TEST: BMW R1200GS Exclusive

Pracant s noblesou

BMW R1200GS Exclusive

Stopětačtyřicet tisíc prodaných motocyklů představuje za loňský rok objem, na který BMW nikdy v minulosti nedosáhlo. Nic nového pod sluncem, že se na něm dvanáctkové GéeSo podílí největší částí. Pro letošní sezónu si – vyjma standardní verze – můžeš vybrat mezi dvěma novými variantami, a to Rally a Exclusive. Druhá, víc na silnici zaměřená testovaná verze, dle očekávání přetéká výbavou a navíc jí designové oddělení střihlo velmi slušivý fráček. Všechny základní konstrukční celky ale zůstaly beze změn.  

 

GéeSo ve fraku

Pro senzacechtivá média představuje exkluzivní informaci sdělení, že USA zabili svou největší konvenční bombou šestatřicet džihádistů v nejmenované jeskyni. Jestli měli na jejím začátku píchačku, aby se Amíkům jednodušeji počítali, už těžko zjistíme. Jak to souvisí s testem téhle novinky? Jednoduše – za hodně peněz zpravidla očekáváme něco hodně exkluzivního. Takže co modifikovanému GéeSu s tímhle označením v Mnichově nadělili? V první řadě „exkluzivní“ barevnou kombinaci. Chocolate metallic v kombinaci s kovovou přední částí kapotáže a temnými odstíny rámu, resp. motoru. Bavoráku tenhle outfit bez diskuse sluší. Stejně jako výrazné logo rodinné příslušnosti na nádrži. Nebýt litých ráfků, už na první pohled ta motorka vypadá, že dá skoro všechno. Takhle je zřejmý, že varianta Exclusive má přinést maximální komfort zejména na zpevněném povrchu a k tomuhle účelu ji náležitě vybavili. V první řadě poslední generací elektronického tlumení ESA s označením Dynamická, která umí ve třech krocích regulovat nastavení předpětí zadní pružiny. Tahači přívěsů s ojetinami, nebo koňským nákladem, zavzpomínají na regulaci zadního tlumení, kdy tzv. Nivo systém udržel zadní část vozu v rovině s vozovkou bez ohledu na zatížení. Režim Auto dokáže totéž, navíc lze v režimu Min snížit sedlo, naopak hodnota MAX ho zvedne a nakopne motorku víc na předek. Což se jednomu hodí kupříkladu v terénu. Neschází komfortnější, volitelné sedlo a nářky urostlejších jedinců na horší ochranu před větrem by měl vyřešit vyšší, samozřejmě stavitelný štítek. U stroje s cenou přesahující půl milionu českých se lze díky širokému programu příslušenství rozšoupnout k mnohem vyššímu odečtu oběživa dle potřeb a vkusu každého soudruha. Nicméně platí, že za své finance majitel získává neskutečně vyváženou motorku s ohromným kreditem funkčnosti a aurou spolehlivosti. Nelze si nevšimnout, že všechny snahy konstruktérů míří k maximálnímu usnadnění života v jeho sedle. Tak to prostě je a těžko proti tomu něco namítat.

Klíč! Na co?

U silniční verze RS jsem si poprvé vyzkoušel bezklíčové startování. Key strčím do jedné ze čtyřiceti kapes nového cestovního kompletu od Klimu a pak už jen stačí stisknout centrálně umístěné tlačítko pod přístrojovkou. Na první pokus oživím palubní systémy, startér nepodlehl inovacím a stále zůstává na pravé straně řídítek. Zatímco nová Multistrada si po odchodu na vzdálenost větší jak pět metrů nedala po stisknutí tlačítka říct, BMW, které Janě zdechlo cca tři sta metrů od nás, se oživit dalo. Přestože jsem měl klíček ve své kapse, stejně ho nastartovala. Alespoň se dušovala. Nic to ale nemění na tom, že tahle motorka dělá prakticky všechno za tebe. Díky přítomnosti oboustranného quickshifteru potřebuješ spojku jen na rozjezd a zastavení. O tom, že rychlořazení usnadňuje fárovi život, žádná. Ale při pohodové jízdě po okreskách jsem si tu spojčičku raději vymáčknul sám, stejně tak na mokré louce. Přišlo mi to přirozenější. Skříni testovaného kousku se dokonce konvenční přeřazení nahoru v nízkých otáčkách líbilo mnohem míň než bez spojky a pod plynem. Hm. Příplatkový Akrapovič „tvrdil muziku“ prásknutím do výfuku. To bych kvitoval u supersportovní řady S, ale u motorky primárně zaměřené na cestovní komfort mi tenhle efekt přišel jaksi navíc. Věc názoru. Nebudu omílat ergonomii, je jednoduše skvělá. Snahu tenhle fakt po tisící podrobně odůvodňovat přinese asi stejný efekt, jako snaha vysvětlit většině z hezčí poloviny lidstva, proč nemá traktor svíčky. Ověř si ho sám. Totéž platí pro ovládací prvky na řidítcích. Z intuitivnosti ovládání tempomatu by se mohl poučit leckterý automobilový výrobce. Starší zápis stroje do matriky prozrazuje přístrojovka, kdy budíky nejsou nepodobné těm ve starším bagru. Mně ale nijak neurážejí. Přestože někteří kolegové dávají přednost TFT displejům, raději se koukám na souběžně stoupající ručky. Nová generace bavorské vlajkové lodi ho bezesporu dostane. Nebýt dotykový displej na motorce na štíru s bezpečným ovládáním, sázím měsíční příjem na to, že by záhy z řídítek zmizely i ty ovladače.

