Motorbike 1-2/2020

Motorbike 1-2/2020

V zimní pauze jsme pro vás připravili dvojčíslo, ve kterém najdete srovnávací testy superbiků, nakedů i klasiků, vyzkoušeli jsme i novou Hondu CRF1100L ATAS a enduro od TM Racing.  A našli jsme si krom jiného čas i na rozhovory se zajímavými lidmi, mimo jiné s Kubou Kornfeilem nebo úřadujícím mistrem světa WorldSSP Randym Krummenacherem. A to není zdaleka všechno…

 

 

 

 

 

 

Testy

Ducati Panigale V4 vs. BMW S 1000 RR

Tohle je kruté srovnání. Panigalka má sice větší objem motoru, ale bude jí to stačit na výhru nad chloubou německého průmyslu? Nad skvostem, který je synonymem precizní dokonalosti a technické přesnosti? To se dozvíte ve srovnáváku, kde rychlost začíná od 299 km/hod.

Honda CRF1100 Africa Twin Adventure Sports DTC

Novinka, která se nám dostala do rukou v době, kdy teploty vystoupaly jen kousek nad bod mrazu. A co v té chvíli dělat? No jasně, vyrazit do terénu vyzkoušet, jak si v něm nová Afrika povede!

Ducati Hypermotard 950 vs. MV Agusta Dragster 800 RR

Obě testované italské hračky mají rozhodně schopnost aplikovat adrenalin řidiči přímo do žíly – a to už jen při pohledu na ně. Zábavné stroje střední váhy – který nabídne víc radosti? Exkluzivity? Vyváženosti? Obratnosti? Rychlosti?

Moto Guzzi V7 Stone Night Pack vs. Royal Enfield Continental GT 650

Člověk by řekl, že tyhle motorky jsou hlavně o stylu. Ale když jim porozumíte, zdaleka mezi nimi nebudete vybírat jen podle vzhledu a cenovky.

TM Racing EN 300 FiES Twin 2020

Abychom ani v zimě nezůstali nic dlužni těm, kteří se rádi prohání na blátě, máme pro ně ostrý test TM Racing EN 300. Jde o čistě racingový stroj nebo tohle modré žihadlo zvládne i začátečník?

 

Krom testů motorek jsme si vyzkoušeli i elektrickou kolobrndu Xiaomi MI Electric Scooter M365 (zajímavá zkušenost) a otestovali, jak fungují pásy na čtyřkolkách CF MOTO a Polaris. Podívali jsme se, co je nového u značky Husqvarna, v Techmánii se zabývali tím, jak jezdit se spolujezdcem, mrkli se na statistiku prodejů nových motocyklů za loňský rok a vyzpovídali hned čtyři závodníky: Kubu Kornfeila, Randyho Krummenachera, Olivera Königa a Martina Michka. Sportovní sekci jako vždy v tomto období vévodí Dakar, který jsme sledovali den po dni. No a tradičně vás nepřipravíme ani o toolbox, soutěž, aktuality atd. Tak šup pro nálož informací, která se bude do sezóny 2020 hodit!

 

Motorbike 1-2/ 2020 vychází ve středu 5.2.2020.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com

 

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Motorbike 12/2019

Motorbike 12/ 2019

Konec roku je pro nás vždycky hektický – krom pravidelného časáku totiž vydáváme v prosinci i Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek. Což ale neznamená, že bychom prosincové číslo Motorbike nějak odbyli, to ani náhodou: jako obvykle v něm na vás čeká řada testů (mimo jiné i první český test novinky Ducati Panigale V2), reportáží z moto akcí i ze sportu a spousta dalšího.

 

 

 

 

 

 

Testy

Ducati Panigale V2

Ačkoliv v Jerezu prší asi tak dvacetkrát do roka, dvě sešny ze čtyř za řídítky nové Panigale V2 se na okruhu Angela Nieta jely za deště. Naštěstí! Už na suché trati dokazovalo pro Euro5 upravené, přesto o pár koní silnější Superquadro, že výkon silného, přitom nijak výbušného dvouválce nevyžaduje odstavení všech sebezáchovných pudů. A v kombinaci s mokrými Diablo Rain to byla snad ještě větší zábava. V Borgo Panigale v podobě novinky totiž postavili „superbike pro lidi“.

KTM 790 Duke vs. MV Agusta Brutale 800 RR

Staří Heléni žili v přesvědčení, že co není dobré, nemůže být krásné a naopak. V případě Duka a Brutale se střetává designový funkcionalismus s motocyklovým artem. O kráse tvarů můžeme polemizovat, ale vybroušeností jízdního projevu a řidičského požitku se starořecké představě o dokonalosti – kalokaghátii – oba hodně blíží. Rakušan je vcelku ostrý brousek, nicméně Italka je ještě ostřejší.

Benelli 752S

Venku je zima, navíc začalo právě pršet, jsem docela rád, že dnes nikam nemusím. Do toho zazvoní telefon „Nechceš si vyzkoušet sedmpětdvojku? Konečně dorazila…“. Následuje bleskurychlý pohled na předpověď počasí – a hele, o víkendu má být docela hezky! Tak jo, beru!

Onou sedmpětdvojkou je míněna Benelli 752S, novinka letošní sezóny a Motorbike má tedy tu čest vyzkoušet si ji jako první česká redakce.

Aprilia Shiver 900 vs. Yamaha MT- 09 SP

Japonsko proti Itálii, tříválec versus v-twin. Podobný objem motoru, stejná kategorie, tedy naked bike. V sedle japonské motorky Judy, za řidítky italského stroje Scoob. Duel je připraven, můžeme se do toho pustit – jste zvědaví, jak to dopadne? Odpověď najdete v testu.

