Motorbike 1-2/2020

Motorbike 1-2/2020

V zimní pauze jsme pro vás připravili dvojčíslo, ve kterém najdete srovnávací testy superbiků, nakedů i klasiků, vyzkoušeli jsme i novou Hondu CRF1100L ATAS a enduro od TM Racing.  A našli jsme si krom jiného čas i na rozhovory se zajímavými lidmi, mimo jiné s Kubou Kornfeilem nebo úřadujícím mistrem světa WorldSSP Randym Krummenacherem. A to není zdaleka všechno…

 

 

 

 

 

 

Testy

Ducati Panigale V4 vs. BMW S 1000 RR

Tohle je kruté srovnání. Panigalka má sice větší objem motoru, ale bude jí to stačit na výhru nad chloubou německého průmyslu? Nad skvostem, který je synonymem precizní dokonalosti a technické přesnosti? To se dozvíte ve srovnáváku, kde rychlost začíná od 299 km/hod.

Honda CRF1100 Africa Twin Adventure Sports DTC

Novinka, která se nám dostala do rukou v době, kdy teploty vystoupaly jen kousek nad bod mrazu. A co v té chvíli dělat? No jasně, vyrazit do terénu vyzkoušet, jak si v něm nová Afrika povede!

Ducati Hypermotard 950 vs. MV Agusta Dragster 800 RR

Obě testované italské hračky mají rozhodně schopnost aplikovat adrenalin řidiči přímo do žíly – a to už jen při pohledu na ně. Zábavné stroje střední váhy – který nabídne víc radosti? Exkluzivity? Vyváženosti? Obratnosti? Rychlosti?

Moto Guzzi V7 Stone Night Pack vs. Royal Enfield Continental GT 650

Člověk by řekl, že tyhle motorky jsou hlavně o stylu. Ale když jim porozumíte, zdaleka mezi nimi nebudete vybírat jen podle vzhledu a cenovky.

TM Racing EN 300 FiES Twin 2020

Abychom ani v zimě nezůstali nic dlužni těm, kteří se rádi prohání na blátě, máme pro ně ostrý test TM Racing EN 300. Jde o čistě racingový stroj nebo tohle modré žihadlo zvládne i začátečník?

 

Krom testů motorek jsme si vyzkoušeli i elektrickou kolobrndu Xiaomi MI Electric Scooter M365 (zajímavá zkušenost) a otestovali, jak fungují pásy na čtyřkolkách CF MOTO a Polaris. Podívali jsme se, co je nového u značky Husqvarna, v Techmánii se zabývali tím, jak jezdit se spolujezdcem, mrkli se na statistiku prodejů nových motocyklů za loňský rok a vyzpovídali hned čtyři závodníky: Kubu Kornfeila, Randyho Krummenachera, Olivera Königa a Martina Michka. Sportovní sekci jako vždy v tomto období vévodí Dakar, který jsme sledovali den po dni. No a tradičně vás nepřipravíme ani o toolbox, soutěž, aktuality atd. Tak šup pro nálož informací, která se bude do sezóny 2020 hodit!

 

Motorbike 1-2/ 2020 vychází ve středu 5.2.2020.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com

 

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SOUTĚŽ – s ASP Group o přilbu LS2 – uzavřeno

Soutěžíme s ASP Group o přilbu LS2 FF390 BREAKER ANDROID BLUE RED

Když už budou ty Vánoce, samozřejmě budeme soutěžit o něco většího. Tedy konkrétně o integrální přilbu, kterou nám pro jednoho z vás věnovala společnost ASP Group (www.aspgroup.cz), které tímto velice děkujeme. A abyste věděli, o co že vlastně hrajete, zde je krátký popis: LS2 FF390 BREAKER ANDROID BLUE RED je integrální cestovní přilba s vnitřní sluneční clonou, vynikajícím jízdním komfortem a vysokou bezpečností. Hlavními jejími prvky jsou lehká KPA skořepina, čiré plexi s úpravou proti poškrábání a mlžení, nosní deflektor, podbradní spoiler, rychlé vyjímání lícnic, větrání Dynamic Flow-­through Ventilation s uzavíratelnými vstupy, příprava pro Bluetooth, plně vyjímatelný a pratelný hypoalergenní interiér, zapínání rychlopřezkou – folie Pinlock 70 Max Vision je v ceně. Pro úplnost jen dodáme, že její cena je 4999,- Kč (další info najdete na www.ls2.cz).

Tak, a co je potřeba udělat, abyste měli šanci tuhle přilbu vyhrát? No samo, je tu soutěžní otázka: „V jakém roce poprvé zvítězil Cyril Despres v přilbě LS2 MX456 v kategorii motocyklů na Ralye Dakar?“

Nápovědu vám nedáme, snad jen tu, že třeba něco objevíte na výše uvedených webovkách…

Správnou odpověď nám pošlete do 28.1.2019 na adresu asistent@motorbike-czech.cz pod předmětem LS2 a nezapomeňte uvést i své kontaktní údaje včetně telefonu, protože bez nich bychom vás nemohli do řad soutěžících zařadit. Přejeme hodně štěstí!

 

Vyhodnocení soutěže s ASP Group o přilbu LS2 FF390 BREAKER ANDROID BLUE RED

Tentokrát jste měli na zodpovězení soutěžní otázky, díky které jste mohli vyhrát přilbu LS2, hromadu času. A bylo to znát, protože vás odpovědělo ještě víc než jindy (no, ona taky ta cena stála za to, žejo, helmu za pět litrů jen tak za jednu správnou odpověď nezískáte).

Otázka nebyla úplně jednoduchá a jsme rádi, že drtivá většina z vás odpověděla správně – znamená to, že máme chytré čtenáře, což je dobře – ty hloupější rádi necháme některému jinému motočasáku :-).