Praktický komfort

Práci v řádech gramů v oblasti těžiště dotáhli Bavorští k takové dokonalosti, že mít Géeso širší zadní pneumatiku, bez stojanu na rovině snad ani neupadne. Anakee od Michelinu už ve své třetí generaci jsou prvotním obutím každé základní verze, nejinak je tomu u testované Exclusive. Už v minulém testu jsem chválil jejich překvapivé trakční vlastnosti na šotolině. Test se odehrával při teplotách do deseti stupňů a ani při nich jsem si na přilnavost nemohl stěžovat. Při větších náklonech dala zadní guma lehkým posunem včas vědět, že hranice ztráty gripu už je hodně blízko a neradno si dále zahrávat. Jen informací od předku paralever nepřenáší tolik, jako konvenční vidlice soupeřů. Někdo rád vdolky, jiný GéeSo. Holky ho hodně rády. Pokud dosáhnou. Není divu, velmi user friendly bike, který tě ničím nezaskočí a okamžitě padne do rukou.

Na pohodu?

Navolím Road a poklidné plutí krajinou může začít. Boxer servíruje vlnu točivého momentu v širokém rozsahu otáček a v podstatě se o nic nestarám. Nebýt skvělého vyvážení, žehrám na řidičskou odtažitost. Přiložíme pod kotel? Ostřejší reakci na plyn přinese režim Dynamic. Ne ale takovou, jakou si jedinec rozmazlený výkonnějšími evropskými dvouválci od KTM a Ducati umí představit. Tyhle véčka rychle probudí temnější stránky jezdcovy dušičky a znásobí neodolatelnou chuť otočit heftem nadoraz, aby se to dole začalo plašit. Mnichovan při rozjezdu ve dvou do kopce potřebuje víc pobídnout ke svižnějšímu odpichu a nadhled mu začne docházet od cca sto šedesátky. Jasně, nemálo z nás odsuzuje honbu za maximálními výkony, ale podvozek má evidentně na víc. Nemůžu tak pominout, že mi v sedle motorky, která zvládá takřka vše za mě, chybí krapet adrenalinu. Existuje na to lék. Vyraž mimo asfalt. Nepřestávají mě fascinovat schopnosti poměrně těžkého stroje v terénu. Na silnici umí v sedle vypiplaných a pomocnou elektronikou přecpaných soudobých strojů asi každej, ale chleba se láme na šotolince a v případě verze Exclusive raději lehčím terénu. Medová reakce na plyn v režimu Enduro nemá chybu a nebýt omlácených holení od trčících válců, neměl bych nač skuhrat. Vynikající rejd, i ve dvou s Janou za zády se otáčím doslova na fleku. Bez toho, aby bike padal dovnitř oblouku. A dominuje při dlouhých přesunech. Dvě, tři, čtyři hodiny v sedle, všechno jedno, komfort je dech beroucí a spotřeba víc než přijatelná. Do pěti litrů se při velkorysejším dodržování limitů vejdeš v klidu. ESA lze nastavovat i za jízdy, přednastavené režimy vyhoví devětadevadesáti procentům majitelů. Taky si sériové tlumení skoro nikdo nekupuje. Jen fajnšmekři, kteří ho pro své adventure tripy vymění za o řád kvalitnější od externích dodavatelů.

Kam dále?

Nemám obavy, že by si verze Exclusive za cenu přesahující půl mega nenašla zájemce. K úspěšným lidem tenhle stroj patří mnohdy stejně často, jako auťák vyšší střední třídy, iPhone, tetování a drahej pes. BMW má navíc marketing zmáklý tak dokonale, že by prodali velrybí řízky i členům Greenpeace. Ale stále jde jen o úpravy stávající verze, zatímco konkurenti sahají k radikálnějším modernizacím. Na druhou stranu, prodeje rostou, tak proč něco zásadně měnit. Nedá mi ale nehodit sem dumku, že bavorští motoráři už nemají v honbě za vyššími výkony příliš kam zajít. Logicky větší nároky na odvod tepla by bez nákladných úprav jen těžko dlouhodobě snášely stále vzduchem chlazené válce. Zatímco Guzzi z dvanáctky udělala čtrnáctku bez problémů, u boxeru by větší objemy spalovacích prostor zřejmě přinesly větší zástavbové nároky vystrčených válců a následné omezení úhlů náklonu. A s tím mají někteří „klopiči“ problém už teď. Kudy vede cesta, možná napověděla bezmála rok stará informace, která prozradila, že BMW s externími dodavateli vyvíjí hybridní variantu GS. Elektromotor v předním náboji by pro těžký terén přinesl poptávaný pohon obou kol. Dále k radosti Zelených rekuperaci energie se sekundárním bonusem úspory paliva a nižší emise. V případě potřeby vyšší součtový maximální výkon pro lepší aktivní bezpečnost. Také automatickou převodovku nechávají Mnichovští zatím bez povšimnutí, přestože ta od ZF funguje v jejich dvoustopých modelech naprosto excelentně. Necháme se překvapit, co přinese možná už příští rok. Přiznávám, že úplně nemiluju motorky, které dělají skoro vše za mě, proto bych v případě výběru ze dvou nových verzí raději sáhl po Rallye. Terén Géeso umí stále nadpozemsky a gumy pro silniční přesuny lze dokoupit vždycky.

 

Motor, převodovka

Motor funguje v pevném rámu GS jako nosný prvek. Kvůli přítomnosti palivových map a tempomatu je nabíledni, že klapky jsou ovládané nikoliv lanky, ale servomotory. Jestli někoho z konkurentů nezřídka trápí problémy s ucukaným plynem ride-by-wire, BMW názorně ukazuje, jak na to. Vodou chlazené hlavy vyvolaly u patriotů velké pobouření, dneska si toho už nikdo ani nevšimne. U testovaného kousku tvrdil muziku příplatkový Akrapovič, ale dodatečné zapálení směsi ve výfuku při řazení směrem nahoru považuju u endura zaměřeného na komfort za nadbytečný efekt. Dospělejší zvuk úplně stačí. Obousměrný quickshifter fungoval bez připomínek, nahoru řadí kupodivu snadněji než s klasicky vymáčklou spojkou.