Indian Chieftain

We are defenders of the faith…závěrečný chorál skladby Heavy Duty od Judas Priest zná určitě každý pravověrný headbanger. A právě tahle muzika by se mohla klidně linout z reproduktorů Indianu Chieftain – docela by k němu sedla, protože i on patří k „Obráncům víry“ – víry v těžkotonážní cruisery.

Ecooter E1 a E2R

Scooba asi Greta nebude mít ráda, ale co se dá dělat: myslí si, že na totální nahrazení spalovacích motorů elektrikou je v současnosti ještě brzo. Jistě, už dnes existuje pár elektromotorek, které jsou výkonné, kvalitní atd. Bohužel opravdu jen pár a nejsou zrovna levné. Ovšem jiné je to se skútry – elektroskútřík, vhodný pro městský provoz, si i náš konzervativní šéfredaktor své garáži docela dovede představit.

Polaris Ranger EV

To Janu naopak pojem elektromobilita nijak neuráží a tyhle elektrické hračky testuje ráda. Mezi jejich nesporné výhody patří ekonomická stránka, co se servisu týká a neméně důležitý je i ekologický efekt, co se týká absence emisí. Takže vlastně double ECO. Jak ale v testu obstál elektrický Ranger?

To by tedy byly testy, co tu pro vás máme dál? Krom reportáží z výstav EICMA a Motorcycle Live (Birmingham, U.K.) třeba rozšířený Toolbox, plný tipů na vánoční dárky, v Techmánii vám poradíme, jak správně vybírat přilbu a čím si vylepšit na zimu čtyřkolku, v soutěži pak můžete vyhrát integrální přilbu LS2.

 

Neošidili jsme ani sportovní sekci, kde si krom pravidelných reportáží z MotoGP, MXGP a speedwaye můžete mimo jiné přečíst i exkluzivní rozhovor s pilotem MotoGP Francem Morbidellim nebo o tom, jaké byly letošní Gladiator Games. A díky tomu, že náš redakční kolega Áda Živný závodil společně s Kubou Hronešem a Patrikem Markvartem na letošní Šestidenní v Portugalsku, tak i autentický report z této akce.

 

 

 

 

 

Doufáme, že se vám i poslední letošní vydání Motorbike bude líbit – přejeme hezké čtení!

Motorbike 12/ 2019 vychází ve středu 4.12.2019.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

Motorbike 11/2019

Motorbike 11/ 2019

Ve chvíli, kdy vychází listopadový Motorbike, už známe novinky pro rok 2020. Ale ještě než je pořádně vyzkoušíme, ohlédneme se po strojích, které jsme měli v rukou tento rok – připravili jsme pro vás několik srovnávacích testů, od naked biků přes cestovní endura až po customy a k tomu samozřejmě i spoustu dalšího, tedy sport, techmánii atd. atd.

 

 

 

 

 

Testy

Honda CRF1000L Africa Twin vs. Moto Guzzi V85TT vs. Yamaha Ténéré 700

 

Designový odkaz předchůdců nezapřou. Afrika s Tenerou se vrací ke kořenům a jednoznačně navazují na linie populárních předchůdkyň. Osobité a už klasické tvary Guzzi v barevné kombinaci dakarského speciálu snad nikdy nezestárnou. Zatímco Italka s nižšími zdvihy cílí spíše na pohodové cestování a předhodili bychom jí maximálně soft terén, Japonky si v klidu troufnou i na střední offroad. Jaká z těchto tří bude ta pravá právě pro vás?

Harley Davidson Street Bob vs. Indian Scout

Dalo by se říct, že se, alespoň co se týká customů, opakuje historie. Ty první totiž vznikly v Americe a v současné době, pokud si chcete pořídit motorku právě téhle kategorie, nezbude vám nic jiného, než opět sáhnout po americkém stroji. Tedy alespoň pokud je řeč o těch s vyšším objemem motoru.

BMW S1000R vs. Aprilia Tuono V4 1100 Factory

Srovnávat velké naháče, derivované povětšinou z litrových supersportů, je vždycky velká výzva. Tady, na rozdíl od ostrých sportovních motorek, hraje významnou roli i faktor využití v provozu, případně pohodlí, protože jejich úlohou je nejen stahovat čas na kolo, ale zároveň úplně normálně jezdit, cestovat nebo přepravovat zavazadla včetně spolujezdce. Jde často o víc kategorií v jednom, univerzalitu, hledání ideálního pilota pro ten který stroj a opačně. Při výběru takové motorky je nutně potřeba mít ujasněný, k čemu jí vlastně chceme používat. A není lepší příležitosti najít rozevření nůžek účelu, než právě srovnat temperamentního Itala s německým soldátem.

Benelli Imperiale 400

Podzim pořádnému testování motorek už moc nepřeje. Tedy většinou. Ovšem ten letošní nám dopřál alespoň pár hezkých dní – přesně takových, jaké jsme potřebovali k vyzkoušení novinky od Benelli, modelu Imperiale 400. A už dopředu můžeme prozradit, že jsme byli překvapeni.

Yamaha MX MY 2020

Asi není moc značek, které se starají o své potencionální zákazníky tak, jako Yamaha. Tedy alespoň co se týká motokrosových modelů. Yamaha má totiž vlastní kamion, plný novinek právě ze světa motokrosu, se kterým objíždí snad celou Evropu. U nás byl již také několikrát, třeba v Kaplici či Vranově. Teď jsme se za ním ale museli vydat na Slovensko, na motokrosovou trať MX Vinohrad ve Veľkých Uherciach, kde pro nás byly připraveny novinky pro rok 2020.

BMW C400 X vs. BMW C400 GT

Po loňském představení novinky z řad BMW, skútru C400 X, se letos se svojí troškou do mlýna přidal i model C400 GT, který svým charakterem a výbavou vybízí k cestovněji zaměřeným radovánkám. A my vyzkoušeli, jak markatní je mezi nimi rozdíl.