Tak, a jaká že byla správná odpověď na otázku „V jakém roce poprvé zvítězil Cyril Despres v přilbě LS2 MX456 v kategorii motocyklů na Ralye Dakar?“. Kdo uvedl, že to bylo v roce 2013, odpověděl správně. Pak už stačilo mít jen trochu štěstí – ten, kdo ho měl nejvíc a komu tedy bude výhra dělat radost je paní Štěpánka z Horní Cerekve.  A my jí upřímně gratulujeme!

Byl to psychicky nejnáročnější Dakar, říká Chytka

Českého fotografa Chytku v Saúdské Arábii okradli, na trati mu umřel kamarád. Byl to psychicky nejnáročnější Dakar, říká Marian Chytka

Ve třiceti letech to byl už jeho devátý Dakar. Fotograf Marian Chytka ale na premiéru legendární rallye v Saúdské Arábii nebude rád vzpomínat. Hned první den soutěže se mu porouchalo auto, což výrazně zkomplikovalo plány pro celý jeho tým. Následně mu ukradli jeden z fotoaparátů i s objektivem. Jenže pak přišla ta nejkrutější rána. Následkům pádu podlehl portugalský motocyklista Paulo Goncalves, pro kterého léta pracoval. „Hodně mě to zasáhlo. Ve finále ty všechny věci, které se mi staly, neznamenaly vůbec nic,“ řekl Marian Chytka po návratu do Česka.

 

Dakar je extrémně náročná akce nejen pro závodníky, ale i pro fotografy. Zvlášť když se na ně přisaje smůla a za žádnou cenu se nechce pustit. Po první etapě se Chytkovi na silnici zničehonic zastavilo auto. Vypnul motor a konec. „Šlo o palivové čerpadlo, nejspíš následek tamní nekvalitní nafty. Problém byl v tom, že v Saúdské Arábii jsou téměř jen benzínové vozy. A moje toyota je zrovna na naftu. V servisu si s tím proto nevěděli rady a neměli ani žádné náhradní díly. Než by se objednaly z Evropy, tak by bylo po Dakaru. Naštěstí mi organizátor zajistil místo v jednom z jejich vozů a já svůj tým rozházel do dalších aut. Ale nebyli jsme pospolu a ta kooperace byla proto velmi složitá,“ popsal Chytka.

Nepříjemným okamžikům v arabském království nebyl zdaleka konec. Při tom dalším sehrál hlavní roli lidský faktor. „Druhý den mi někdo ukradl foťák a jeden objektiv. Stalo se to na odlehlém místě, kde byla jen auta ostatních novinářů. O to víc to bylo divné. Prostě mi někdo foťák vytáhl z batohu zrovna ve chvíli, kdy jsem opodál fotil. Takže jsem hned musel řešit další trable. Vzhledem k tomu, že jsme hned přejížděli do jiné oblasti, bylo vyšetřování a vysvětlování toho, co se přihodilo, poměrně složité,“ pokračoval Chytka ve vyprávění.

Ta nejhorší událost ale teprve přišla. V 7. etapě zemřel motocyklista Paulo Goncalves, jeden z nejzkušenějších jezdců ve startovním poli, který v roce 2015 skončil celkově druhý. „S Paulem jsme se znali velmi dobře. Vlastně jsem ho fotil od doby, co na Dakary jezdím. Spolupracovali jsme i během roku na jiných akcích. Nemohl jsem tomu uvěřit.“

I proto byl letošní Dakar pro Chytku vůbec tím nejtěžším. „Psychicky byl určitě nejnáročnější. Mám z něj vážně dost rozporuplné pocity. Jsem ale rád, že jsme to přes to všechno dokázali překonat a zvládnout. Když to vezmu čistě z pohledu fotografa, tak tam byla spousta míst velmi fotogenických. Rozmanitá krajina. Skály, kaňony, duny, hezké hory,“ nastínil Chytka.

„Na druhou stranu některé etapy vypadaly tak, že z pět seti kilometrů bylo zajímavých jen deset. Zbytek se jel jen po nudné rovině. Na to si stěžovali i závodníci. Podle nich to bylo málo složité a zbytečně rychlé. Kvůli tomu také docházelo k různým pádům. Ale pro nás fotografy to byla samozřejmě po již okoukané Jižní Americe příjemná změna. Navíc to zde bylo o dost lepší, co se týká logistiky a signálu,“ doplnil rodák ze Vsetína, který na Arabském poloostrově fotil mimo jiné i největší hvězdu závodu Fernanda Alonsa.

„Náš tým letos celkem fotil pětapadesát klientů. Tři týdny jsem spal maximálně tři až čtyři hodiny. Vrátil jsem se hodně vyždímaný,“ prohlásil Chytka, který se na Střední východ ale brzo vrátí. „Za necelé dva týdny tam letím znovu. Jede se tam mistrovství Saúdské Arábie. Snad už to bude tentokrát veselejší příběh,“ usmíval se.

Text a foto: TZ

Na Dakaru mezi nejlepšími!

Historický úspěch Martina Michka:

Na Dakaru mezi nejlepšími!

Byla to zkušenost, kterou už mu nikdo nevezme. Martin Michek dokončil letošní Rallye Dakar na konečném třiadvacátém místě mezi motocyklisty, mezi nováčky skončil třetí. Nebýt chybějícího litru paliva ve čtvrteční etapě, určitě by atakoval elitní patnáctku a byl by nováčkem roku. Přesto premiéru v Saúdské Arábii hodnotí celkem pozitivně.

