Motorbike 1-2/2020

Motorbike 1-2/2020

V zimní pauze jsme pro vás připravili dvojčíslo, ve kterém najdete srovnávací testy superbiků, nakedů i klasiků, vyzkoušeli jsme i novou Hondu CRF1100L ATAS a enduro od TM Racing.  A našli jsme si krom jiného čas i na rozhovory se zajímavými lidmi, mimo jiné s Kubou Kornfeilem nebo úřadujícím mistrem světa WorldSSP Randym Krummenacherem. A to není zdaleka všechno…

 

 

 

 

 

 

Testy

Ducati Panigale V4 vs. BMW S 1000 RR

Tohle je kruté srovnání. Panigalka má sice větší objem motoru, ale bude jí to stačit na výhru nad chloubou německého průmyslu? Nad skvostem, který je synonymem precizní dokonalosti a technické přesnosti? To se dozvíte ve srovnáváku, kde rychlost začíná od 299 km/hod.

Honda CRF1100 Africa Twin Adventure Sports DTC

Novinka, která se nám dostala do rukou v době, kdy teploty vystoupaly jen kousek nad bod mrazu. A co v té chvíli dělat? No jasně, vyrazit do terénu vyzkoušet, jak si v něm nová Afrika povede!

Ducati Hypermotard 950 vs. MV Agusta Dragster 800 RR

Obě testované italské hračky mají rozhodně schopnost aplikovat adrenalin řidiči přímo do žíly – a to už jen při pohledu na ně. Zábavné stroje střední váhy – který nabídne víc radosti? Exkluzivity? Vyváženosti? Obratnosti? Rychlosti?

Moto Guzzi V7 Stone Night Pack vs. Royal Enfield Continental GT 650

Člověk by řekl, že tyhle motorky jsou hlavně o stylu. Ale když jim porozumíte, zdaleka mezi nimi nebudete vybírat jen podle vzhledu a cenovky.

TM Racing EN 300 FiES Twin 2020

Abychom ani v zimě nezůstali nic dlužni těm, kteří se rádi prohání na blátě, máme pro ně ostrý test TM Racing EN 300. Jde o čistě racingový stroj nebo tohle modré žihadlo zvládne i začátečník?

 

Krom testů motorek jsme si vyzkoušeli i elektrickou kolobrndu Xiaomi MI Electric Scooter M365 (zajímavá zkušenost) a otestovali, jak fungují pásy na čtyřkolkách CF MOTO a Polaris. Podívali jsme se, co je nového u značky Husqvarna, v Techmánii se zabývali tím, jak jezdit se spolujezdcem, mrkli se na statistiku prodejů nových motocyklů za loňský rok a vyzpovídali hned čtyři závodníky: Kubu Kornfeila, Randyho Krummenachera, Olivera Königa a Martina Michka. Sportovní sekci jako vždy v tomto období vévodí Dakar, který jsme sledovali den po dni. No a tradičně vás nepřipravíme ani o toolbox, soutěž, aktuality atd. Tak šup pro nálož informací, která se bude do sezóny 2020 hodit!

 

Motorbike 1-2/ 2020 vychází ve středu 5.2.2020.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com

 

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ondřej Ježek na Ducati ve vytrvalostním MS motocyklů

Ondřej Ježek na Ducati ve vytrvalostním MS motocyklů

Ondřej Ježek se vrací do světa vytrvalostních motocyklových závodů a od 14. prosince se stane posilou týmu ERC Endurance Ducati v rámci 8hodinovky v Sepangu v Malajsii. „První závod sezóny jsem vynechal, protože jsem ještě neměl dořešené angažmá, ale od října mám podepsanou smlouvu a moc se těším na týmovou spolupráci a na své kolegy Louise Rossiho a Randy De Punieta,“ říká Ondra Ježek. Radost má také z čerstvé novinky. Jeho tým po prvním závodě aktuální sezóny FIM EWC 2019/2020 změní značku motocyklu a nově pojede na stoji Ducati s tovární podporou. Ježek právě s Ducati v letech 2012 až 2015 zaznamenal své nejlepší výsledky, když bojoval o titul vítěze Světového poháru Superstock 1000. Současně se tak Ondřej vrací ke spolupracovníkům, se kterými už se léta zná a má velmi dobré vztahy.