Piaggio Liberty Delivery 125

Na tomto světě jsou věci krásné a věci praktické. Málokdy lze pak vidět kombinaci obou těchto vlastností a většinou jde stejně o kompromis, kde ve finále obě utrpí. Dnešní test skútru Liberty Delivery je ryze praktická záležitost, která současně nepostrádala ani náhodou emoce.

CF Moto Gladiator X 1000 Elka Edition Max

Vlajková loď Gladiator X1000 v luxusní ELKA edici je nacpaná tím nejlepším, co můžete na modelu Gladiator X1000 najít. U nás je k dostání pouze ve třiceti kusech a je pojatá spíš jako oslava působení CF Mota na trhu, než jako prodejní trhák, kterého chtějí výrobci prodat závratné množství. Jak sám název napovídá, jedná se u tohoto stroje o speciální výbavu, které kralují špičkové sportovní tlumiče ELKA.

V Motorbike 11/2019 najdete testy více než 13 strojů, ale to není samozřejmě všechno. Jako jediná česká redakce jsme se byli podívat v italském Rimini na slavnostním představení novinek Ducati, mrkli jsme se i na motofesťák Rock ´n´ Ride a do Techmánie jsme pro vás připravili návod, jak si správně vybrat motoškolu a na co si dát při výběru pozor.  Nechybí ani soutěž, aktuality, toolbox…no prostě vše, o čem si myslíme, že by vás mohlo zajímat.

Co sport? No jistě, krom jiného najdete tradičně v Motorbike reporty z MotoGP, WSBK, MXGP a speedwaye přímo z místa dění, s týmem Indiracing jsme si proběhli jejich roadracingový maraton

na Ulster Grand Prix, Manx Grand Prix a Classic TT a jako každý podzim jsme se byli podívat i na Strmém vrchu Chýnov a Jana pro vás vyzpovídala legendu MotoGP a WSBK Maxe Biaggiho.

Prostě a jednoduše je i listopadový Motorbike pořádně našlápnutý a věříme, že se vám bude líbit!

Motorbike 11/ 2019 vychází ve čtvrtek 7.11.2019.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

TEST: Zostuzeni předjetím

TEST: Zostuzeni předjetím – Aprilia RSV4 RR

Víš, který motocykl získal poslední čtyři tituly WSBK z pěti? Koukáš se na něj! Tým vývojářů z Noale postavil už před šesti lety superbike, který i v kategorii produkčních strojů všem konkurentům ukázal záda. Aktuální generace RSV4 se krom výrazného navýšení výkonu a drobných úprav šasi, respektive nových brzd, nedočkala žádných zásadních úprav. Proč taky, když poslední srovnávací test prestižního zahraničního magazínu na okruhu proti povětšinou zbrusu novým modelům konkurence opět vyhrála!

Nedělní svátek

Celý den slunečno, zbytek family na chalupě a RSV4 po pěti letech čekání konečně v garáži. Nedělní ráno jako malovaný. Voblíkám kombošku, z prasátka vysvačím tři tácy a vyrážím směr hory. Už start je pro vůní benzínu postižené jedince malým svátkem. Čtyřválec se otřese, elektronika krátce vyžene ručku otáčkoměru nad dva tisíce a pak ji usadí na volnoběhu. Varovné štěknutí vyvolá přihlouplý úsměv v očekávání věcí příštích. Tímto děkuju klukům z A-Spiritu, kteří SuperCorsy, zrakvené testmany z okruhu, briskně přezuli.

K RSV jsem krátce přivoněl před pěti lety v Kořenově a ve vinglech příchovického kopce mě naprosto uhranula. Po prvním usednutí zjišťuju, že téměř vše zůstalo při starém. Přes kompaktní rozměry nabídne prostorné sedlo bez rušivých hran, chválím širší řídítka, jen kolena před lokty nacpu s největším zapřením (188 cm). Hned by vyfičela nenastavitelná páčka spojky a víc důvodů ke kritice, krom fádního šedivého odstínu mi, holka italská, nezavdala. Nerad papouškuju design, úsudek ať si udělá každý sám. U Aprilie neviděli důvod ho příliš měnit, takže dám slovo Michalovi, který si jedno z prvních RSV4 u nás koupil: „Světla nejsou protáhlá až do stran kapotáže, což by je mělo víc ochránit před případným crashem. Kvituju fólii na hliníkové kyvce v místě dotyku bot, protože já si tu svou hned odřel. Kapotáž nekryje olejovou vanu, takže se bude náplň o něco líp chladit. Sériový výfuk u první série vypadal jako kyj na mamuta, takže v mém případě okamžitě šel. Tenhle je koukatelnej stejně jako LED blinkry. Plaketka s tituly mistrů světa dostala vyšší číslo, jen už není plastická, ale pouze nálepka, šetřili. V šortkách na ní fakt nejezdi, rám obepíná čtyřvál hodně těsně a hliník se pěkně rozpálí. Na první pohled subtilnější třmeny M432 asi budou kotvit ukrutně. Z elektroniky mám jen palivové mapy, APRC se v první sérii ještě nedodávalo. Koupil jsem lepší verzi Factory na Öhlinsech a s kovanými koly a tuhle investici spolu s laděnou výfukovou soustavou jen doporučuju.“