Posledních patnáct kilometrů závěrečného dne letošní Rallye Dakar se jelo jako tzv. Grand Prix etapa a první zprávy z Blízkého východu vypadaly báječně. Ve výsledkové listině totiž Martin figuroval jako třetí! Bohužel později se ukázalo, že šlo o chybu, což českému jezdci ale radost zkazit nemohlo. Závodník poděkoval celému týmu a partnerům, mezi které patří například televize Sport 5 či značky Sencor a Xiaomi, ale hlavně pak fanouškům, kteří ho celou dobu podporovali. „Všechny vzkazy na sociálních sítích jsem četl. Bylo to skvělé, cítil jsem obrovskou podporu a jel jsem i pro vás všechny. Na Instagramu mi zásadně stoupla sledovanost,“ vzkázal do Česka Martin.

Ve zkrácené závěrečné etapě dojel Michek čtrnáctý, což celkově znamenalo třiadvacáté místo. Nebýt ovšem smolného čtvrtku, mohlo jeho jméno v konečném pořadí viset mnohem výše. Kvůli chybějícímu palivu a následnému čekání totiž ztratil zhruba hodinu. „Pro Martina máme připraveno mnoho dárků. Jedním z nich je i speciální aplikace, která bude hlídat, aby mu už nikdy nedošel benzin,“ usmíval se za Xiaomi Viktor Hajíček. Pozadu nezůstane ani Sencor. „Dostane od nás, mimo jiné, meteorologickou stanici. Takže ani písečná bouře už ho nikdy nezaskočí,“ doplnil marketingový ředitel FAST ČR Marek Bolega.

A jak náročný závod hodnotí sám Martin? „Jsem rád, že jsem Dakar dojel. Pocity mám smíšené, člověk si sáhne až na dno. Vím, že ta hodina ztráty byla fatální, spadl jsem ze čtrnáctého až na to třiadvacáté místo. Ale zkušenosti k nezaplacení. Musím si teď sednout se svým managerem a uvidíme. Mým snem je účast na Dakaru v továrním týmu s plnou podporou,“ vysvětloval borec, který už se moc těší domů. S fanoušky se setká například v debatě na stanici SPORT 5, o všem vás budeme samozřejmě včas informovat.

Martinovo ohlédnutí za letošním Dakarem najdete zde:
https://www.youtube.com/watch?v=A45ZRHqb76s&t=35s

Na Martinův Instagram se můžete podívat zde:
https://www.instagram.com/martinmichek232/

Text a foto: TZ

Moto akce, které si v roce 2020 nenechat ujít!

Moto akce, které si v roce 2020 nenechat ujít!

Motocyklové akce, festivaly, show a eventy roku 2019 jsou již sice za námi, ale před námi je celý rok 2020, ve kterém o ně opět nebude nouze! Vybíráme proto ty nejzajímavější, na kterých by žádný milovník motocyklů, sportu, adrenalinu, zábavy a skvělé show neměl chybět. Navíc vstupenky na ně jsou už nyní v prodeji.

A na jaké TOP moto akce se v roce 2020 můžeme těšit?

Prague Harley Days 2020 – 3. – 4. července (Praha) – Silné stroje, zvuk motorů, vůně benzínu, koncerty, tradiční spanilá jízda centrem Prahy, jízdy na motocyklech Harley-Davidson zdarma, výstava motocyklů a mnoho dalšího. Dva dny nabité tou nejlepší zábavou, která nadchne nejen milovníky motocyklů, ale všechny příznivce pulzující atmosféry, dobré hudby a adrenalinu, kde si na své si přijdou i ti nejmenší. Již 6. ročník Prague Harley Days se uskuteční v pátek a sobotu 3. a 4. července na holešovickém Výstavišti v Praze. Vstupenky jsou k dispozici na www.harleydays.cz za 370 Kč.

 

Ladies Ride Camp – 7. – 9. srpna (Bělá pod Bezdězem) – První ročník jedinečné akce, kterou připravují motorkářky všem dalším motorkářkám. Víkendová dámská jízda na motocyklech všeho druhu a zároveň camp, kde si budou moci motorkářky vyzkoušet stroje různých značek, učit se od profesionálek a získat nové kamarádky v jedné stopě. Během víkendu osedlají to, co ve vlastní garáži nemají a vyzkouší si třeba i úplně jiný styl jízdy nebo načerpají rady a zkušenosti od motorkářek, které jezdí profesionálně. Pobaví se a poznají nové kamarádky.  Léto, drinky, hudba a vůně benzínu, takový bude Ladies Ride Camp 7. až 9. srpna. Registrovat se je možné už nyní na www.ladiesridecamp.cz a cena celovíkendové vstupenky začíná na 950 Kč. Navíc, každý, kdo zakoupí vstupenku na Ladies Ride Camp získá zároveň i vstupenku na Prague Harley Days 2020, které se konají v termínu 3. a 4. července 2020.

Rock’N’Ride 2020 – 11. – 12. září (Benešov u Prahy) – Již 6. ročník moto festivalu, který unikátním způsobem propojuje svět motocyklů a hudby a pořádají jej ti nelepší čeští motocykloví závodníci pro všechny milovníky motocyklů, hudby, zábavy a adrenalinu. V rámci dalšího ročníku se návštěvníci mohou těšit na CountryCross, SuperEnduro a FMX a samozřejmě i na nespoutané party i závěrečnou afterparty, koncerty nebo D.J. hudbu v podání těch nejlepších D.J. z pražské klubové scény. Jedinečná atmosféra, tři sportovní disciplíny, včetně nových kategorií, dvě stage a mnoho dalšího. Již 6. ročník Rock’N’Ride se uskuteční v pátek a sobotu 11. a 12. září v areálu Kavčák u Benešova u Prahy. Vstupenky na akci, za kterou stojí Libor Podmol, Vít Kuklík, Martin Kuklík a Martin Koreň jsou k dispozici na www.rocknride.cz za symbolickou cenu 280 Kč.