Brzdy, kontrola trakce

Super přátelské odladění motoru platí i pro brzdy. Nekoušou, sílu zvyšují lineárně a s náklonovými čidly spolupracující ABS hlídá vaši bezpečnost každou pikosekundu. Verze Exclusive se pyšní zlatě lakovanými třmeny, mechaniku v podobě čtyřpístků s radiálním uchycením ale sdílí se základní verzí. Plovoucí kotouče snižují tření destiček. Zadní dvoupístek je pod větším dohledem antibloku než předek a vyšší tlak na pedál přináší jeho okamžitou reakci. Režim Enduro mu vypíše dovolenou. Protiprokluz nechal zadní pneumatiku na šotolince lehce vychýlit z přímého směru, ale spíše pro efekt. Poté okamžitě srovnal stroj do přímého směru. TC lze vypnout.

Přístrojovka

Další generace, nikoliv facelift, už se jistě bude opírat o moderní TFT zobrazovač. Jestli zůstane analogový alespoň otáčkoměr, mohu jen spekulovat. Nad aktuální přístrojovkou měl testovaný kousek přišroubován držák navigace, který vyšším jezdcům zakrývá horní část stupnice budíků. Toť z připomínek vše. Regulaci přednastavené rychlosti s postupným snižováním, opačně zvyšováním, vymyslel velmi prakticky smýšlející člověk, totéž platí pro ostatní ovládací prvky. Navíc už nedochází k tak citelnému rázu od motoru při vyřazení tempomatu, lhostejno zda vymáčknutím brzdy nebo spojky.

 

Text: Pavel „Pajinex“ Suk

Foto: Ivan „Scoob“ Bezděk

Vyšlo v Motorbike 5., v roce 2017, květen

Motorbike 6/2020

Motorbike 6/2020

 

Svět se už snad začíná vracet do normálních kolejí. Tedy i ten motorkářský. I když nás konkrétně se nouzový stav zásadně nedotkl – dál jsme pro vás testovali motorky a sháněli informace o všem, co se zrovna na motocyklové scéně děje a přizpůsobit se situaci jsme se museli snad jen u sportu, který vlastně úplně zamrzl. Ale i tady jsme si dokázali díky našim sportovním redaktorům poradit.  Covid nás tedy nejen nezastavil, ale ani nezpomalil. Důkazem je červnové vydání Motorbike, které se právě teď objevuje na stáncích.

 

 

 

 

 

TESTY:

BMW F 900 XR vs. BMW S 1000 XR

Bratrský souboj přepracovaného litru a zbrusu nového devítikila s přívlastky XR vyzněl s ohledem na téměř identickou hmotnost jinak, než jsme původně mysleli. Zřejmě emisními limity udušený čtyřválec předváděl v nižších otáčkách míň chuti do života, než právě kvůli ochraně ledních medvědů na větší objem převrtaný dvouvál. Na okresních silničkách jsme si v sedle obratnějšího juniora nemálokrát položili otázku, jestli míň není ve skutečnosti víc? Nic to ovšem nemění na přitažlivé univerzálnosti obou.

 

Suzuki GSX-R1000R

Otestovat litrové Gixero? Tak k tomu Indiho fakt nikdo nemusel přemlouvat. A když uviděl tuhle královnu japonské stáje Suzuki naživo, hned věděl, že se mu bude líbit i potom, co si na ní sedne.

Sám měl jako jednu z prvních motorek Suzuki GSX-R 750, které se říkalo „televize“ (kvůli přednímu světlu), později i nový model 2007 a zazávodil si i na K7 1000, takže má i trochu s čím srovnávat.

 

Triumph Street Triple RS M.Y. 2020

Zdá se vám, že Street Triple vypadá pořád téměř stejně? Tak to jste se nechali zmást vzhledem. Tou nejzásadnější změnou sice Street prošel již v roce 2017, kdy se za použití zkušeností ze šampionátu Moto2 zvětšil zdvihový objem na rovných 765 kubíků, pro rok 2020 však nový model dostává řadu dalších technických vylepšení. V nabídce nalezneme tři verze, přičemž ta s označením RS má uspokojit i nejnáročnější jezdce. Povedlo se konstruktérům z Hinckley opravdu stvořit, jak sami tvrdí, lídra své třídy a nejsportovnějšího naháče v historii značky?

 

Honda Gold Wing DCT

Honda Gold Wing patřila, patří a (jak pevně věříme) nadále i patřit bude k symbolům mototuristiky. Lépe řečeno luxusní mototuristiky. Cestovat se dá sice opravdu na jakékoliv motorce, ovšem málokterá vám nabídne takovou míru komfortu, jako právě Zlaté křídlo. Včetně baggeru, který jsme před pár dny otestovali.

 

Harley-Davidson Low Rider S

V minulém čísle Motorbike jste si mohli přečíst test revoluční novinky, elektrického Harley-Davidson LiveWire. Novinky, módním slovem řečeno, kontroverzní. Chybou by ovšem bylo předpokládat, že se značka odklonila od pro ní tradičních modelů – důkazem je mimo jiné i nový H-D Low Rider S, který jsme prohnali po českých silnicích.

 

Royal Enfield Himalayan

Legendárních evropských značek, které vydržely v minulém století útok Japonců, tedy přesněji řečeno japonských výrobců motocyklů, zas tak moc není. A těch, které vyrábějí od dob svého vzniku nepřetržitě, už vůbec ne. Royal Enfield patří mezi ně. Jak se mu podařilo jeho klasické cestovní enduro Himalayan? To se dozvíte v našem testu.

 

Vespa Primavera S 125

Červená Karkulka, napadá nás při prvním pohledu na na krásně červenou Vespu, kterou právě Jana přivezla před redakci. A abychom se drželi provenience, kde se Vespa vyrábí, tak použijeme i italský termín pro tuhle pohádkou postavu, takže Capucetto Rosso. Obhájí svou, oproti konkurenci, přeci jen poněkud vyšší cenu?

 

CFMOTO Gladiator X625 A

Jednoválcová novinka od CFMOTO Janě učarovala už vloni na podzim, na italském veletrhu EICMA. Když tedy přišel v půlce května telefonát z české centrály CFMOTa – Journeyman CZ a zazněla kouzelná slůvka „Tak už je tady pro tebe k vyzkoušení ta nová šestistovka“, nebylo na co čekat a jela  načerpat první dojmy.