Tři tatranky, vývar a padesát litrů fuelu

Strohý účet za celodenní ježdění po horách na severu a návrat do srdce republiky. Nelituju v nejmenším. Syrově mechanické zvuky z motoru po zahřátí trochu ustoupí, ale podezření, že „to“ nemaže, ve mně chvíli přetrvávalo. Cesta přes město v rámci povolených limitů je na každém supersportu stejně zábavná, jako Rathův projev na obhajobu. Nicméně čtyřválec se nechá podtáčet klidně ke dvěma tisícům, jen při tom citelně vibruje. Čtyřku tak na padesátce netrápím. Křídla mu narůstají, když se ručička opře o dvojnásobnou hodnotu. Elektronický plyn v režimu Track občas nezareaguje na jemný meziplyn, přepnutí na Race odezvu ride-by-wire systému překvapivě zjemní a zpřesní. Přitom mapy se výkonově nijak neliší, pouze elektronika přenastaví pomocné systémy. Naproti předchůdci se neubráním pozitivnímu zjištění, že převodovka řadí s větší lehkostí. Odpal z křižovatky nabývá úplně jiných rozměrů než při neustálém ubírání a mačkání spojky. Pod zadkem už jsem měl krom nové R1 ze sériových superbiků všechno, ale na rychlořazení od Aprilie zatím nic nemá. Konkurenti občas vzdorují při nízkém zatížení, u RSV si elektronika poradí i v otáčkovém sklepě. Škoda, že systém neumí řadit bez spojky dolů, jako to umožňují BMW a Ducati. Dle slov vedoucího projektu záležitost maximálně příštího roku, v závodních speciálech ho samozřejmě používají.

V okolí Mšena se zrovna jede Rallye Bohemia, takže se kochám pohledem na mezi eRZetami přejíždějící speciály. Vzájemný palec nahoru, sedláme pořádný koně! Na hrbolatých okreskách tlumení Sachs odvádí velmi slušnou práci, pomáhá i tužší tlumič řízení, který ale nelze nastavit. Aprilia tě nevytřese na každém hrbolu a odezva od předního kola, přátelé, je naprosto abnormálně precizní. Jako kdybys s ním točil rukama. Tak moc informací přes řídítka posílá. Kvalitnější asfalt a radovánky se stupňují. Zatáčí doslova za uchem. V oblíbeném esíčku ji přehodím rychle jako lívanec na pánvi. Když už nabývám přesvědčení, že letím v oblouku víc než by se slušelo, zchladí mě dokonale vedenou stopou tak, že při výjezdu ze zatáčky propadám malomyslnosti. Ze zjištění, o kolik jsem mohl jet rychleji a vůbec nic by se nestalo… Několikrát se mi při rychlejším nájezdu do vinglu stalo, že místo abych bojoval s odstředivou silou, tak motorka klidně pokračovala po vnitřku oblouku. Asi začnu raději testovat cesťáky, tak moc mi pošramotila sebevědomí. Vyhřátý asfalt přitom dokonale sedí zmíněným SuperCorsám, jejichž střechovitý profil v kombinaci s ostřejším sklonem vidlice neubraly biku na obratnosti navzdory zadní obouvané dvoustovce. Podobně vytříbený a přesný jízdní projev supersportu na okreskách si pamatuju v sedle CBR600RR. Aprilia opět potvrzuje vjemy šestistovky s litrovým agregátem a fantastickým šasi. Dost rozporuplně se to popisuje, ale poddajný, a přesto tuhý. Zatím si bohužel můžu jen představovat, co by předvedla verze na Öhlinsech a s kovanými ráfky.

Všemocná elektronika

Delší kyvka má přinést lepší stabilitu v přímce a ani při ohromném zrychlení necítím nervozitu. Vyšší štítek odvádí slušnou work a odhadem ani ne patnáct vteřin stačí Véčtyřce k dosažení rychlosti dvěsedmde. Bíba měl potřebu pokoušet maximálku na letišti a budík mu na konci runway ukázal 302. A prej by ještě kousek šla. Lepší důkaz propracované aerodynamiky a vyššího výkonu asi není potřeba. Optimálně odladěná výkonová křivka, přesně víš, co tam máš nasypáno a jemně si reguluješ přísun síly na zadní kolo. Věřím, že po instalaci laděného potrubí bych si vrněl blahem ještě víc. Od šesti tisíc motor neřeší, co má zařazeno a mohutně zrychluje. Naproti předchůdkyni se hranice maximálního výkonu posunula o tisíc otáček nahoru, tedy na třináctku. Pro okruh vidím použitelných osm a výš, což předesílá velmi slušný rozsah. Maximum krouťáku vrcholí na první pětimístné hodnotě. Chlapci v MotoGP vědí, proč povětšinou používají právě tuhle konfiguraci agregátů a Aprilia ji má ze sériově produkovaných superbiků jako jediná. Na druhou stranu si přiznejme, že rozdíl deseti nebo patnácti koní navrch při víc než dostatečných výkonech se ukáže maximálně na okruhu. V běžném provozu hraje asi stejně podstatnou roli, jako třetí prasátko v řadě. Stejně jako spotřeba, protože zvuk a la Ford GT Steva McQueena z filmu Le Mans je ohromně návykovou melodií a při neustálém tahání za plyn mi v horách brala osm až devět. Mohu jen litovat, že možnost vzít ji na drom mi zatím uniká. Tuším posunutí osobáků, protože tenhle bike není jen o motoru a šasi, ale léty vypiplané armádě elektronických pomocníků. Přepnutí přístrojovky do race módu s lap timerem je stejnou samozřejmostí, jako pádla pod levým heftem na přepínání nastavení kontroly trakce nebo účinku ABS. Nechybí launch control, nastavení úrovně brždění motorem, omezení zvedání předního kola a konečně aplikace pro Iphone nebo Android s názvem V4-MP. Tu dostaneš při koupi nejvyšší verze RF. Zasahuje kontrola trakce na výjezdu do zadního kola až moc? Ubírá elektronika příliš výkon kvůli zvedání předního kola? Systém nabídne možnost změny v konkrétním místě na trati pouhým kliknutím do displeje. Krom uvedeného zvládne zobrazit úroveň využití výkonu, prokluz kola, příčné a podélné zrychlení aj. Vítej ve světě WSBK a GP! Nejvyšší řada brzd s označením M50 zatím Aprilii zůstala nedostupná, ale o level níže prodávané třmeny M432 umí víc, než běžný smrtelník na okruhu dokáže využít. Nemají sice tak drtivý nástup jako vyšší model, ale pokud nedáváš Brno hluboko pod deset a negeneruješ při kotvení přetížení vyšší než jedno G, maximálně vyměníš desky. Další záležitost, která mě úplně vykolejila, byla stabilita motorky při brždění hluboko do zatáčky. Jako hobík se do těchhle akcí často nepouštím, ale pán prodávající zeleninu přímo z dodávky za apexem mě k tomu přinutil. Nestalo se ani prd. Čekal jsem tendenci k narovnání, páku v řízení, a ono nic. Jediným malinkým nešvárkem při opravdu tvrdém manévru bylo mírné zavlnění ve vidlicích. Otázka seřízení.