FMX Gladiator Games 2020 – 12. prosince (Praha, O2 arena) – Jubilejní 20. ročník nejstarší freestyle motokrosové show v Evropě, která udávala směr celé řadě FMX show prakticky po celém světě. Neskutečné výkony jezdců, salta a další dechberoucí triky na motocyklech, čtyřkolkách nebo sněžných skútrech. Head-to-head souboje těch nejlepších českých i světových hvězd FMX scény. A k tomu všemu elektrizující atmosféra, při níž tuhne krev v žilách na pozadí jedinečné show, unikátní scény a umocňující hudby. Jubilejní ročník FMX Gladiator Games nebude jen dalším ročníkem již zavedené show, ale oslava freestyle motokrosu, se vším, co k němu patří. 20. ročník FMX Gladiator Games se skuteční v sobotu 12. prosince v pražské O2 areně. Vstupenky jsou k dispozici v předprodejních sítích Ticketportal.cz a Ticketmaster.cz od 990 Kč. Více na www.fmxgladiatorgames.com.

Text a foto: TZ

Michek na Dakaru drží 14. místo a vymýšlí soutěž

Michek na Dakaru drží 14. místo: S čím pojede další etapu?

Kdyby mu někdo řekl, že po polovině Rallye Dakar povede pořadí nováčků a celkově bude mezi motocyklisty čtrnáctý, dost možná by si Martin Michek nevěřícně klepal na čelo. Tajně doufal, veřejně se však o svých cílech trošku mluvit bál. Logicky nechtěl nic zakřiknout. A teď? Prostě paráda!

 

Teď je Martin Michek jednou z hlavních českých hvězd na slavném závodě, který se letos poprvé jede v Saúdské Arábii. A schválně jestli víte, na čem Martin absolvuje další etapu? „Moje mašina či elektrická koloběžka Xiaomi Mi Electric Scooter Pro?“ napsal si jezdec na svůj instagramový profil (najdete ho zde). Odpověď je jasná. Přesto, že je tato koloběžka jednou z nejlepších svého druhu na trhu, Martin se přeci jen spoléhá na svoji motorku. Ovšem už dvakrát ho značka Xiaomi překvapila.

Poprvé, když při jednom z pádů rozbil svůj telefon právě od dvojky na českém trhu s mobily. Podruhé, když mu kurýr přímo do Saúdské Arábie doručil zbrusu nový telefon Xiomi Mi Note 10 Pro. „Starají se o mě perfektně,“ uznale pokyvoval Michek hlavou na adresu svého partnera. „Mám ten nejlepší servis na Dakaru. A ta koloběžka, to je skvělá. Etapu bych s ní sice nezajel, ale dojezd 45 kilometrů je prostě bomba,“ pochvaloval si Martin. A aby potěšil své fanoušky, vyhlásil pro ně soutěž právě o Mi Electric Scooter Pro. „Napište mi do komentáře, proč byste měli koloběžku vyhrát právě vy, označte alespoň pět svých přátel a já po návratu do Čech vyberu jednoho z vás a tomu osobně předám tento pekelný stroj,“ stojí na jeho instagramovém profilu. Chcete se zapojit? Tak ještě jednou odkaz, máte ho zde.

Text a foto: TZ

Zlatý volant

Motoristická veřejnost má poslední možnost ovlivnit výsledky ankety Zlatý volant

Brzy bude rozhodnuto o vítězích motoristické ankety Zlatý volant 2019. Do středy 15. ledna mohou fanoušci na webu ankety hlasovat v 10 kategoriích. V internetovém hlasování, které je spuštěné od začátku prosince, fanoušci vybírají nejlepší závodníky a sportovní počiny, stejně jako nejoblíbenější aktuální modely aut a motocyklů. Zájem fanoušků je o dost větší než loňském ročníku. „Celkem jsme obdrželi desítky tisíc hlasů a stále přibývají další,“ uvedla za pořadatele Jana Svobodová z agentury Pozitif. Přihlášky do fotografické soutěže Zlaté oko je možné posílat o týden déle – do středy 22. ledna.

Hlasování bude možné do středeční půlnoci. Ve stejný moment skončí také hlasování odborné poroty. Zapojení fanoušků do hlasování ve sportovních kategoriích zažilo svou premiéru v loňském ročníku a osvědčilo se. Hlasování je rozdělené mezi fanoušky a odbornou novinářskou porotu. Hlasy fanoušků mají váhu jedné třetiny, hlas poroty pak zbývající dvě třetiny. Vítězové všech kategorií však budou odtajněni teprve 6. února na slavnostním vyhlášení výsledků na galavečeru Zlatého volantu v prostoru Cubex v pražských Nuslích.

Široká veřejnost může vyjádřit podporu svým favoritům ve všech sportovních kategoriích, ve kterých rozhoduje odborná porota, tj. Závody na okruzích, Rally a maratony, Závody do vrchu, Autokros a rallycross, Motokáry, dále Ceny Elišky Junkové pro nejlepší ženské závodnice a Zlatá řídítka pro nejlepší motocyklové závodníky. Tři kategorie pak rozhodnou jen a pouze hlasující na internetu. Jedná se o Motoristickou událost roku (8 nominovaných), Sportovní auto roku (13 nominovaných) a Sportovní motorku roku (16 nominovaných). U zmíněných tří kategorií je po odeslání dotazníku vidět průběžné pořadí nominovaných.

Hlasování veřejnosti probíhá na webových stránkách Zlatého volantu, kde každý návštěvník, resp. každá unikátní IP adresa, smí hlasovat v každé z kategorií právě jednou. „Je skvělou zprávou, že míra zapojení motoristických fanoušků do hlasování každý rok roste. Největší nápor byl na začátku prosince po spuštění hlasován, kdy jsme překročili 10000 hlasujících během dvou dnů. Celkový počet hlasů se blíží padesáti tisícům, což je příjemné překvapení,“ dodává Jana Svobodová.