 

Jak všímavému čtenáři jistě neuniklo, pro letošek v naší redakční garáži přistála novinka značky CFMOTO, cestovní model 650GT. A protože na něm máme najety první tisíce kilometrů, podělíme se s vámi v aktuálním Motorbike o první postřehy. V Techmánii pak naleznete detailní historii modelu Suzuki GSX-R, „Starý železo“ tentokrát reprezentuje Ford T (i když se jedná o auto, nemohli jsme si nechat ujít příležitost se v téhle legendě svézt) a protože věříme, že i letos budeme cestovat, připravili jsme pro vás velký článek o motozavazadlech.

V sekci sport se dozvíte o zásadních změnách v továrním týmu Yamahy (MotoGP), na dálku jsme vyzpovídali pilota Red Bull KTM Factory Racing týmu Brada Bindera a máme pro vás aktuální novinky i ohledně MXGP  a speedwaye. Představíme vám i nový český MX tým 4Cross Racing.

K tomu jako obvykle aktuality, toolbox, redakční produktové testy, soutěž…prostě vše, na co jste u Motorbike zvyklí. Covid neCovid, my jedeme dál!

Motorbike 6/ 2020 vychází ve středu 3.6.2020 a připomínáme, že na https://www.send.cz/casopis/1294/motorbike lze aktuální i starší vydání časopisu Motorbike objednat pohodlně a bezpečně až do schránky za stejnou cenu jako kdekoliv na stánku! 

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com

 

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

SUZUKI PŘEDSTAVUJE ZCELA NOVÝ V-STROM

SUZUKI PŘEDSTAVUJE ZCELA NOVÝ V-STROM

Milánský veletrh EICMA 2019, který se koná od 5. do 10. listopadu, je dějištěm premiéry zcela nového Suzuki V-STROM 1050 a V-STROM 1050XT. Dvojice nových modelů přichází s vylepšenou technikou a bohatou standardní výbavou. Moderní design s retro prvky bude možné spojit i se speciálním lakováním připomínajícím rallye Paříž-Dakar, ročník 1988.

Základní filozofií zcela nového V-STROM 1050 je „The Master od Adventure“. Nejnovější zástupce produktové řady Sport Adventure Tourer se zaměřuje na komfort v nejrůznějších jízdních situacích, které se vyskytují na dlouhých vyjížďkách. Snadné řízení na horských trasách a komfort při cestách na libovolné místo byly hlavními požadavky při vývoji nového modelu.

Nový V-STROM nabídne výkon 107 koní, což je o 7 koní více než doposud. Motor V-twin o objemu 1037 cm3 splňuje nejnovější emisní normu Euro 5, která začne v Evropě platit od ledna 2020. Nový motor má elektronické ovládání škrticí klapky systémem „ride-by-wire“ a upravené časování sacích i výfukových ventilů, které je nastavené pro dosažení co nejlepšího poměru vysokého výkonu a nízké spotřeby paliva. Každodenní použitelnost a snadnost obsluhy vylepšuje systém S.I.R.S. (Suzuki Intelligent Ride System), který nabízí odlišná nastavení pro různé jízdní situace. Elektronické systémy mají tři úrovně nastavení, platí to pro regulaci charakteristiky motoru SDMS (Suzuki Driving Mode Selection) i kontrolu trakce.

Vnější design se inspiruje u motocyklu Suzuki z kategorie adventure bike – legendárního DR750S z roku 1988. Moderní vzhled, agresivní silueta a plné tvary podporují image sport adventure toureru. Standardní výbava zahrnuje výškově nastavitelný větrný štít a hliníková řídítka, která podtrhují off-roadový styl tohoto motocyklu.

Model V-STROM 1050XT přidává další funkce, jako jsou tempomat, asistent rozjezdů do kopce a systém upravující brzdný účinek při jízdě z kopce nebo s velkou zátěží. Kromě toho má V-STROM 1050XT disky kol s drátěným výpletem, hliníkový ochranný rám motoru a převodovky, přídavný spodní hliníkový kryt, centrální stojan, kryty rukojetí, LED směrovky, nastavitelnou výšku sedačky řidiče a 12V zásuvku.
Kromě běžné nabídky laků bude pro V-STROM 1050XT k dispozici také unikátní lakování Heritage Special, které se odkazuje na závodní speciál DR-Z, speciální verzi modelu DR750S nasazenou v roce 1988 do vytrvalostního závodu Paříž-Dakar.

Zcela nový V-STROM 1050 a V-STROM 1050XT se bude vyrábět v Japonsku v továrně Hamamatsu. Distribuce do celého světa včetně Evropy a Severní Ameriky bude zahájena začátkem roku 2020.

Text a foto: TZ

TEST: Ducati 851 SP3 vs. Ducati 1299 Panigale

První a poslední

V dobách, kdy spolu piloti nejprestižnějších závodních seriálů ještě chodili na pivko a za „umbrellama“ a u nás se na náměstích cinkalo klíči, postavili v Borgo Panigale pro místní seriál Sport Production vodou chlazený superbike s označením 851S, přesněji Superbike Kit. Dostalo se mi té cti si prvního supersportovního vodníka italské značky ve vzácné, limitované edici SP3 vyzkoušet. A v jeho sedle sdílet pocity, které ve své době zažívali střelci jako Raymond Roche, nebo Giancarlo Falappa.  Jak moc se od té doby změnilo, mi přiblížilo souběžné srovnání s aktuálně posledním superbikem Ducati, modelem 1299 Panigale.