Česká posila v EWC  

Ondřej Ježek nabral zkušenosti s vytrvalostními závody během svého předchozího působení v týmu Fany Gastro BMW Motorrad by Mercury Racing. Už na konci předchozí sezóny začala jednání o spolupráci s týmem ERC Endurance Ducati. První podnik aktuálního MS, 24h Bol d’Or v Le Castellet, Ondřej ještě nestihl, ale na malajskou 8hodinovku už se těší. „Vytrvalostní závody mě hodně baví. Jsou hlavně o týmové spolupráci, o výsledku nikdy není předem rozhodnuto. Pořadí se může změnit během chvíle. Pro jezdce je to krásný zážitek, ale také velká dřina, pro diváky je závod napínavý až do samotného konce,“ popisuje Ondřej Ježek.

Tři jezdci na jedné motorce

Mistrovství světa vytrvalostních silničních motocyklů EWC (Endurance World Championship) je série pěti závodů trvajících 8 či 24 hodin. Šampionát čítá francouzské 24hodinovky Bol d´Or a Le Mans, asijské 8hodinovky v Sepangu a Suzuce a 8hodinovku v německém Oscherslebenu. Tříčlenné týmy jedou závod na jednom motocyklu. Startuje se systémem Le Mans, kdy jezdci běží k motorce, nasednou a vyjíždějí na okruh. Následně se střídají po zhruba hodinových jízdách (stintech). Během předávání motocyklu mechanici mají možnost doplnit palivo a vyměnit pneumatiky. Konečné výsledky může ovlivnit technická připravenost motocyklů, taktika týmu i fyzická kondice jezdců.

Noční jízda v rychlosti 300 km/h 

„Každý závod FIM EWC je hodně napínavý. Intenzivní přípravy trvají několik předchozích dní, takže zejména během noční části 24hodinovky přichází čas, kdy už jsme hodně unavení. Držet pak absolutní koncentraci během noční jízdy na motorce pohybující se v rychlostech kolem 300 km/h je docela náročné,“ popisuje Ondřej Ježek. Někteří závodníci se v několikahodinových pauzách mezi svými stinty dokonce dospávají. Nejlepší časy padají nad ránem, když se rozední, ale stále je chladněji, tudíž pneumatiky mají lepší přilnavost. Během 24hodinového závodu každý jezdec absolvuje přibližně 9 hodinových stintů. Rozhodující pro úspěch v závodu je týmová strategie. Je třeba, aby jeden člověk v týmu řídil taktiku, sledoval časy svých jezdců i soupeřů, spotřebu motocyklu, kondici závodníků, plánoval délku jednotlivých jízd. Musí se kalkulovat také se situacemi, kdy na trať vyjíždí safety car, zasahující při větších kolizích. Celý závod je složitá partie, do níž vstupuje mnoho vlivů a nečekaných událostí.

Trénink na kole

Ondřej se na vytrvalostní závody připravuje na enduro motorce. A část přípravy tráví také na kole. „Jsem i členem Superior MTB týmu, protože právě na kole se dá dobře nasimulovat intenzivní zátěž, kterou pak člověk absolvuje během závodů EWC,“ vysvětluje Ondřej Ježek a doplňuje, že je současně také koučem jednoho z našich nejnadějnějších motocyklových juniorů Filipa Řeháčka.

Fanoušci tak mají další příležitost držet palce českému závodníkovi v atraktivním MS vytrvalostních motocyklových závodů. Přípravy i průběh jim bude Ondra Ježek zprostředkovávat na svých sociálních sítích. Samotný závod poté vysílá živě v celé délce závodu stanice Eurosport 2.