Fotografové mají ještě týden

Do uzávěrky patnáctého ročníku fotografické soutěže ZLATÉ OKO zbývá týden. Své nejpovedenější motoristické snímky mohou čeští fotografové posílat do středy 22. ledna. Učinit tak mohou na webu www.zlateoko.cz„Předpokládám, že se ještě přihlásí řada dalších. Ze zkušenosti už víme, že to fotografové rádi nechávají na poslední chvíli,“ říká s úsměvem předseda fotografické poroty Jan Liščák. Vítěz soutěže získá mimo trofeje Zlatého oka také věcné ceny –  fotoaparát v hodnotě zhruba 20 tisíc od společnosti Canon a poukázky na služby od dalšího partnera soutěže, společnosti FotoŠkoda.

Pravidla soutěže jsou jednoduchá. Jeden člověk smí na webu soutěže přihlásit jednu až tři fotografie z oblasti motorsportu nebo motorismu. Snímek musí pocházet z roku 2019 a jeho autor musí být občanem České republiky. Ihned po uzávěrce na konci ledna budou na webu www.zlatyvolant.cz a na facebookovém profilu soutěže zveřejněny všechny přihlášené fotografie. Z přihlášených snímků vybere odborná porota 10 finalistů, jejichž fotky budou vystaveny mj. také na galavečeru, kde bude slavnostně vyhlášen celkový vítěz. Loni vyhrál snímek nehody Formule 1 od Jiřího Křenka.

Text a foto: TZ

ROZHOVOR – Martin Michek

ROZHOVOR – Martin Michek

Máš za sebou prvních sedm etap na dakarské rallye v životě. Je Dakar takový, jaký si očekával, nebo úplně jiný?

Dakar pro měl vždy byl takovou celkovou neznámou. Každá etapa mě překvapuje čím dál tím víc. Od toho závodu jsem čekal, že to bude nejtěžší závod na světě a musím říct, že jsem opravdu zatím nic obtížnějšího nejsel. Jsme lehce za druhou polovinou a uvidíme čím nás rallye překvapí v dalším průběhu.

Co sis říkal po první etapě, do které si startoval až jako 132. a dokončil ji na 30. místě? Bylo hodně náročné se prokousávat startovním polem dopředu?

Každý nováček si musí projít takovým vysokým číslem. Snažil jsem se do etapy dát vše co jsem uměl. Ale to dávám do svého závodění pokaždé, ať už jde o první, nebo osmou etapu. Odvedu maximum co umím a naučil se za ta léta v motocrossu. To že jsme se prokousali na 30. místo pro mě byla taková odměna za ten celý náročný den. Občas přišla i nějaká ta krizovka. Byl jsem rád, že to vše proběhlo bez pádu a dalším komplikací a já dojel na tak hezkém místě.

Postupně ses zabydlel mezi nejlepšími dvaceti závodníky. Jedeš hodně na hraně, nebo tam stále jsou rezervy?

Vůbec první dvacítka pro mě bylo spíš slovo do vzduchu. Teď se to stalo, ale nesmíme pominout, že vypadl Van Bevereen, Benavides a spousta dalších favoritů, kteří jedou o vítězství nebo TOP10. Je to pro mě překvapení, že jsem takhle dobře a přide mi to až skoro neskutečné. Budu se snažit si užít každou etapu a uvidíme co se bude dít dál. Únava se pochopitelně pomalu projevuje, ale snažím se co nejlépe regenerovat a využít každou vlnou minutku k odpočinku.

Navíc bojuješ o titul nováčka roku, kde jsi zatím druhý o pouhé dvě minuty za Španělem Betriu. Hned za sebou jste i v celkové klasifikaci.

Nováčkovská kategorie se zatím vyvijí hodně zajímavě. Chvíli jsem vedl, pak byl druhý a teď jsem si vedení vzal zase zpět. Je to přítel Laii Sainz, která má několik Dakarů za sebou a on ve světě rallye také není žádným nováčkem. Jen se nikdy nedostal sem na Dakar. Myslím, že je perfektně navigačně i fyzicky na tento závod připraven a zhruba ví, co od něj očekávat. Ale já se přijel o tuto cenu poprat a nedám nikomu nic zadarmo. Je to zajímavý souboj a uvidíme jak to půjde dál. Dám do toho maximum.

Potkáte se spolu i na trati?

Zatím jsme neměli tu možnost se potkat. Ze začátku jsme startovali každý s jiným čísem, ale pomalu se k sobě přibližujeme, takže je možné, že některou z dalších etap pojedeme spolu a zazávodíme si.

Jak se ti líbí v Saudské Arábii? Dá se to vůbec srovnat třeba s přípravou, kterou si absolvoval v Maroku nebo Tunisu?

Saudská Arábie je absolutně nový kontinent jak pro mě tak pro všechny ostatní závodníky. Jel jsem s týmem Orion – Moto Racing Group přípravný závod v Maroku (MS v dálkové rallye), který pořádá ASO což je i organizátor dakarské rallye. Tak nějak to tu běží podle jejich řádu, takže jsem teď zpětně vážně rád, že jsme s týmem takovou přípravu absolvovali. Ulehčilo mi to adaptaci.

Máš před sebou ještě několik tisíc kilometrů. S čím do nich půjdeš?

Do konce to bude ještě dlouhé a náročné. Půjdu do toho s odhodláním, abych nezklamal fanoušky a mohli u nás v ČR žít tímto sportem, protože si to zaslouží. Budu mít v hlavě sponzory, partnery, všechny kteří nám pomáhají a bez kterých bychom tady nemohli být a závodit. Chci, aby všichni co při mě stojí, ať už to je můj tým nebo moje rodina mohli být hrdí na to, co tady odvádím za práci a výsledky.