Trocha historie

ESková verze 851 se ve výrobě ohřála přesně rok, neboť Ducati navýšila objem pohonné jednotky o sedmatřicet kubických centimetrů a světlo světa spatřila varianta SP2. S hliníkovým podsedlovým rámem, dvěma vstřiky na válec, krátkou skříní, litinovými kotouči Brembo a plně stavitelným podvozkem Öhlins. Zkrátka čistokrevný závoďák na okruh. Na brzdě ze sebe vodou chlazený dvouválec vydal přesně sto devět koní. Psal se rok 1990! Opět o rok později se verze SP3 díky jiným pístům pochlubila vyšším kompresním poměrem, zvýšenými výfuky Termignoni a pumpou Brembo s oddělenou nádobkou. Továrnu souběžně opustilo pouhých šestnáct kusů SP3 SPS, což byla homologační verze pro SBK s výkonem sto osmadvaceti koní. A technicky identický kousek, byť původně vyrobený ve verzi SP3 (nr. 501 z 534 postavených), jsem mohl otestovat. Koukáte se na výsledek Honzovy tříleté práce s nespočtem hodin strávených jak v dílně, tak sháněním potřebných dílů a informací doslova po celé Evropě. Po zakoupení rámu s doklady a plaketou 851 SP3, kterého se majitel zbavil po destrukci agregátu, Honza narazil na motor 888 SP5. Neodolal. Motorářská lahůdka s odlehčenou klikou, ojnicemi Pankl s čepem jednadvacet milimetrů, kompletně upravené hlavy, vysokokompresní písty. A nejkratší převodovka, kterou Ducati pro silniční použití produkovala. Dále bylo třeba sehnat vstřikování, větší chladič, ECU s emprom racing 1991, tangenciální svody o průměru padesát milimetrů s koncovkami Termignoni, nádrž z karbonu, magnesiové ráfky Marvic včetně litinových racing kotoučů, třmeny PVM, corsa stupačky a přepákování, zadní brzdový třmen Brembo včetně karbonového záchytu a zadní centrální tlumič včetně přepákování. Právě kompletní tlumení Öhlins vyrobené pro SBK speciál bylo velmi těžké sehnat, potažmo obětovat velkou část úspor. Jenže, jak by verze SP vypadala bez závodního odpružení? Peníze se nakonec našly. Po kompletaci, doladění tlumení a vstřikování šup s motorkou na vozejk. Zkušebních devět set kilometrů po severní Itálii přineslo jen pozitivní dojmy. Závěrem Honza konstatoval, že nic neušetřil proti tomu, když by nějakou SP3 koupil rovnou. Teda, kdyby nějaká byla k mání..

Hned vedle SP3 postává poslední supersportovní vlajková loď italského výrobce, model 1299 Panigale. Její předchozí a první verze 1199 spatřila světlo světa před pěti lety. K malému srovnání „třináctku“ přivezl Martin, předseda českého Ducati Owners Group. Naproti předchozím superbikům ze stáje boloňských motor s označením Superquadro už nepoužívá k pohonu desmodromického rozvodu řemeny, ale řetízky. Navíc je nosnou součástí rámu typu monocoque a pomocných elektronických systémů má tolik, že se o nich před čtvrt stoletím nezdálo ani továrním týmům. Nádherný design plný ladných křivek poslední generace ostře kontrastuje s lehce „krabiciodními“ tvary motocyklového pra pra sourozence.

Pure bike

Starší má přednost, takže usedám na prkno nesoucí název sedačka, umístěné v pravoúhle vyříznutém hranolu monoposta. Omrknu kontrolky, tři nádherné budíky Veglia s bílým podkladem a červenýma ručkama. Natáhnu se k úzkým řídítkům přes hranu nádrže a trochu si postesknu nad hodně vysoko umístěnými závodními stupačkami Corsa. Njn, Roche ani Falappa nebyli žádní čahouni. Zvyknout si na obrácené řazení vyžaduje chvilku soustředění, ale pak už to jede jako po másle. Až mi bude někdo vyprávět o nepřesnosti italských skříní, měl by se svézt na eSPéčku. Přesná, lehce jdoucí skříň, do řadičky stačí jen klepnout. Od velkých třmenů PVM s litinovými kotouči Brembo, které Honza sehnal u sběratele, mj. hlavního dodavatele protektorů firmy Dainese, čekám téměř soudobý účinek. A ten se taky dostavuje. Na drtivý záběr M50 montovaných na velkou Panigale nemají, ale třeba za nižší řadou M40 silou rozhodně nezaostávají a velmi dobře se dávkují. Nedalo mi nevzpomenout na spíše zpomalující kotouč mé o x let mladší „třindy“. Tlumení od Švédů mám na své 996 a rozdíl proti základním Showám je především ve schopnosti pohlcovat nerovnosti při zachování dostatečné tuhosti. Jednoduše neodskakují. Motorka přesto působí tvrdě a do oblouku potřebuje trochu pobídnout. Jak si lehne, tak se nehne. Vyžaduje ale přesnost, která přichází až s dalšími kilometry, kdy navíc oceňuju nízkou míru setrvačnosti lehkého motocyklu. Jakmile propásneš správný otáčky, podtočený motor se začne nespokojeně ošívat, neklid se nepatrně přenese do řízení a idyla z přesně projetého ideálního oblouku zmizí jako pára nad hrncem. Do pěti tisíc s motorem takřka není řeč, do sedmi funguje zhruba stejně jako desmoquattro ve stokoňové 748. Nad touto hranicí jí ale rychle ukáže záda. Sto třicet koní chytne druhý dech a ručka na Veglii letí za jedenáctku. Hodnota maximálního výkonu na dnešní poměry bývá běžná u šestistovek. Avšak způsob, jakým tenhle bike zrychlí…neuvěřitelný zážitek. Žádná linearita, postupný nárůst výkonu. Nic takovýho. Rána a jedem. Rychle řadím a na rychloměru odečtu záhy dvoustovku. A ten zvuk. Nižší objem válců a ostré vačky, ženoucí otáčky rychle do dvoumístných výšin, přidávají k dunění vodníka ještě pronikavější sound. Nehomologované Termignoni mi dají vzpomenout na úžasný kravál starých závoďáků. Nebejt připláclý kombinézou, normálně se mi narovnaly chlupy na předloktí. A to si ještě předek na vytočenou dvojku klepne o asfalt. Jenže jabloně kolem okresky jsou nasázeny nepříjemně hustě a vědomí, že tenhle klenot nesmím rozbít, krotí mé vášně. V duchu si slibuju, že Honzu přemluvím, ať 851 vezme na Ducati den do Mostu. Jen jedno kolo, ano?