Vysílání EUROSPORT 2

Sobota 14.12.2019 6:00 – 14:00

Informace Ondřej Ježek:

www.ondrejjezek.com

www.facebook.com/ondrejjezek37

www.instagram.com/ondrejjezek37

Text a foto: TZ

Motorbike 12/2019

Motorbike 12/ 2019

Konec roku je pro nás vždycky hektický – krom pravidelného časáku totiž vydáváme v prosinci i Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek. Což ale neznamená, že bychom prosincové číslo Motorbike nějak odbyli, to ani náhodou: jako obvykle v něm na vás čeká řada testů (mimo jiné i první český test novinky Ducati Panigale V2), reportáží z moto akcí i ze sportu a spousta dalšího.

 

 

 

 

 

 

Testy

Ducati Panigale V2

Ačkoliv v Jerezu prší asi tak dvacetkrát do roka, dvě sešny ze čtyř za řídítky nové Panigale V2 se na okruhu Angela Nieta jely za deště. Naštěstí! Už na suché trati dokazovalo pro Euro5 upravené, přesto o pár koní silnější Superquadro, že výkon silného, přitom nijak výbušného dvouválce nevyžaduje odstavení všech sebezáchovných pudů. A v kombinaci s mokrými Diablo Rain to byla snad ještě větší zábava. V Borgo Panigale v podobě novinky totiž postavili „superbike pro lidi“.

KTM 790 Duke vs. MV Agusta Brutale 800 RR

Staří Heléni žili v přesvědčení, že co není dobré, nemůže být krásné a naopak. V případě Duka a Brutale se střetává designový funkcionalismus s motocyklovým artem. O kráse tvarů můžeme polemizovat, ale vybroušeností jízdního projevu a řidičského požitku se starořecké představě o dokonalosti – kalokaghátii – oba hodně blíží. Rakušan je vcelku ostrý brousek, nicméně Italka je ještě ostřejší.

Benelli 752S

Venku je zima, navíc začalo právě pršet, jsem docela rád, že dnes nikam nemusím. Do toho zazvoní telefon „Nechceš si vyzkoušet sedmpětdvojku? Konečně dorazila…“. Následuje bleskurychlý pohled na předpověď počasí – a hele, o víkendu má být docela hezky! Tak jo, beru!

Onou sedmpětdvojkou je míněna Benelli 752S, novinka letošní sezóny a Motorbike má tedy tu čest vyzkoušet si ji jako první česká redakce.

Aprilia Shiver 900 vs. Yamaha MT- 09 SP

Japonsko proti Itálii, tříválec versus v-twin. Podobný objem motoru, stejná kategorie, tedy naked bike. V sedle japonské motorky Judy, za řidítky italského stroje Scoob. Duel je připraven, můžeme se do toho pustit – jste zvědaví, jak to dopadne? Odpověď najdete v testu.

Indian Chieftain

We are defenders of the faith…závěrečný chorál skladby Heavy Duty od Judas Priest zná určitě každý pravověrný headbanger. A právě tahle muzika by se mohla klidně linout z reproduktorů Indianu Chieftain – docela by k němu sedla, protože i on patří k „Obráncům víry“ – víry v těžkotonážní cruisery.

Ecooter E1 a E2R

Scooba asi Greta nebude mít ráda, ale co se dá dělat: myslí si, že na totální nahrazení spalovacích motorů elektrikou je v současnosti ještě brzo. Jistě, už dnes existuje pár elektromotorek, které jsou výkonné, kvalitní atd. Bohužel opravdu jen pár a nejsou zrovna levné. Ovšem jiné je to se skútry – elektroskútřík, vhodný pro městský provoz, si i náš konzervativní šéfredaktor své garáži docela dovede představit.