Text a foto: TZ

Dakar je tvrdý chlebíček

Dakar je tvrdý chlebíček: Michek si naštěstí vaří vlastní svačinky po Česku

Po dni volna závodníci opět naskočili do kolotoče jménem Rallye Dakar, která se letos poprvé jede v Saúdské Arábii. Sedmou etapu poznamenala smrtelná nehoda, přesto žádné zrušení nepřicházelo v úvahu (motocyklisté nepojedou až zítřejší etapu). Nováček mezi motocyklisty Martin Michek si polepšil na průběžné čtrnácté místo. Možná i díky svačinkám, které si prakticky každý den vaří.

Spolehnout se na místní stravu by mohla být cesta do pekel, nebo přinejmenším na improvizovanou latrínu. Nic proti arabské kuchyni, ale pro našince může být přechod dost komplikovaný. Martin Michek si proto s sebou vzal zásoby tak, aby si z místních zdrojů stravoval co nejméně. „Jedním z mých partnerů je Sencor, takže mě vybavili spotřebiči, které musí být fakt kvalitní, protože vydrží i místní podmínky,“ pochvaloval si závodník. Díky rychlovarné konvici tak nepřijde o ranní čaj nebo kávu, ale pravým pokladem se ukázal být toustovač a přístroj na ohřívání vajíček. „Šunka, sýr, vejce na tvrdo, nějaká okurka, šup zapéct. Moc času na nějaké kuchtění nemám, takže tohle je dokonalé. A miluju na toustech kůrčičku, ne spálené, ale takovéto opečené. Určitě víte, o čem mluvím. A Sencor je umí skvěle.“

Michek zatím rozdává úsměvy na všechny strany, i když je na něm samozřejmě vidět, že si často hrábne až na dno sil, možná ještě o něco hlouběji. Není se čemu divit, Dakar umí být roztomilou milenkou, ale také záludnou děvkou, která nic neodpustí. A jelikož si Martin brousí zuby na elitní desítkou v konečném pořadí a první místo mezi nováčky, musí neustále makat naplno. „Každá chybička může znamenat konec. Ošklivý pád, zapadnutí v dunách a ztrátu desítek minut, třeba i hodin. A to by byla v podstatě konečná,“ uvědomuje si borec, který zatím patří k nejpříjemnějším překvapením celé letošní rallye. Zítra má Martin i ostatní motocyklisté neočekávaně volný den. Jezdci se totiž dohodli s pořadateli, že nepojedou z piety za zemřelého Portugalce Goncalvese, který zemřel v sedmé etapě po těžkém pádu. Bylo mu 40 let, čest jeho památce.

Text a foto: TZ

TEST: Harley-Davidson FLRT Freewheeler

Zvrácená přitažlivost

Harley-Davidson FLRT Freewheeler

V sedle zbrusu nového triku od HD mě v první zatáčce doslova zachvátí zděšení, jak tuhle jankovitou věc přinutit zatáčet a přitom nevyrobit dálnici v právě zrajícím lánu obilí. S řídítky se totiž na nerovném asfaltu doslova peru, vyklonění do vnitřku oblouku pomáhá maximálně obalamutit sebezáchovný pud. Zadní kola nechtějí následovat řídící, brzda na ně působící je účinnější, než přední a má to zpátečku. Všechno je jinak! Snad právě proto ve mně Freewheeler vzbuzuje až zvrácenou přitažlivost.   

Lehčí sourozenec Tri Glide

Scoob seznal, že mého dvouměsíčního flákání kvůli sešroubovanému kotníku je akorát tak dost a jestli prý nechci vyzkoušet motorku pro handicapované (on tedy použil mnohem expresivnější výraz). Diplomacie mu sudičky do vínku moc nedaly, ale zvědavost potlačila mé obavy z eventuální další příhody. Slovo „Freewheeler“ mi zprvu nic neříkalo, tříkolka od HD už ano. V úvodu testu asi trochu naštvu příznivce značky, ale někdo rád holky, jiný zase choppery. Řadím se do první skupiny. Možná pro trochu zkreslenou zkušenost s vlajkovou lodí značky Ultra Glide, která na mě před časem nějakým omylem v redakci zbyla. Dost jsem spěchal přes ucpanou Prahu domů na Mělník. Plotny, stovky kilogramů, moc to nejelo a nikam se to nevešlo. O vlažných brzdách nemluvě. Noční můra na dalších x let. Vím, byla stvořena k něčemu úplně jinýmu a možná si řekneš, proč na FW teda lezu? Hm, tuhle otázku jsem si po prvních kilometrech za řídítky položil nesčetněkrát. Na druhou stranu, výzvy mám rád a postupně se to začalo podávat. Když odjel Jorge se zlomeným kotníkem celou GP, museli ho sundat z motorky s očima plnýma slz. Abych to pak nedal, když si doslova a do písmene hovím jako v cowboyském sedle s haksnama na plotnách. Jen na trochu jankovitým koni.

Továrna v Milwaukee pro letošní rok představila mladšího bráchu Tri Glide s novým agregátem. A vařila dle stejného receptu. Ke custom předku přivařila klasickou torzku, odpruženou teleskopy na patnáctkách, kterou používá v levnějších verzích i sen českých rodin z Boleslavi. Fat boy siluetu pochromované přední části z mého pohledu ruší jen držáky přídavných světel s denními ledkami, které jakoby někdo naohýbal dodatečně. Ale jsou taky v chromu. Zadní část mi vzdáleně připomněla rozpůlené socialistické vozy, které v Rumunsku běžně zapřahují za podvyživené koně. Zkrátka mě FW designově příliš neoslovil, ale už jsem se vyznal ze své zaujatosti. Lehce excentrický odstín Orange Laguna by asi ocenil Justin Bieber, sáhl bych po konzervativnější colour. Na druhou stranu, bez ohledu na barvu se za ním neotočí snad jen dlouholetá úřednice finančního úřadu. Takovou všude budí pozornost.