Power of electronics

Veglie prozatím zůstaly v čerstvé paměti a v takřka stejně tvrdém sedle drobné Panigale mě vítá koncert barev na nejmodernějším zobrazovači s barevným TFT displejem. Nemálo lidí z mého okolí říká, že nové Ducatky už nejsou tím, čím byly starší modely. Stroje náročné na ovládání, ale o to sladší odměnou v podobě ničím neředěného požitku z řízení. U Panigale to dle mého názoru rozhodně neplatí. Nádherný motocykl s přelomovým designem. Dvouválcový reaktor, který si s muší váhou jen pohrává. V běžném provozu mi tahle kombinace nejednou přivodila pocity frustrace z vlastní jezdecké nedokonalosti. Už nastartovaný budí Superquadro svým duněním náležitý respekt a po zařazení jedničky se celá motorka jakoby nahrbí. Zadní kolo sebou na štěrku krajnice po zařazení jedničky nepatrně trhne dopředu a jemná práce se spojkou je pro plynulý rozjezd naprostou nutností. Vracím se ke klasickému schématu řazení. Změna stupňů probíhá ještě snadněji díky přítomnosti quickshifteru, který je zde obousměrný. Vyjmenovávat všechny elektronické strážní anděly fakt nebudu, nicméně intenzita jejich zásahu jde vždy nastavit v několika stupních, nebo vypnout. A to mám na Italech hodně rád. O nejlepších, sériově montovaných brzdách už řeč byla, takže je po dvouleté exkluzivitě Ducati začíná používat už i konkurence. Základní verze Panigale disponuje konvenčním tlumením Marzocchi/Sachs, samozřejmě plně stavitelným. Ani tady nehledej komfort, vše je podřízeno maximálním výkonům a tuhosti šasi. Lehkost, s jakou se tahle motorka vodí, bere až dech. Subtilní holka s váhou žokeje, která mění směr jen prostým přenesením těžiště. A víc jak dvě stě koní k tomu. Vždycky mě napadne, že v Borgo Panigale nejprve postavili Superquadro a pak kolem něj obtočili hliníkový trubky. Vepředu a vzadu přišroubovali kolo. Na třináctistovku je ohromně kompaktní. Dvanáctistovka v předchozí generaci čelila kritice za úzké výkonové pásmo, kdy se do pěti tisíc otáček prakticky nic nedělo. Třináctka je v tomto ohledu výrazně lepší. Rychlostní hody se odehrávají za sedmičkou. V ještě vyšších patrech následuje prověrka uložení ramenních kloubů. Quadro se tvrdě dere dopředu i za dvoustovkou. Objemový rozdíl bezmála čtyř velkých panáků a víc jak pětasedmdesáti koní ve výkonu je samozřejmě sakra poznat. Jen se díky přítomnosti elektroniky nemusíš tolik spoléhat na přesné nadávkování výkonu posílaného při výjezdu z vinglu na zadní kolo. V podstatě se o obou motorkách dá říct, že použitelná otáčková výseč pro okruhové ježdění je velmi podobná, stejně jako hodnota otáček na hranici maximálního výkonu. Neodpustím si trochu kritiky na cukavou reakci elektronického plynu při zaklapnutí a poté lehkém přidání plynu. Počítač prostě chvíli přemýšlí a občas otevře klapky víc, než je potřeba. S tímhle jevem se ale trápí celá řada konkurentů. Co u eSPéčka nakrmíš, to tam lanky otevírané klapky taky pošlou. Velký motor těsně obepnutý rámem a svod o průměru trubky od kamen generuje velké množství tepla. Ve městě si připadáš jako na horkovodu. Sériové koncovky homologovali s ucpávkama v uších, duní parádně. Vzpomínané třmeny M50 ve mně zanechaly trvalou vzpomínku už u předchozího modelu. Obrovský účinek, rychlý nástup a dřív zvadneš ty. Okresky, okruh a na tacháku minimálně kilo třicet. Pak budete spokojení oba.

Závoďáky tělem i duší   

O motocyklových legendách si zpravidla přečtu jen v zahraničních nebo převzatých testech. Jsem moc rád, že jsem dostal příležitost vyzkoušet si jednu z nich. ESPéčko ve verzi SP3 byl ve své době čistokrevný závoďák s homologací vyběhanou pro běžný provoz. Nulové pohodlí, motor vyladěný na maximální výkon, ty nejlepší soudobé komponenty za ještě zaplatitelný peníze. Vyžaduje kupu zkušeností a bezchybné ovládání. Pak ukáže, co umí. Panigale logicky ustoupila přísnějším normám. Je víc benevolentní ke změně zatížení, nebo při potřebě utáhnout oblouk. Ale nebudu tvrdit, že je user-friendly. Tak to fakt ne. I zkušení piloti tvrdí, že aby z ní dostali to nejlepší, musí na ni tvrdě tlačit. Takže za sebe můžu říct, že v tomhle směru se za pětadvacet let chvála Bohu zase tak moc nezměnilo.

Text: Pavel „Pajinex“ Suk

Foto: Ivan „Scoob“ Bezděk

Vyšlo v Motorbike v listopadu 2016

SOUTĚŽ O PŘILBU LS2 – uzavřeno

SOUTĚŽ O PŘILBU LS2 MX436 PIONEER QUARTERBACK MATT TITANIUM BLUE 

Do aktuální soutěže nám dala cenu firma ASP Group s.r.o., mimo jiné dovozce španělských přileb LS2. A tak je logické, že budete soutěžit právě o přilbu, konkrétně o model LS2 MX436 PIONEER QUARTERBACK v ceně 3 999,-Kč. Jde o moderní enduro helmu pro cestovní endura, adventure, supermoto a čtyřkolky, s plexištítem a vysouvací sluneční clonou, s odolnou skořepinou z patentovaného materiálu Kinetic Polymer Alloy, s opticky přesným plexi s úpravou proti mlžení (poškrábání), s Anti-UV, větráním Dynamic Flow-through Ventilation, vícedílnou výstelkou s diferencovanou hustotou EPS, komfortním antibakteriálním a antialergickým, kompletně vyjímatelným a pratelným interiérem, s rychlým vyjímáním lícnic v případě nouze a zapínáním pohodlnou rychlopřezkou. Hmotnost přilby je pouze 1300g.