Na dromu rozhoduje čas

Když si po sobě článek čtu, začínám se obviňovat z podjatosti. Zástupci některých značek už mě dokonce nemají rádi pro ne zrovna PR styl psaní. Ten nechávám jiným. Strávil jsem v sedle Aprilky osm hodin takřka v kuse a z garáže odešel stylem pštrosí vejce mezi stehny. Jsou superbiky, které jsou v jednotlivém parametru o kousíček dál, ale jako balíček funguje RSV nejlíp. Vím, že jestli se neobjeví něco výraznějšího, než dostatečně navýším svůj konto kredit, alespoň ojetina mi bude říkat pane. Už reklama na RSV se nesla v duchu fotografie klečícího racemana probodnutého samurajským mečem a titulkem: Zostuzen předjetím! V duchu jsem si říkal, že borcům z Noale tedy sebevědomí rozhodně nechybí. Jako by předvídali, co si mohou dovolit. Nová RSV4, stejně jako její předchůdkyně, naposledy konkrétně na Lausitzringu roztrhala na kusy nejen evropskou, ale i východní konkurenci. Na kolo nadělila druhému v pořadí víc jak půl vteřiny a poslednímu soupeři pokořujících tři a půl. Můžeme polemizovat a přít se o tom, že Aprilii vyhovoval okruh, sedla konkrétnímu racemanovi atd. Ale to je tak vše, co s tím můžeme dělat (copy Cimrman). Chronometr odměří přesně, kdo je nejlepší.

p.s. Abych nezapomněl, při koupi aktuálně dostaneš příslušenství za padesát litrů grátis.

+ nejrychlejší

+ nejúplnější balíček

+ rychlořazení

– nenastavitelná páčka spojky

Motor, převodovka

Cesta ke konkurenčnímu výkonu původně slabšího agregátu vedla přes přepracované spalovací prostory, které jsou obrobeny CNC metodou. Ty si vyžádaly nové písty s titanovými ojnicemi od Pankla, ze stejného materiály jsou odlity vačky i ventily. Spolu s novou klikou dostal motor také variabilní sání. Inovovaný systém mazání mění tlak oleje ve vršku hlav podle hodnoty zatížení agregátu. Ten zhubnul o půltřetího kilogramu, a svou koncepcí V4 s úhlem válců svírajících pětačtyřicet stupňů je ojedinělou záležitostí ve světě superbiků. Fantastický quickshifter podporuje přesná převodovka, jejíž chod je pocitově hladší než u předchůdce.  

Brzdy, kontrola trakce

Monobloky s označením M432 jsou o level níž, než nejvyšší řada M50. Nemají tak brachiální nástup, nicméně pro hobíka budou víc než dostačující. Jen destičky po několika prudkých zpomaleních pískaly, pro radovánky na dromu budou chtít race upgrade. ABS se chová dlouho zdrženlivě. Osmistupňová kontrola trakce představuje jednu ze součástí balíčku s názvem APRC, který zahrnuje celou skupinu elektronických strážců. Jejich nastavení pomocí aplikace v mobilu představuje závodní hi-tech dostupný v ceně zatím jen u nejvyššího modelu s označením RF. Software prostřednictvím telefonu sleduje všemožné hodnoty zrychlení, využití výkonu, prokluz kola atd. Pecka!

Přístrojovka

Na přehledné kombinaci analog/digitál toho v Noale moc měnit nemuseli. RSV4 dali do vínku vše, co raceman na okruhu potřebuje. Diody značící blížící se omezovač, race mód displeje s prioritou času na kolo, zařazený stupeň, stupeň trakce a další vychytávky. Mapy se výkonově neliší, hlavní rozdíl mezi nimi představuje jiné nastavení pomocných systémů a nepatrně odlišná reakce motoru na pobídku plynem. Pádla pod levým heftem umožňují měnit hodnoty kontroly trakce nebo antiwheelie za jízdy. Čtyřválec těsně obepnutý hliníkovým mostovým rámem pěkně topí a po chvilce zastavení leze teploměr rychle nahoru.

 

Text: Pavel „Pajinex“ Suk

Foto: Ivan „Scoob“ Bezděk

Vyšlo v Mototrbike v srpnu 2015.

Motorbike 10/2019

Motorbike 10/2019

Venku fouká vítr, teploty nic moc, občas nějaký ten déšť…jojo, už je tu zase podzim. Což ale neznamená, že bychom už museli uklidit motorky do garáží – naopak, máme jednu z posledních příležitostí provětrat nejen sebe, ale i své mašiny, navíc v nádherných kulisách podzimní přírody.