Polaris Ranger EV

To Janu naopak pojem elektromobilita nijak neuráží a tyhle elektrické hračky testuje ráda. Mezi jejich nesporné výhody patří ekonomická stránka, co se servisu týká a neméně důležitý je i ekologický efekt, co se týká absence emisí. Takže vlastně double ECO. Jak ale v testu obstál elektrický Ranger?

To by tedy byly testy, co tu pro vás máme dál? Krom reportáží z výstav EICMA a Motorcycle Live (Birmingham, U.K.) třeba rozšířený Toolbox, plný tipů na vánoční dárky, v Techmánii vám poradíme, jak správně vybírat přilbu a čím si vylepšit na zimu čtyřkolku, v soutěži pak můžete vyhrát integrální přilbu LS2.

 

Neošidili jsme ani sportovní sekci, kde si krom pravidelných reportáží z MotoGP, MXGP a speedwaye můžete mimo jiné přečíst i exkluzivní rozhovor s pilotem MotoGP Francem Morbidellim nebo o tom, jaké byly letošní Gladiator Games. A díky tomu, že náš redakční kolega Áda Živný závodil společně s Kubou Hronešem a Patrikem Markvartem na letošní Šestidenní v Portugalsku, tak i autentický report z této akce.

 

 

 

 

 

Doufáme, že se vám i poslední letošní vydání Motorbike bude líbit – přejeme hezké čtení!

Motorbike 12/ 2019 vychází ve středu 4.12.2019.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

TEST: KTM 1290 Super Adventure

KTM 1290 Super Adventure

Napříč kontinenty

Modrá stuha, prestižní závod pasažérských lodí přes Atlantik, se nesl ve znamení soubojů stále komfortnějších a rychlejších plavidel. Nový Super Advík byl sice postaven čistě k suchozemským účelům, nicméně svou posádku díky elektronickému tlumení a dostatku prostoru přepraví na libovolnou vzdálenost též s nejvyšší mírou komfortu. Udržení vysokého rychlostního průměru klidně při transkontinentálních přesunech nečiní vlajkové lodi z rodiny Adventure díky přítomnosti upraveného agregátu z velkého Duka sebemenší problém.

Jeden genetický základ

Možnost vyzkoušet hned čtyři modely s přívlastkem Adventure nám KTM nabídla v okolí slovinské Ljubljany, kterou obklopuje zalesněný pás pohoří s úzkými silničkami. Zástupci firmy z Mattighoffenu se přitom nijak netajili tím, že rozšířením počtu modelů cílí na větší počet potenciálních zákazníků, kteří mohou sáhnout kupříkladu po základní 1050, aby pak přešli na novou vlajkovou loď, Super Adventure. Projížďky na všech čtyřech motocyklech v jediný den zřetelně ukázaly, že každý z nich míří na trochu jinou skupinu zájemců. Super Adventure se poprvé představil na výstavě v Miláně a podrobnější popis jeho elektronické výzbroje, která používá nejmodernější technologie, by zabral tři stránky. Není divu, že z celého kvarteta působí nejmohutnějším dojmem a po usednutí do sedla pocítíš mezi koleny plnoštíhlý pas, který má na svědomí i třicetilitrová nádrž. Přesto je posez velmi přirozený, protože se v přední části podařilo zachovat štíhlejší profil, takže nemáš kolena daleko od sebe a poloha nohou je tak naprosto uvolněná. Vyhřívání optimálně tuhého sedla pro oba členy posádky jsem kvůli teplému počasí ani nevyzkoušel. Ergonomii mají v KTM v malíčku a v podstatě si nemohu vzpomenout na nic, co by mi vysloveně vadilo. Ale přece. Umístění tempomatu asi odkoukali u koncernu Piaggio a tlačítko vedle heftu plynu nepovažuju za zdařilé řešení. Při snaze o aktivaci musím chtě nechtě ubrat, což na dálnici s autem v zádech není úplně optimální. Štítek lze nastavit pouze manuálně, ale snadno a s přesně vymezenou aretací. Ochrana před větrem díky dvojitému plexisklu patří mezi nejlepší mezi tourery, stopadesátka v jeho sedle představuje pro posádku naprosto pohodovou rychlost. Nejen nastavitelné páčky spolu s hydraulicky ovládanou spojkou značí příslušnost k těm motocyklům na trhu, u kterých budeš jen těžko hledat rozpočtová řešení. Zevrubnější prohlídka odhaluje řadu čidel a akcelerometrů semiaktivního tlumení a jednotky jízdní stability MSC, které svá data prostřednictvím CAN sběrnice zasílají do řídící jednotky. Jak moc pozornosti věnovali v Mattighoffenu své vlajkové lodi svědčí přítomnost LED světel ve spodní hraně kapotáže, která osvětlí prostor před motocyklem na horizontech, kdy hlavní světlo svítí příliš vysoko. Další důkaz? Přítomnost tzv. cornering light, kdy LED jednotky na bocích stroje osvětlí prostor do zatáčky dle detekovaného náklonu. Jsou na každém boku tři. Pokud nakloníš bike o deset stupňů, rozsvítí se jedna, pokud dosáhneš třicetistupňového náklonu, pošle jednotka proud do všech třech. A to jsem ještě zapomněl na systém kontroly tlaku v pneumatikách.

