městě tedy díky rozměrům trochu ztrácí, ovšem mimo něj není důvod k nespokojenosti a je jedno, jestli drtíte po dálnici, nebo po okreskách. Výhodou je samozřejmě kvalitní povrch, ale to snad – s výjimkou motokrosů a endur – platí pro každou motorku. Street Glide Special je i přes své monstrózní rozměry velice dobře ovladatelná a není potřeba se vyhýbat ani utaženějším zatáčkám, limitovat vás budou (jako u všech chopperů a cruiserů) jen nízko položené plotny. I když mi tedy připadá, že jsou zde o něco málo výš než u ostatních, ověřené to ovšem nemám.

K pohodlnému cestování přispívá i výbava, přední kapota Batwing funguje dobře, dá se za ní slušně schovat, navíc má v sobě uzavíratelný ventilační otvor, takže v parném létě na sebe můžete pustit proudění vzduchu. Doménou kapotáže je pak dvojitý halogenový světlomet, opatřený moderním denním svícením (vyzkoušeno, svítí i za černočerné tmy velice slušně. Bodejť by ne, kdy má rozměry světla z lokomotivy…). Zmínit musím i zrcátka, která, ač na první pohled moc důvěry nebudí, jsou prostě dokonalá a máte díky nim perfektní přehled o tom, co se za vámi zrovna děje. Samozřejmě nelze zapomenout ani na kufry, které mají oproti letům minulým jednodušší zavírání. Třešničkou na dortu je pak Boom Box 6.5GT audio systém s GPS a dotykovým displejem, který kontrastuje s klasickými budíky palubní desky – ovšem nejde o kontrast nijak násilný. Mimochodem, k audio systému bych měl jednu výtku – při připojení flash disku nelze přehrávat jednotlivé foldery, systém si všechny skladby na flešce seřadí podle abecedy a tak je i přehrává. Takže posloucháte mix všeho možného, od Kiss přes Rammstein po Sex Pistols, podle toho, jaká alba na disku máte. Což mi nepřipadá dvakrát šikovné…možná, že to nějak jde ošetřit, ale já na to nepřišel (a to jsem se hodně snažil).

Když už jsem u těch výtek, zmíním ještě, jak jsem slíbil, pohodlí spolujezdce. Jeho sedlo sice není miniaturní, takže ani slečna s poctivým českým zadkem nebude po pár kilometrech nespokojeně kvílet, ovšem tím, že se sedlo svažuje k zadnímu blatníku a není zde v základu opěrka (a ani žádná madla), musí se vás pevně držet. Což je sice zpočátku fajn, zvlášť když jde o slečnu cizí, ale časem vám to začne lézt na nervy. A jí v podstatě okamžitě, protože když přidáte prudce plyn a ona se zrovna pořádně nedrží, její nohy se mihnou kolem vašich uší…to musí být adrenalin jako blázen. Opěrka je prostě pro jízdu ve dvou nezbytná.

Projekt Rushmore

Street Glide Special vznikla, jako mnoho dalších modelů, v rámci programu Rushmore. V podstatě šlo o to, sebrat co nejvíce informací a připomínek od majitelů strojů Harley-Davidson a na jejich základě motorky ještě vylepšit. Pokud mohu soudit, u Street Glide Special tato myšlenka splnila účel, nic moc se zde vytknout nedá, tedy alespoň nic zásadního.  Jistě, hnidopich by zmínil hmotnost, výkon…ale to bychom se dostali zas na začátek. Značka H-D jde prostě svou cestou a vzhledem k prodejním číslům to asi špatně nedělá. A nedá se říct, že jde jen o chytrý marketing, tyhle motorky jsou opravdu někde jinde než zbytek světa a kdo si někdy zamiloval velký americký V-Twin, většinou k jiné značce neodejde. A je skoro pravidlem, že kdo na H-D kydá špínu, nikdy na žádném „Haryku“ nejel…protože kdyby ano, musel by mu – když nic jiného – přiznat alespoň jedinečný charakter. A to je věc, která má v dnešním přeglobalizovaném světě hodně velkou váhu.

Motor, převodovka

Vzduchem chlazený High Output Twin Cam 103 s vestavěným chladičem oleje disponuje výkonem 87 koní a točivým momentem 138 Nm (maximální hodnotu krouťáku máte už v 3500 otáčkách).  Výkon, ač žádný respekt nebudí, si s tři a třičtvrtě metráku těžkým strojem poradí v pohodě, točivý moment nemá smysl komentovat, vystřelí mašinu jak z praku.

Převodovka je šestistupňová, poslední rychlostní stupeň využijete ale leda na dálnici. Její ovládání má na starosti kolíbka, kde kvalty dolů řadíte špičkou a nahoru patou – zvyknout se na to dá velice rychle a vůbec nejde o tak hloupý systém, jak by se snad mohlo na první pohled zdát.