No a večer, až se vrátíme z vyjížďky, pak můžeme posedět u sklenky nebo půllitru něčeho dobrého a přečíst si něco zajímavého. Třeba říjnový Motorbike, který právě vychází.

 

 

 

 

 

Testy

Ducati Multistrada 950 S vs. MV Agusta Turismo Veloce 800 Lusso

Byť koncepčně rozdílné, oba agregáty v trubkových rámech generují obdobný výkon. Elektronické tlumení pro odpružení s vyššími zdvihy v obou případech dodává Sachs, sílu sportovních srdcí krotí identické radiální brzdy od Bremba. Své majitele chrání prostřednictvím celé řady pomocných elektronických systémů, komfort ovládání navyšuje oboustranné rychlořazení.  Až přímé srovnání ale odhalí, jak rozdílný jízdní projev nabízejí tourery prémiových italských výrobců. Zatímco rozměrově velkorysejší a robustněji působící Multistrada je cenduro se sportovním srdcem, břitká Veloce pak sleeper v cestovním kabátku.

 

Ducati Scrambler Icon vs. Ducati Scrambler Desert Sled

Název scrambler je poslední dobou v motocyklovém světě snad nejčastěji skloňovaný termín – většina velkých i malých hráčů na trhu s motocykly má nějakého v nabídce a není divu. Koncepčně je to de facto nejuniverzálnější produkt, cílí na ohromnou množinu jezdců a slibuje širokou využitelnost v provozu i mimo něj. Jízdní pozice je vlídná a přirozená, scramblery jsou mimořádně přitažlivé a sexy a s různými objemy vyhoví nárokům téměř každého jezdce. Přesto je potřeba pečlivě vybírat, což dokazuje náš srovnávací test.

 

Honda CB1000R + Neo Sports Café vs. Triumph Speed Twin

Klasiků, neboli klasických motocyklů, najdete dnes na trhu spoustu. A vlastně ani nemusíte moc hledat, každá větší (i menší) značka nějaký stroj, odkazující na doby dávno minulé, nabízí – stačí si vybrat. Ovšem jako v mnoha jiných oblastech i zde platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Jako právě v případě Hondy CB1000R a Triumphu Speed Twin.

BMW F 750 GS vs. Yamaha Tracer 700 GT

Cestovní endura dnes vládnou bezesporu všem motocyklovým kategoriím. Je to vcelku pochopitelné, jde o stroje, které jednoznačně nejvíc splňují touhu po univerzálnosti – cestovní enduro vás doveze na dovolenou bez ohledu na to, po jak kvalitních (nebo nekvalitních) silnicích pojedete a zároveň se s ním vyřádíte i při sportovnější víkendové jízdě. Snad jen na okruhu a motokrosové trati se bude vyjímat divně…jinak ale zvládne všechno. Nicméně, jak se dozvíte v tomto testu, i zde jsou podstatné rozdíly.

Yamaha Niken vs. Piaggio MP3 500ie Sport LT ABS/ASR

Tříkolové skútry jsou už nějakou dobu mezi námi a poměrně úspěšně vypadají i  jejich prodejní čísla – vždyť jen samotných MP3 se prodalo od doby vzniku více než 100000 kusů. A tak se není moc čemu divit, že se objevila i první motorka se třemi koly – Yamaha uvedla před časem na trh svého „rejnoka“ Niken. A nás zajímalo, jak moc velký je rozdíl mezi tříkolovým skútrem a tříkolovou motorkou.

 

TGB Blade 1000i LTX EPS 4×4

Evolučně se jedná o nejmladšího zástupce modelové řady Blade a do vínku dostal, oproti svým sourozencům, hned několik inovací. A protože se jedná aktuálně o nejvyšší verzi, je jasné, že bude vyšperkovaná i výbavou. Vyzkoušeli jsme, jak tahle zbraň funguje v plném nasazení.

Krom testů samozřejmě najdete v listopadovém Motorbike i spoustu dalšího. Například reportáže z kultovní akce Glemseck 101 či neméně kultovního Honda Festu.

V Techmánii jsme se podívali na rozdíly mezi závodními speciály WSBK a MotoGP, v sekci „Sport“ se pak tradičně věnujeme dění nejen ve světových sériích, ale i domácím seriálům. A připravili jsme pro vás i exkluzivní rozhovor s aktuálně třetím mužem MotoGp, Alexem Rinsem.

K tomu všemu nabízíme i další pravidelné rubriky, tedy aktuality, soutěž (o přilbu Blauer), toolbox atd.

Jako vždy je i říjnový Motorbike kompletně dílem českých redaktorů a všichni doufáme, že se vám bude i tentokrát líbit.

Motorbike 10/ 2019 vychází v pátek 4.10.2019.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

 

TEST: Ducati 851 SP3 vs. Ducati 1299 Panigale

První a poslední

V dobách, kdy spolu piloti nejprestižnějších závodních seriálů ještě chodili na pivko a za „umbrellama“ a u nás se na náměstích cinkalo klíči, postavili v Borgo Panigale pro místní seriál Sport Production vodou chlazený superbike s označením 851S, přesněji Superbike Kit. Dostalo se mi té cti si prvního supersportovního vodníka italské značky ve vzácné, limitované edici SP3 vyzkoušet. A v jeho sedle sdílet pocity, které ve své době zažívali střelci jako Raymond Roche, nebo Giancarlo Falappa.  Jak moc se od té doby změnilo, mi přiblížilo souběžné srovnání s aktuálně posledním superbikem Ducati, modelem 1299 Panigale.