Klenot se jmenuje Eight

Přístrojovce dominuje centrálně umístěný rychloměr s kontrolkami v mezikruží, kde na mě svítila i parkovací brzda. Jo, jen ji najít. Honda u verzí s automatem DCT umístila decentní páčku na řidítka, tohle je ale Amík, takže bude na levou nohu. A taky že jo, za mohutnou plotnou se ukrývá její pedál. Jen se musí důrazně odšlápnout a zajištění probíhá opačným směrem, žádná vysoká. Velikost a sklon zadní brzdy před pravou stupačkou mi připomněly pedál z Tatry stoosmačtyřicet, kterou jsem trápil na vojně. Žádná hliníková slitina, prostě železnej jekl a hotovo. Kilo sem, kilo tam. Všechno na týhle motorce, teda triku, působí v souladu s filozofií HD hrozně bytelně a okamžitě vzbudí dojem dlouhověkosti. Pak aby ta věc nevážila půl tuny. I tlačítka blinkrů na obou stranách řídítek rozměrově odpovídají spíše pěti obvyklým spínačům u konkurence. Pokud na ně zapomeneš, vypnou se automaticky. Keyless startování je prudce návyková záležitost a pokud je ten správný key v kapse, stačí oživit stroj otočením segmentu na nádrži a následným zmáčknutím startéru na řídítku. Milwaukee-Eight o objemu válců 107 inchů už nechladí jen vzduch, kolem tepelně více namáhaných výfukových ventilů proudí voda. Obdobné řešení jako u bavorského boxeru. Loni představený agregát je bez diskusí skvělou pohonnou jednotkou. Harley tvrdí, že při zrychleném testování na dynu natočil bez větších známek opotřebení půldruhého milionu mil. Při vzdáleném srovnání s původním vzducháčem, který se s kilogramy Ultry trochu pral, si tenhle Amík s víc jak půltunou pohotovostní hmotnosti poradí nad očekávání a nevidí hned v každém stoupání Everest. Jakmile nasadíš půldruhé stovce newtonmetrů ostruhy, hlavně v otáčkovém středu předvede hodně slušný kvapík. Na předjíždění v běžných rychlostech má síly dost a dost. Vstřikování ve spolupráci se škrticí klapkou od Mikuni reaguje nečekaně jemně i v nízkých otáčkách a usnadňuje manévrování na místě. Navíc produkuje přesně to množství vibrací, které od HD jeden očekává. Jen bonusové body si zaslouží jeho sladění s převodovkou. Přesné odpory, jistotu zapadnutí rychlosti potvrdí kovová rána. Vyřazení na neutrál je hračkou, změna kvaltu systémem pata-špička jen otázkou akurátního důrazu. Dvouválec lehce vyžene ručku rychloměru ke stopadesátce, pak už se hodně peru s protivětrem a s řízením. Vyšší rychlosti už budou o sebevědomí a odvaze majitele. Každopádně si  Scoobovi řeknu o půjčení jednostopého modelu s tímhle powermanem. S o dva metráky nižší váhou a poněkud „jinými“ jízdními vlastnostmi to bude úplně jiná káva. Sakra, koukám, že HD už do mne zaťalo první drápek.

Zkroť si mě!

Kde ho ale rozhodně nezaťalo, tak to je jízdní projev šasi. Chtít na tomhle peklostroji svižně projíždět zatáčky je stejně liché počínání, jako navlíkat želvě pláštěnku. Vím, že jistou jízdní svéhlavost majitelé u těchto strojů milují, ale tohle je naprostý unikát a vyjma ovládacích prvků odsuň do pozadí všechny motocyklové návyky. Nová, byť nenastavitelná přední vidlice naštěstí odvádí slušnou práci a je tak jasným důkazem, jak moc v Milwaukee zapracovali na tlumení. Nebýt prostorného a měkčího sedla, skýtá zadek pohodlí dělové lafety. Pokud se k tomu sejde kombinace nerovného asfaltu a negativního odklonu vinglu, zadek vůbec nechce následovat předek a nezřídka jsem musel fest tlačit na vnější konec řídítek. Ta naštěstí pomáhá trochu zklidnit nenastavitelný tlumič řízení. Systém natáčení zadních kol by nebyl od věci. Tuším, že kdo dostane Freewheelera hodně do ruky, pomůže si řízeným smykem, který nasměruje předek z apexu (přesně tak, ovšem abych projel vingl rychle, nácvik mi trval celý den a byl jsem z toho udřenej jak pes. Pozn. Scoob). Na kvalitním asfaltu se naštěstí šasi hodně zklidní. Přesto je lepší si každou zatáčku najet ze středu, jen pozor na větší šířku triku. Občas jsem měl kolo přes půlící čáru. Shrnuto, u FW je velký rozdíl mezi pohodovou jízdou na kvalitním asfaltu a svižnou na standardních českých silnicích. Pokud možno rovně, pak ti dopřeje neochvějnou stabilitu. Na nerovném povrchu s evropským počtem zatáček různých poloměrů FW ridera spolehlivě vybičuje k maximální pozornosti a násobně zvýší nároky na ovládání. Jak zpomaluje víc jak půl tuny? Předním šestipístkovým třmenům nelze upřít snahu o důraznější zpomalení, ale bez použití zadních brzd s metráky navíc prohrávají. Naštěstí jsou kotvy vzadu víc než účinné, pomáhá automobilní grip širokých patnáctek. Na předku proto není ani věnec ABS (takže pokud patříte mezi exhibicionisty, můžete při brzdění děsit okolí pískající přední pneumatikou). Antiblok by totiž byl v permanenci neustále a navíc de facto nehrozí pád kvůli jeho zablokování. Chybí také čidla kontroly trakce, takže masivní Dunlopy kapitulují na kluzkém povrchu na požádání, což nejen efektně vypadá, ale zadek ani nejeví tendence příliš vybočovat, takže jde o poměrně bezpečnou kratochvíli. Manévrování v omezeném prostoru není tak složité, jak by se mohlo na první pohled do technických tabulek zdát. Pomáhá velký rejd a už zmíněné přesné dávkování směsi, kdy agregát s velkými písty nejeví snahu zhasnout ani v otáčkách blízkých volnoběhu. Problém s couváním řeší zpátečka, přesněji startér. Stiskem tlačítka vedle levého heftu rozjede stroj dozadu, ale jen po dobu dvaceti vteřin. Kdo to nepochopí při instruktáži, tomu vypadne pojistka, jinak by hrozilo jeho spálení. Spolujezdci sice mají pomoci postranní madla, ale v příslušenství bych s vědomím zátahu Eightu určitě zaškrtnul opěrku. Víko poměrně prostorného kufru se trochu překvapivě otevírá do strany. Zhltne buď dvě helmy, nebo plynový dvouvařič i s party sadou, hromadou burgerů a plechovkových piv k tomu. Pokud by jeho obsah nedostačoval, nabízí se na jeho víko chromový nosič.