Bude tím, čím budeš chtít

Čtyři módy pohonné jednotky, čtyři mody elektronického tlumení, čtyři módy přizpůsobující se aktuální zátěži, čtyři režimy kontroly trakce, vypínatelné ABS, stejně jako hill holder s možností všechny asistenční systémy vypnout. Pouze dočasně, po novém startu se MSC stejně jako ABS opět aktivují. Pokud jejich bdělost nehodláš využít, musíš podržet tlačítko a teprve po výzvě k jeho puštění je definitivně uspíš. Stovky hodin ladění a gigabyty dat spolu s konzultacemi zkušených test riderů přinesly ovoce v podobě vytříbeného chování. Příklad? Pokud navolíš režim Offroad, ABS se deaktivuje na zadním kole a umožní ti tak stroj před vinglem natočit k apexu smykem zadku. Předek přitom hlídá zdrženlivý antiblok. Taktéž různé režimy tlumení rozpoznáš velmi zřetelně. Sport navol pro kvalitní asfalt, celý bike ztuhne a odezva od předního kola bude přes jeho devatenáctipalcový průměr nečekaně na výši. Jenže kvalitní asfalt abys u nás pohledal, takže potvrzuji Soft a po přejezdu prvních nerovností se mi rozestupují koutky: Das ist KTM! Vyžehlí i hluboké jámy s nadhledem značce vlastním bez rušivých rázů do řízení, o absenci rázů do páteře nemluvě. Schopností odfiltrovat posádku od reálného stavu vozovky těžce konkuruje Caponordu a k tvému mozku poputuje jasný signál, že semiaktivní tlumení od KTM vlastněné značky WP za ty prachy navíc prostě stojí. Kombinace analog/digitál přístrojovky umocňuje přehlednost a přítomnost tlačítek v křížovém uspořádání na levém řídítku pak intuitivnost ovládání. Označíš, potvrdíš. Vše.