Trocha historie

ESková verze 851 se ve výrobě ohřála přesně rok, neboť Ducati navýšila objem pohonné jednotky o sedmatřicet kubických centimetrů a světlo světa spatřila varianta SP2. S hliníkovým podsedlovým rámem, dvěma vstřiky na válec, krátkou skříní, litinovými kotouči Brembo a plně stavitelným podvozkem Öhlins. Zkrátka čistokrevný závoďák na okruh. Na brzdě ze sebe vodou chlazený dvouválec vydal přesně sto devět koní. Psal se rok 1990! Opět o rok později se verze SP3 díky jiným pístům pochlubila vyšším kompresním poměrem, zvýšenými výfuky Termignoni a pumpou Brembo s oddělenou nádobkou. Továrnu souběžně opustilo pouhých šestnáct kusů SP3 SPS, což byla homologační verze pro SBK s výkonem sto osmadvaceti koní. A technicky identický kousek, byť původně vyrobený ve verzi SP3 (nr. 501 z 534 postavených), jsem mohl otestovat. Koukáte se na výsledek Honzovy tříleté práce s nespočtem hodin strávených jak v dílně, tak sháněním potřebných dílů a informací doslova po celé Evropě. Po zakoupení rámu s doklady a plaketou 851 SP3, kterého se majitel zbavil po destrukci agregátu, Honza narazil na motor 888 SP5. Neodolal. Motorářská lahůdka s odlehčenou klikou, ojnicemi Pankl s čepem jednadvacet milimetrů, kompletně upravené hlavy, vysokokompresní písty. A nejkratší převodovka, kterou Ducati pro silniční použití produkovala. Dále bylo třeba sehnat vstřikování, větší chladič, ECU s emprom racing 1991, tangenciální svody o průměru padesát milimetrů s koncovkami Termignoni, nádrž z karbonu, magnesiové ráfky Marvic včetně litinových racing kotoučů, třmeny PVM, corsa stupačky a přepákování, zadní brzdový třmen Brembo včetně karbonového záchytu a zadní centrální tlumič včetně přepákování. Právě kompletní tlumení Öhlins vyrobené pro SBK speciál bylo velmi těžké sehnat, potažmo obětovat velkou část úspor. Jenže, jak by verze SP vypadala bez závodního odpružení? Peníze se nakonec našly. Po kompletaci, doladění tlumení a vstřikování šup s motorkou na vozejk. Zkušebních devět set kilometrů po severní Itálii přineslo jen pozitivní dojmy. Závěrem Honza konstatoval, že nic neušetřil proti tomu, když by nějakou SP3 koupil rovnou. Teda, kdyby nějaká byla k mání..

Hned vedle SP3 postává poslední supersportovní vlajková loď italského výrobce, model 1299 Panigale. Její předchozí a první verze 1199 spatřila světlo světa před pěti lety. K malému srovnání „třináctku“ přivezl Martin, předseda českého Ducati Owners Group. Naproti předchozím superbikům ze stáje boloňských motor s označením Superquadro už nepoužívá k pohonu desmodromického rozvodu řemeny, ale řetízky. Navíc je nosnou součástí rámu typu monocoque a pomocných elektronických systémů má tolik, že se o nich před čtvrt stoletím nezdálo ani továrním týmům. Nádherný design plný ladných křivek poslední generace ostře kontrastuje s lehce „krabiciodními“ tvary motocyklového pra pra sourozence.

Pure bike

Starší má přednost, takže usedám na prkno nesoucí název sedačka, umístěné v pravoúhle vyříznutém hranolu monoposta. Omrknu kontrolky, tři nádherné budíky Veglia s bílým podkladem a červenýma ručkama. Natáhnu se k úzkým řídítkům přes hranu nádrže a trochu si postesknu nad hodně vysoko umístěnými závodními stupačkami Corsa. Njn, Roche ani Falappa nebyli žádní čahouni. Zvyknout si na obrácené řazení vyžaduje chvilku soustředění, ale pak už to jede jako po másle. Až mi bude někdo vyprávět o nepřesnosti italských skříní, měl by se svézt na eSPéčku. Přesná, lehce jdoucí skříň, do řadičky stačí jen klepnout. Od velkých třmenů PVM s litinovými kotouči Brembo, které Honza sehnal u sběratele, mj. hlavního dodavatele protektorů firmy Dainese, čekám téměř soudobý účinek. A ten se taky dostavuje. Na drtivý záběr M50 montovaných na velkou Panigale nemají, ale třeba za nižší řadou M40 silou rozhodně nezaostávají a velmi dobře se dávkují. Nedalo mi nevzpomenout na spíše zpomalující kotouč mé o x let mladší „třindy“. Tlumení od Švédů mám na své 996 a rozdíl proti základním Showám je především ve schopnosti pohlcovat nerovnosti při zachování dostatečné tuhosti. Jednoduše neodskakují. Motorka přesto působí tvrdě a do oblouku potřebuje trochu pobídnout. Jak si lehne, tak se nehne. Vyžaduje ale přesnost, která přichází až s dalšími kilometry, kdy navíc oceňuju nízkou míru setrvačnosti lehkého motocyklu. Jakmile propásneš správný otáčky, podtočený motor se začne nespokojeně ošívat, neklid se nepatrně přenese do řízení a idyla z přesně projetého ideálního oblouku zmizí jako pára nad hrncem. Do pěti tisíc s motorem takřka není řeč, do sedmi funguje zhruba stejně jako desmoquattro ve stokoňové 748. Nad touto hranicí jí ale rychle ukáže záda. Sto třicet koní chytne druhý dech a ručka na Veglii letí za jedenáctku. Hodnota maximálního výkonu na dnešní poměry bývá běžná u šestistovek. Avšak způsob, jakým tenhle bike zrychlí…neuvěřitelný zážitek. Žádná linearita, postupný nárůst výkonu. Nic takovýho. Rána a jedem. Rychle řadím a na rychloměru odečtu záhy dvoustovku. A ten zvuk. Nižší objem válců a ostré vačky, ženoucí otáčky rychle do dvoumístných výšin, přidávají k dunění vodníka ještě pronikavější sound. Nehomologované Termignoni mi dají vzpomenout na úžasný kravál starých závoďáků. Nebejt připláclý kombinézou, normálně se mi narovnaly chlupy na předloktí. A to si ještě předek na vytočenou dvojku klepne o asfalt. Jenže jabloně kolem okresky jsou nasázeny nepříjemně hustě a vědomí, že tenhle klenot nesmím rozbít, krotí mé vášně. V duchu si slibuju, že Honzu přemluvím, ať 851 vezme na Ducati den do Mostu. Jen jedno kolo, ano?