Jankovitej Amík

Starší bratr Tri Glide Ultra vyjde na bezmála čtyřicet tisíc Euro. Víc pure stavba se odrazila v „nižší“ ceně, která přesto u této verze převyšuje třicet tisíc. Na druhou stranu, u HD zřejmě vědí, co si mohou říct, tak proč za tyhle sumy neprodávat? Z pohledu zájemců o něco unikátního je určitě dobře, že výrobce neustále rozšiřuje nabídku. S přibývajícími kilometry začínám totiž chápat, že se stále najde dostatečný počet riderů, kteří ty šílený prachy zaplatí. Těch, kdo se rádi kochají krajinou a je jim jedno, že jedou jako pro rohlíky. Těch, kteří chtějí být středem pozornosti a motorka je už nebaví, nebo její ovládání, ať už ze zdravotních, nebo jiných důvodů, bezpečně nezvládnou. Nebo zřejmě mizivé procento těch, kteří se rozhodnou tuhle těžce ovladatelnou potvoru zkrotit a užít si i svižnější ride. Motor proti rozhodně nebude, zbytek bohužel ano.

p.s. Jak mě Freewheeler na prvních kilometrech neskutečně štval, tak s odstupem času bych si klidně dal říct znova. Chápete? Já ne!

Motor, převodovka

V souvislosti s očekávanou vyšší zátěží tri modely spolu řadou Ultra pohánějí nové dvouválce s hlavami chlazenými kapalinou, která zajistí lepší tepelnou stabilitu zejména v oblasti výfukových ventilů a lepší odvod horkého vzduchu, který si dle průzkumu HD vyžádali příznivci značky. Ve Freewheeleru duní ten s nižším objemem. Čtyřventilové hlavy s dvěma svíčkami na válec mají zajistit větší efektivitu spalování, klasický rozvod tyčkami OHV od klikového hřídele zůstává. Přes ventily a škrticí klapku od Mikuni s průměrem pětapadesát milimetrů nyní proudí o padesát procent víc vzduchu než u předchůdce! Sílu agregátu přenáší na zadní nápravu (!) řemen. Větší alternátor má za úkol zásobovat palubní síť dostatkem energie i na hranici volnoběžných otáček. Šestistupňová převodovka vyžaduje přesně ten důraz, který od HD očekáváme, navíc vyniká přesností.

Brzdy

Chtít na devatenáctipalcové pneumatice s šířkou třináct centimetrů, aby na fleku zastavila včetně jezdce šest metráků hmotnosti, to už zavání sci-fi. Šestipístkové třmeny tlačící desky do dvou kotoučů dělají, co mohou, nicméně fyziku a malý grip přední užovky neošálí. Na běžné zpomalení stačí, avšak při potřebě silného brždění přijde ke slovu automobilový pedál na pravé straně a grip zadních patnáctek vykoná své. Na druhou stranu, bát se o adhezi předku není úplně na místě, jabka a další kulaté předměty na silnici, které by bike v horším případě poslaly do pangejtu, blahosklonně odstrčí stranou. I proto na něm budeš hledat věnec ABS marně.

Přístrojovka

Strohé přístrojové desce dominuje rychloměr s dvěma stupnicemi, logicky v mílích a v kilometrech. Jednou z důležitých kontrolek umístěných uvnitř výsečí je ta od parkovací brzdy, pak už koukám jen na tradiční „grilované“ kuře atd. Digitální výřez ve spodní části zobrazuje ujetou vzdálenost, hodiny, případně otáčky a zařazenou rychlost atd. – v menu se pohybujete pomocí tlačítka na levé části řidítek. Blinkry, neutrál a tlak oleje se nacházejí v plastovém pásku pod rychloměrem v dost minimalistickém provedení. Stav paliva pak zobrazuje originálně umístěný palivoměr v levé atrapě víčka od nádrže, pro doplnění paliva slouží jen to na pravé straně. Jo, abych nezapomněl – tempomat je zde už v základu!

Text: Pavel „Pajinex“ Suk

Foto: Ivan „Scoob“ Bezděk

Vyšlo v Motorbike v roce 2017, srpen