TEST: KTM 1190 Adventure vs. KTM 990 Adventure

Nová za starou?

Nedělejte si plané naděje, tento poměrně rozšířený problém budeme řešit pouze v rovině motocyklové, na tu partnerskou mají patent právníci. Impulsem byla jarní koupě orange stroječku KTM LC8 990 z roku 2008. Motorka ve mně budila mnoho emocí, všechny poměrně pozitivní, a proto jsem rád souhlasil s malým porovnávacím testem s její mladší sestrou – 1190.

Ta na mě čekala v Racetoolu. První sprcha přišla už chvíli po převzetí stroje ve Vrbovce. Ne že by něco nefungovalo, ta sprcha není příměrem – prostě nad velkoměsto přišel mrak, otevřela se nebesa a někdo na mě vylil všechnu vodu světa… skoro. Po pár minutách jsem byl durch, nicméně strojku voda nevadila vůbec a tak nic nebránilo úniku po D1 zpět na jih. Déšť ustal někde u Chodova, najednou bylo ze zamlžené helmy i něco vidět, kačena přestala po přidání plynu poplavávat v kolejích od kamionů a začla se zas chovat jako motorka.  Než kličkovat mezi venkovany houfně opouštějícími velkoměsto, to radši zůstat v levém a zkusit, jak to jede. A jede to MOC! Při rychlosti lehce mimo povolené limity mi trošku osychají džíny a zezadu se přibližující xenony řeší mírné přidání plynu. Krátce po sjezdu na Benešov odbočuju na Neveklov a Otíkovu milovanou vesničku střediskovou  – Křečovice a dál na Sedlčany. Tahle cesta z Prahy je sice horší, zato delší…ale s mnoha zatáčkami, a o to jde. Další zjištění – zatáčí to, brzdí to. A nežere to, i přes sprinterskou vložku z dálnice a poměrně nešetrné zacházení s pravou rukojetí spotřeba slézá pod 6 litrů. Což je na motor se sto padesáti koníky apetit velmi přijatelný.  Na jih dojíždím po silnicích suchých nebo už jen mokrých, déšť už se pro dnešek nekoná.  Zjištění dne: jede to, brzdí to, nevadí tomu voda a palubní deska je chytrá jak poslanecká sněmovna. Což zvláště vynikne v porovnání se spartánským designem předchozí verze. Mladší segra napráší na motor a podvozek kde co – zvolený režim výkonu motoru (4 možnosti), zvolený režim komfortu odpružení (3 možnosti), osazení motocyklu osobami a nákladem (4 volby), režim ABS a protiprokluzu, tlak v pneumatikách, průměrnou spotřebu, dojezd na palivo v nádrži, napětí v baterce… chyběla mi tam snad jen předpověď počasí a kursovní lístek.

Motorka putuje do garáže ke starší sestře a opustí ji až v sobotu, neb počasí nám opravdu nepřeje a nebylo by dobré testovací vzorek rozvěsit na mokré vozovce. První víkendový den dostane slunce dočasně rozum a umožní absolvovat s novou družkou cca 200 km kolečko po Šumavě a kolem Lipna. V neděli je to už jiná káva, s Honzou venčíme oba strojky najednou a naplánovaná trasa se mění na kličkování mezi mraky. Původně zamýšlené focení obou pomerančů probíhá poměrně improvizovaně a v skromnějším rozsahu, zato jízdní vlastnosti na mokru jsou vyzkoušeny víc než dostatečně. Já jedu na staré, Honza vede novou, jen na začátku výletu si je na chvíli prohodíme.

A rozdíl je markantní, pomineme-li design, pak především v chování motoru – dvanáctistovka je výrazně vychovanější, k výkonové špičce a většímu krouťáku přidala i kultivovanější spodek a umožňuje tak i jízdu v otáčkách, které by na 990 byly nemyslitelné. Což šetří vaši levou ruku, jinak nucenou neustálou prací se spojkou eliminovat nervózní poškubávání řetězem. Oproti starší sestře nabízí širší spektrum použitelných otáček, méně vibrací a větší temperament. Ten je krocen radiálními čtyřpístky Brembo, které mají s bezmála čtvrt tunovou motorkou o poznání méně práce než původní konvenčně uchycené dvoupístky. Z mého subjektivního pohledu patří brzdy na 990 k největším slabinám – zastavovat se jí mimo jiné i díky velmi brzo zasahujícímu ABS opravdu moc nechce. Je třeba se s tím naučit žít a pracovat s velkým brzdným momentem vidlicového dvouválce. Což je na druhou stranu chvíle, kdy starou kačenu miluju – zatáčka se blíží a za pohvizdování zadního kola blokovaného kompresí kopete kvalty dolů… to už vychovaná 1190 neumí (a nutno dodat, že ani nepotřebuje umět). Pokud se přestanu rozplývat a zkoncentruji své pocity do několika málo vět, pak to vypadá následovně:

Design

Věc nadmíru individuální, posoudí každý sám. Mě se líbí obě, nová o něco víc (standardní situace)

Motor, převodovka

1190  – jedním slovem bomba. Výkon, průběh, spotřeba, vibrace, životní projev za jedna. Jediná drobná výtka směřuje k převodovce  – na testovaném kusu se poměrně špatně hledal neutrál, ale motorka měla najeto necelých 5000 km, tj. dalším záběhem se  tenhle neduh může odstranit.

Podvozek, jízdní vlastnosti

Obě se subjektivně řídí velmi podobně (podobně příjemně, nutno dodat), 990 díky výše umístěným řidítkům umožňuje komfortnější jízdu ve stupačkách. Brzdy – zmíněny výše.  U 1190 je brzdný moment motoru při podřazení výrazně potlačen. Někoho to potěší, mě nee. Elektronicky stavitelný podvozek považuji za diktát doby a konkurence z Mnichova nabízí o něco více pohodlí a další elektroniku, kterou někteří milují, jiní nesnáší. 990 se bude díky rozměrům kol o něco lépe řídit mimo zpevněné cesty. Z druhé strany – tato verze 1190 je určena hlavně polykačům silničních kilometrů, zbytek stejně zvolí její „R“ klon.

Praktičnost, každodenní použití

1190 vede –  user friendly motor, brzdy, madélka pro spolujezdce, výstupky a hrany kolem zadní sedačky pro přichycení nákladu, výškově stavitelné plexi, servisní interval prodloužen na dvojnásobek, tj. 15 000 km… tuhle motorku si umím velmi dobře představit jako parťáka pro každý den. Chybí sice praktická schránka na drobnosti mezi víčky palivové nádrže, zato se lépe a snáz tankuje.

Dvanáctistovka dělá vše, co litrová starší sestra, ale většinu o něco snáze, lépe, lehčeji… a bylo by divné, kdyby ne. Vývoj v Mattighofenské fabrice odvedl dobrou práci a stroj, který vytvořil svou vlastní kategorii (kdo je dnes jeho konkurentem?), posunul ve většině ohledů dál a výš. Máte- li rádi adrenalin, nové výzvy a trošku vzrušení, je pro vás 1190 to pravou volbou. Jste-li trošku konzervativně založeni (až skoro rodinné typy), neradi zkoušíte nové věci a nedůvěřujete pokroku jako takovému, budete určitě velmi spokojeni i s 990. Pokud jde o mou volbu – nejsem rodinný typ…

 

Text: Mára Vincík

Foto: Honza Sommer

Vyšlo v Motorbike v září 2014