K tomu, abyste tuhle krásku získali, je potřeba – krom dávky štěstí – správně odpovědět na naši otázku „VE KTERÉM SPORTU MŮŽETE NARAZIT NA QUARTERBACKA?“. Uznáváme, není to úplně motorkářská otázka, ale proč si nerozšířit obzory, že. Navíc vám dáme tři možnosti:

  1. BASKET
  2. AMERICKÝ FOTBAL
  3. CURLING

Tak, otázku máte, jaká je výhra víte taky, co ještě? Jo, datum – je potřeba, abyste správnou odpověď poslali do 25. 9. 2019 na adresu asistent@motorbike-czech.cz pod předmětem QUARTERBACK a jako vždy nezapomeňte uvést i své kontaktní údaje včetně telefonu, protože bez nich bychom vás museli ze soutěže vyloučit a tuhle krásnou helmu byste neměli šanci vyhrát. Tak se pusťte do pátrání a my vám držíme palce!

Kdo vyhrál?

Další měsíc máme u konce a s ním končí i naše soutěž o tuhle parádní helmu. Kdo měl tentokrát štěstí a k tomu nám poslal správnou odpověď na naši otázku „VE KTERÉM SPORTU MŮŽETE NARAZIT NA QUARTERBACKA?“. Správná odpověď je samozřejmě č. 2. AMERICKÝ FOTBAL. Gratulujeme výherci Martinovi z Rožnova pod Radhoštěm.

Soutěž s KTM -uzavřeno

Soutěž na srpen s KTM

Ani tentokrát se nebudeme držet zpátky a o soutěž vás nepřipravíme. A zpátky se nedržel ani náš partner, tedy KTM CEE s.r.o., který nám věnoval dokonce tři ceny! A ne ledajaké, první cenou je totiž kufr s kolečky a teleskopickou rukojetí Team Layover Bag (rozměr: 55×35,5×25,5 cm, hmotnost: 3,6 kg,  objem: 45 L) v ceně 4 180,-Kč, druhou pak Moto GP Model Bike (44) v měřítku 1:12 (cena 787 Kč,-) a třetí Replica Team Cap, tedy pánská kšiltovka ve stylu KTM Racing Team za 919,- Kč. 

Ceny jsou to tedy parádní, a abyste měli šanci je získat, je potřeba mít nejen štěstí, ale zodpovědět správně soutěžní otázku „který KTM jezdec má číslo 44?“. Jak sami vidíte, není to nic složitého, takže nápověda co? Nápověda nebude.

 

Správné odpovědi nám pošlete na známou adresu asistent@motorbike-czech.cz pod předmětem KTM a jako vždy nezapomeňte uvést i své kontaktní údaje včetně telefonu, protože bez nich vás nemůžeme do řad soutěžících zařadit. No a o tom, kdo z vás vyhraje první, druhou či třetí cenu rozhodne štěstí…nicméně pokud odpovíte blbě, ani štěstí vám nebude nic platné. Tak se do toho pusťte a my držíme palce!

 

Kdopak vyhrál s KTM?

V minulém čísle s námi při soutěži spolupracovala značka KTM, konkrétně KTM CEE s.r.o, která se furiantsky plácla přes kapsu a dala nám pro vás hned tři ceny: kufr s kolečky a teleskopickou rukojetí Team Layover Bag (rozměr: 55×35,5×25,5 cm, hmotnost: 3,6 kg, objem: 45 L) v ceně 4 180,-Kč, Moto GP Model Bike (44) v měřítku 1:12 (cena 787 Kč,-) a Replica Team Cap, tedy pánskou kšiltovku ve stylu KTM Racing Team za 919,- Kč. Hned tři z vás tedy budou jásat, že vyhráli. Je nám až líto, že „jen“ tři, protože se vás zúčastnil opravdu nebývalý počet…je vidět, že KTM má spoustu fanoušků.

Tak, a co jste mohli pro výhru udělat? Stačilo mít trochu štěstí a hlavně zodpovědět správně soutěžní otázku „který KTM jezdec má číslo 44?“. Jak vidíte, otázka je to triviální a kdo odpověděl, že je to Dovizioso, je vosel, protože a) Dovi má jen jednu čtyřku, za b) jezdí na Ducati. Takže správná odpověď je samozřejmě Pol Espargaro! Gratulujeme výhercům!

  1. Svatopluk Kočtář z Luboměře vyhrává cestovní kufr KTM.
  2. Kateřina Martinková z Prostějova vyhrává Moto GP Model Bike 44.
  3. Alžběta Krejčová z Pelhřimova vyhrává kšiltovku KTM

 

Soutěž – a to rovnou o dvě výhry – uzavřeno

Soutěžíme o přilbu NEXX SX.100 SUPERSPEED BLUE/NEON YELL

Tuhle cenu nám do soutěže věnovala společnost Bikers Crown a nejde o cenu ledajakou – můžete vyhrát přilbu NEXX SX.100 SUPERSPEED BLUE/NEON YELL v ceně 4990,-Kč.  Skořepina téhle přilby je vyrobena z termoplastu, vyjímatelná a pratelná výstelka pak z antialergenní látky X-Mart Dry, pohlcující pot. Pro maximální ochranu v klíčových oblastech (při pádu) má přilba vnitřní vložku EPS s různou hustotou. Dále tu máme plexi Panoramic Vision s rozšířeným zorným polem, vnější plexi s úpravou proti poškrábání a s X-Swift systémem rychlého odepínání (plexi je připravené i pro Pinlock protimlžící fólii  – součást balení). Co ještě? Vyjímatelný límec, bradový deflektor, odnímatelný nosní deflektor, zapínání na mikrometrickou přezku, protihlukové lícnice, příprava pro X-COM komunikační systém a vynikající ventilace. Takže jak vidíte, je fakt o co soutěžit.