Power of electronics

Veglie prozatím zůstaly v čerstvé paměti a v takřka stejně tvrdém sedle drobné Panigale mě vítá koncert barev na nejmodernějším zobrazovači s barevným TFT displejem. Nemálo lidí z mého okolí říká, že nové Ducatky už nejsou tím, čím byly starší modely. Stroje náročné na ovládání, ale o to sladší odměnou v podobě ničím neředěného požitku z řízení. U Panigale to dle mého názoru rozhodně neplatí. Nádherný motocykl s přelomovým designem. Dvouválcový reaktor, který si s muší váhou jen pohrává. V běžném provozu mi tahle kombinace nejednou přivodila pocity frustrace z vlastní jezdecké nedokonalosti. Už nastartovaný budí Superquadro svým duněním náležitý respekt a po zařazení jedničky se celá motorka jakoby nahrbí. Zadní kolo sebou na štěrku krajnice po zařazení jedničky nepatrně trhne dopředu a jemná práce se spojkou je pro plynulý rozjezd naprostou nutností. Vracím se ke klasickému schématu řazení. Změna stupňů probíhá ještě snadněji díky přítomnosti quickshifteru, který je zde obousměrný. Vyjmenovávat všechny elektronické strážní anděly fakt nebudu, nicméně intenzita jejich zásahu jde vždy nastavit v několika stupních, nebo vypnout. A to mám na Italech hodně rád. O nejlepších, sériově montovaných brzdách už řeč byla, takže je po dvouleté exkluzivitě Ducati začíná používat už i konkurence. Základní verze Panigale disponuje konvenčním tlumením Marzocchi/Sachs, samozřejmě plně stavitelným. Ani tady nehledej komfort, vše je podřízeno maximálním výkonům a tuhosti šasi. Lehkost, s jakou se tahle motorka vodí, bere až dech. Subtilní holka s váhou žokeje, která mění směr jen prostým přenesením těžiště. A víc jak dvě stě koní k tomu. Vždycky mě napadne, že v Borgo Panigale nejprve postavili Superquadro a pak kolem něj obtočili hliníkový trubky. Vepředu a vzadu přišroubovali kolo. Na třináctistovku je ohromně kompaktní. Dvanáctistovka v předchozí generaci čelila kritice za úzké výkonové pásmo, kdy se do pěti tisíc otáček prakticky nic nedělo. Třináctka je v tomto ohledu výrazně lepší. Rychlostní hody se odehrávají za sedmičkou. V ještě vyšších patrech následuje prověrka uložení ramenních kloubů. Quadro se tvrdě dere dopředu i za dvoustovkou. Objemový rozdíl bezmála čtyř velkých panáků a víc jak pětasedmdesáti koní ve výkonu je samozřejmě sakra poznat. Jen se díky přítomnosti elektroniky nemusíš tolik spoléhat na přesné nadávkování výkonu posílaného při výjezdu z vinglu na zadní kolo. V podstatě se o obou motorkách dá říct, že použitelná otáčková výseč pro okruhové ježdění je velmi podobná, stejně jako hodnota otáček na hranici maximálního výkonu. Neodpustím si trochu kritiky na cukavou reakci elektronického plynu při zaklapnutí a poté lehkém přidání plynu. Počítač prostě chvíli přemýšlí a občas otevře klapky víc, než je potřeba. S tímhle jevem se ale trápí celá řada konkurentů. Co u eSPéčka nakrmíš, to tam lanky otevírané klapky taky pošlou. Velký motor těsně obepnutý rámem a svod o průměru trubky od kamen generuje velké množství tepla. Ve městě si připadáš jako na horkovodu. Sériové koncovky homologovali s ucpávkama v uších, duní parádně. Vzpomínané třmeny M50 ve mně zanechaly trvalou vzpomínku už u předchozího modelu. Obrovský účinek, rychlý nástup a dřív zvadneš ty. Okresky, okruh a na tacháku minimálně kilo třicet. Pak budete spokojení oba.

Závoďáky tělem i duší   

O motocyklových legendách si zpravidla přečtu jen v zahraničních nebo převzatých testech. Jsem moc rád, že jsem dostal příležitost vyzkoušet si jednu z nich. ESPéčko ve verzi SP3 byl ve své době čistokrevný závoďák s homologací vyběhanou pro běžný provoz. Nulové pohodlí, motor vyladěný na maximální výkon, ty nejlepší soudobé komponenty za ještě zaplatitelný peníze. Vyžaduje kupu zkušeností a bezchybné ovládání. Pak ukáže, co umí. Panigale logicky ustoupila přísnějším normám. Je víc benevolentní ke změně zatížení, nebo při potřebě utáhnout oblouk. Ale nebudu tvrdit, že je user-friendly. Tak to fakt ne. I zkušení piloti tvrdí, že aby z ní dostali to nejlepší, musí na ni tvrdě tlačit. Takže za sebe můžu říct, že v tomhle směru se za pětadvacet let chvála Bohu zase tak moc nezměnilo.

Text: Pavel „Pajinex“ Suk

Foto: Ivan „Scoob“ Bezděk

Vyšlo v Motorbike v listopadu 2016