Brzdy, tlumení

Brzdy (dva kotouče 320 mm a čtyřpístky vepředu, jeden kotouč vzadu) jsou navzájem propojené, takže ať už ovládáte přední či zadní brzdu, brzdný účinek se rozloží v ideálním poměru na obě kola (jde o systém Reflex). ABS je zde samozřejmostí už v základu a brzdová soustava nemá problém se zastavením ani takového cvalíka, jakým Street Glide Special bezesporu je.

Tlumení má na starosti vepředu nová vidlice Stiffer s průměrem 49 mm, vzadu je nízkoprofilové vzduchové odpružení. Funkci plní dobře, ani po cestě po rozbité silnici nebudete zralí na rehabilitační ústav.  Dobře zvolené jsou i pneumatiky, resp. jejich rozměry – vepředu devatenáctka široká 130 mm, vzadu šestnáctka o šíři 180 mm.

Přístrojovka

Po čtyřmi budíky, které vás informují o rychlosti, otáčkách, stavu paliva a napětí akumulátoru a do kterých jsou integrované kontrolky, najdete barevný displej systému Boom Box. Vyjmenovat, co všechno umí, by zabralo mrak místa, takže jen stručně: MP3, rádio, navigace, Bluetooth atd. atd. … fakt chytrá věc. Sympatický je mimo jiné ukazatel zařazené rychlosti.

 

Text: Ivan „Scoob“ Bezděk

Foto: Jana Kolací

Vyšlo v Mototrbike v květnu 2015.

Oliver König: „Nedělní závod v Portimãu nevyšel podle představ“

Mistrovství světa Superbiků o víkendu pokračovalo závody v portugalském Portimãu. V nedělním závodě třídy Supersport 300 se z ACCR Czech Talent Teamu – Willi Race představil Oliver König, který obsadil 26. místo.

Letošní sezóna v mistrovství světa Superbiků se chýlí ke konci a jeden ze závěrečných víkendů pro třídu Supersport 300 se o víkendu odjel v Portimãu v Portugalsku. Do hlavního nedělního závodu na technicky náročnou trať z ACCR Czech Talent Teamu – Willi Race nastoupil Oliver König. Oliver si vyjel postup po vítězství v závodě Last Chance. Ještě před nedělním závodem nastoupil do Warm Upu, kde obsadil 18. místo. Jeho čas na kolo 1:57,175 byl doposud nejlepším časem, jaký na této trati zajel. V závodě se snažil získat body, ale nakonec se to nepodařilo a dojel na 26. místě.

Oliver König

„V ranním Warm Upu se mi dařilo dobře a zajel jsem dosavadní nejlepší čas na kolo. Stačilo to na 18. místo a s tím jsem byl spokojený. Proto jsem si do závodu věřil na zisk několika bodů. Do závodu jsem neodstartoval špatně, ale nebylo to úplně ono. V prvních zatáčkách mě předjela Honda a docela mě blokovala. Nebyl jsem schopen předjetí vrátit, kdy je v prvních zatáčkách důležité se drát dopředu. Šlo o chybu na začátku a poté jsem jel v jedné skupině o přibližně 15. – 17. místo, myslím, že se jelo o body. Poté mě jeden jezdec z GP Project Kawasaki předjel docela agresivně a já ztratil kontakt se skupinou. Její náskok se zvyšoval a nedařilo se mi ji dohnat. To se mi začalo dařit poslední čtyři kola před cílem a v posledním kole jsem už s nimi byl v kontaktu, ale už bylo pozdě. Skončil jsem na 26. místě a s tím určitě nejsem spokojený. Nyní nezbývá nic jiného, než makat a připravit se na poslední v Magny-Cours. Doufejme, že se tam podaří zajet na body a podíváme se do Kataru. Děkuji týmu, protože odvedli skvělou práci, hlavně mechanici, kteří pořád pracovali na motorce a snažili se s ní něco dělat. Dále děkuji všem, co nám pomáhají a podporují nás. Bohužel se mi tento závod nepodařil tak, jak bych chtěl, ale věřím, že ve Francii to bude lepší.“

Jakub Smrž – manažer týmu

„Do Warm Upu jsme udělali nějaké změny a Oliver jel perfektně. Zajel o dost rychleji, než v kvalifikaci, což byl příslib do závodu. Bohužel v závodě musel jet s použitými pneumatikami, protože sadu nových pneumatik na závod jsme použili do včerejšího závodu Last Chance. Poté se závodní pole roztrhalo a stačilo to bohužel až na 26. místo. To není úplně nejlepší výsledek nebo výsledek, jaký bychom si přáli, ale startovní pole je vyrovnané. Do Magny-Cours budeme pracovat na zlepšení na motorkách dál pracovat a doufám, že to bude lepší. Jako stěžejní vidím kvalifikace, kterou musí Oliver zvládnout lépe. V této konkurenci je těžké startovat z konce startovního pole.“

#WorldSSP300 #PRTWorldSBK #WorldSBK

Sledujte ACCR Czech Talent Team – Willi Race na sociálních sítích:

Facebook: https://www.facebook.com/CzechTalentTeam/

Instagram: https://www.instagram.com/accr_czech_talent_willi_race/


Text a foto: TZ