Podladěný Zekon s modrou krví

Před pár lety jsme s kolegy zasvěceně tvrdili, že sto koní je pro cestovní enduro až až. Dle názoru současných výrobců tomu tak rozhodně není! Už agregát z menší 1190ky ve mně vzbudil nadšení svou sílou, kdy s drahou polovičkou za zády suverénně poslal předek nad asfalt. Zabudování pohonné jednotky Super Vévody se ovšem neobešlo bez zásadních úprav. Těžší setrvák spolu s jinými vačkami vtiskly motoru zemitější charakter, kdy i dva a půl metráku těžký stroj rozjede na dvojku na minimum plynu a bez jediného škubnutí. Velkoobjemový dvouválec přišel o dvacet koní, ale o sílu hodnou roztahovače trucků Zekona rozhodně ne. Vždyť už od necelých dvou a půl tisíce otáček generuje víc jak sto newtonmetrů. Těch litrový tříválec ve Fabii nedosahuje ani v maximu. Při jízdě v běžném provozu přes šest tisíc otáček budeš chodit jen zřídka, není to zkrátka potřeba. Za osmičkou i na vyšší rychlostní stupně vystřelí za doprovodu dunivého soundu a jestli dostaneme možnost, moc rád bych ho postavil proti 1000XR a Multistradě o titul nejrychlejšího silničního endura planety. Tempomat lze aktivovat v rozsahu od 40 kilometrů v hodině po dvě stovky od čtvrtého stupně výše. O jeho vypnutí se postará tradičně zmáčknutí brzdové nebo spojkové páčky, nově zásah MSC nebo zvednutí předního kola. Pružnost véčka a určení stroje přinesly osazení Dukovy skříně delším šestým stupněm, který oceníš hlavně při dálničních přesunech. Spotřeba? Pod šest litrů půjde tenhle křižník jen při sebemrskačském stylu jízdy. Kdo ale investuje půl mega, asi litr derivátu ropy výměnou za velmi intenzívně vnímané, úctyhodné výkony řešit nebude.

Konstanty zůstávají

Rám svařený z chrommolybdenových trubek, dvouválec, už zmíněné elektronické tlumení a skvělé brzdy, konstanty u KTM zůstávají neměnné. Proč je měnit, když Super Advík těží stejně jako jeho sourozenci z dlouholetých zkušeností značky z těch nejtěžších adventure soutěží. Původní obavy z vyšší hmotnosti a úctyhodných rozměrů SD se nepotvrdily. Z jízdního projevu stroje je cítit, jak moc se tvůrci snažili přes vysoké zdvihy přenést hmotu co nejníže a nejblíže k těžišti stroje. Naproti 1190 je samozřejmě při překlápění stroje rozdíl v přidané hmotnosti cítit. Ale ne tolik, jak jsem si myslel. Testovací trasa vedla převážně úzkými uličkami podhorských vísek a na kilogramy navíc jsem v duchu trochu žehral jen při prudkých sjezdech s vědomím občasných štěrkových nánosů po jarních lijácích. Nečistoty přitom nepříjemně znejistily sériově montované ContiRoad 2. Nebyl to jen můj poznatek, na přilnavost především zadní pneu si stěžovali i zahraniční kolegové. Zatímco starší sourozenci obouvají Metzeler Tourance, potažmo Pirelli Trail, které neměly na obdobném úseku jediný problém, Contíky vyvolávaly hlavně při výjezdech ze zatáček zásahy trakce častěji, než mi bylo úplně příjemný. Systém jízdní stability jsem s vědomím půlmilionové prize stroje příliš nepokoušel, ale při brždění v náklonu na štěrku anděl strážný MSC citlivě omezil brzdný účinek bez mého přičinění. Bezpečnostní level dále navyšuje protiponořovací anti dive systém, který nedovolí stlačení pružiny ve vidlici na doraz a tím pádem ztrátu adheze přední pneu při nežádoucím odskočení. Spolupráce Bremba s Boschem přinesla ovoce nejen na poli bezpečnosti, ale i komfortu. Jestli ti Pánbůh nedopřál delší dolní končetiny, stání s plně naloženým endurem v kopci při souběžné potřebě zařadit se určitě občas stalo tvou noční můrou. Hill holder ti vrátí klidný spaní. Pět vteřin podrží bike na místě a pak pěkně pozvolna povolí brzdy. Stačí brnknout o páčku nebo šlápnout na pedál zadku a následuje opět pěti sekundový interval. HH bez problému udrží bike i ve dvanáctistupňovém stoupání, osobně vyzkoušeno. Shrnuto, tahle motorka přináší ohromný pocit uspokojení z rychlé nebo pohodové jízdy, která může trvat klidně celý den. Pokud vyvstane stejně jako pro nás potřeba sjet přes krajnici krátké ostré klesání přeťaté stružkou potoka k rybníku, bude tě limitovat spíš vlastní odvaha než schopnosti SD.

Vyčerpávající nabídka

Nejméně nákladné vstupné do rodiny Adventure představuje lehkonohý model 1050 s litrovým agregátem, kterému zůstaly naproti dražším a výkonnějším sourozencům upřeny některé elektronické systémy. Pro 1190 se rozhodnou ti, kteří volí zlatou střední cestu. Pro model s označením R pak ti, kteří raději necestu. Super Adventure všechny převyšuje pohodlím a tou nejvyspělejší elektronikou, která je v současné době k mání. Ve výbavě této vlajkové lodi nechybí stran bezpečnostní a komfortní výbavy vůbec nic, takže doplatit zbývá jen za kufry, které ti u KTM v případě bočních nabídnou hned ve dvou objemech. Co na tom, že výsledná cena pak atakuje hladinu automobilové střední třídu. Oranžoví moc dobře vědí, že náročná evropská klientela je ochotna si za špičkový produkt připlatit.

+ síla a charakter LC8

+ ergonomie a komfort

+ vyspělé pomocné systémy

– umístění tempomatu

 

Motor, převodovka

Hned tři olejové pumpy transportují mazivo pod požadovaným tlakem do namáhaných míst velkoobjemového dvouválce původem ze Super Duka. Těžší kliková hřídel s větším setrvákem a jiné vačky seřízly jeho výkonovou špičku o dvacet koní. Druhou stranou mince představuje větší ochota motoru se sebrat z otáčkového sklepa. Vždyť hranici sto Newtonmetrů překonává už od dvou a půl tisíc otáček! Pro transkontinentální přelety konstruktéři prodloužili šestý převodový stupeň. S ohledem na přímou konkurenci můžeme jen litovat absence rychlořazení. Jinak je skříň přesná a vyřazení otázkou lehkého sklepnutí z dvojky.

Brzdy, kontrola trakce

Značka se už léta drží tradice, že brzdy jsou základ a nikdy jsem u strojů z Mattighoffenu neměl pocit, že by v tomhle směru mohlo být něco líp. Spolupráce s italskou značkou Brembo nese ovoce a ani u velkého Advíka jsem neočekával nic jiného, než silné a neunavitelné kotvy. Čtyřpístkové radiální třmeny a plovoucí přední disky o rozměru 320 milimetrů nemají ani s poměrně těžkým strojem absolutně problém a stejně jako v jejich případě chválím optimální dávkovatelnost také zadní brzdy, která rozhodně není jen do počtu. Kontrola trakce MTC je nedílnou součástí jednotky jízdní stability MSC a intenzita jejích zásahů se řídí navoleným jízdním režimem. Svou aktivitu dává najevo blikající kontrolkou.

Přístrojovka

Opět a znovu pochválím přítomnost analogového otáčkoměru, který pro KTM dodává včetně obou digitálních displejů automobilová společnost VDO. Seznam všech jeho funkcí a přehršel zobrazovaných údajů by při konkrétním výpisu zabraly á čtyřku. Manuál ke stroji asi nebude mít padesát stránek. Rychlost a logiku pohybu v rozsáhlých menu a podmenu jistí křížový ovladač Mode Switch na levém řídítku, který se snadno ovládá i v rukavici. Při potřebě vypnutí bezpečnostních systémů MSC a ABS musíš jejich funkci zablokovat delším vymáčknutím tlačítka, ke kterému tě stroj i vyzve a další hláškou ti umožní ho pustit.

Text: Pavel „Pajinex“ Suk

Foto: Ivan „Scoob“ Bezděk, David M Bodlák, KTM

Vyšlo v Motorbike v roce 2015, červen