K tomu, abyste měli šanci vyhrát, je ale samozřejmě potřeba správně zodpovědět soutěžní otázku a ta dnes zní „V kolika velikostech skořepiny se NEXX SX.100 SUPERSPEED BLUE/NEON YELL vyrábí?“. Nápovědu vám tentokrát nedáme, musíte se trochu snažit (za trochu pátrání tahle helma určitě stojí).

Správnou odpověď nám pošlete do 27.7. 2019 na adresu asistent@motorbike-czech.cz pod předmětem NEXX a nezapomeňte uvést i své kontaktní údaje včetně telefonu, jinak bychom vás museli ze soutěže vyloučit.

 

Soutěžíme o softshellovou bundu RSA

Softshellovou bundu RSA v ceně 2299,- Kč nám pro vás věnovala společnost MotoZem. A vlastně ne jednu, ale dvě. Tedy abychom to upřesnili: pokud vyhraje holka, dostane dámskou bundu RSA Becky, pokud kluk, dostane bundu pánskou (RSA Forrest). V obou případech jde o bundu, která je vyrobena z elastického materiálu Softshell. Bunda je prodyšná, voděodolná a poskytuje dlouhodobou ochranu před nepříznivými povětrnostními podmínkami, má síťovanou podšívku s kapsou na suchý zip, CE chrániče ramen a loktů (EN 1621-1:2012, level 1), kapsu pro zádový chránič (chránič není součástí), odepínací kapui na zip, stahovací pásky na manžetách pro lepší dopasování a integrovanou ventilaci v podpaží pro dokonalou prodyšnost. 

 

 

K tomu, abyste byli za fešáčky právě v téhle bundě, je třeba zodpovědět naši soutěžní otázku „Víte, kolik motocyklů se zúčastnilo jarní vyjížďky s MotoZem?“. Otázka je to docela těžká, takže dáme nápovědu:
a) 644
b) 844
c) 1044

A napovíme ještě víc – zkuste mrknout na FB profil MotoZem, třeba tam správnou odpověď najdete.

Správnou odpověď nám pošlete do 27.7. 2019 na známý mail asistent@motorbike-czech.cz pod předmětem RSA.  Nezapomeňte opět uvést i své kontaktní údaje včetně telefonu, protože bez nich vás nemůžeme do řad soutěžících zařadit. Držíme palce!

Vyhodnocení soutěží z minulého čísla

V červencovém Motorbike jste mohli soutěžit hned o dvě ceny. A taky jste soutěžili jak o život, evidentně vás obě věci, tedy jak přilba NEXX SX.100 SUPERSPEED BLUE/NEON YELL, tak softshellová bunda RSA zaujaly (za což jsme rádi). Nebudeme to tedy protahovat a podíváme se, jaké byly správné odpovědi na naše soutěžní otázky.

Začneme přilbou, kterou nám pro vás dodala firma Bikers Crown. K tomu, abyste se dostali do dalšího kola, ve kterém rozhoduje štěstí, bylo třeba odpovědět na otázku „V kolika velikostech skořepiny se NEXX SX.100 SUPERSPEED BLUE/NEON YELL vyrábí?“. Kdo odpověděl, že ve dvou velikostech, odpověděl…špatně. Byl to trochu chyták, protože tahle helma se vyrábí pouze v jedné velikosti skořepiny. Nicméně mnohé z vás jsme nezmátli a správných odpovědí přišlo mnohem víc, než těch chybných. Výherci Jan Šlesinger gratulujeme a ať se s helmou hezky jezdí!

Další cenou byla softshellová bunda RSA od společnosti MotoZem. I tady bylo třeba nejprve správně zodpovědět soutěžní otázku, tentokrát ve znění „„Víte, kolik motocyklů se zúčastnilo jarní vyjížďky s MotoZem?“. Dali jsme vám vybrat ze tří možností: a) 644, b) 844, c) 1044. No a jaká byla ta správná? Chvilka napětí…virbl…644! I v tomto případě posíláme gratulaci Monice Bakešové a ať bunda slouží!

Motorbike 7/2019

Motorbike 7/2019

 

Začaly prázdniny a s nimi i dovolené. Ovšem Motorbike žádné prázdniny nemá a dovolenou už vůbec ne – naopak, jedeme na plný plyn a v prvním prázdninovém vydání tak najdete dokonce rekordní počet testovaných strojů. Jde o 14 kousků, od elektroskútru přes cestovní endura až po jednu z nejzajímavějších motorek současnosti, Suzuki Katanu. A k tomu samozřejmě i pořádnou porci všeho ostatního: techniky, sportu atd.

 

 

 

 

TESTY V ČÍSLE:

Suzuki Katana 2019

Čas od času se na trhu objeví stroj, odkazující svým jménem na ikonu let dávno minulých. Což může vypadat na první pohled jako geniální marketingový tah (pokud jde o opravdovou ikonu, mladší petrolheadi ji budou znát z obrázků a vyprávění, my starší zavzpomínáme na dobu, kdy jsme ji sedlali, případně kdy ji měl v garáži některý z našich kamarádů). Na pohled druhý to ale může být taky průser jak barák, protože – ať chcete nebo ne – nabízí se srovnání novinky právě s onou ikonou.

 

Yamaha Ténéré 700

Do kategorie Adventure přibyl letos dlouho očekávaný stroj, Yamaha Ténéré 700. A rovnou můžeme říct, že se Yamaze tahle novinka povedla. Možná ale trochu jinak, než si široká motorkářská veřejnost představovala…

 

BMW F 850GS Adventure vs. Honda CRF1000L Africa Twin Adventure Sports

Základní verze obou dnešních rivalů se bezesporu řadí k tomu nejlepšímu, co si v kategorii adventur můžete pořídit. My ale do testu postavili proti sobě jejich ultimativnější sestry –  jsou si velmi podobné výkonem, hmotností i zaměřením, ovšem to je asi tak všechno…

 

Triumph Scrambler 1200 XE

Segment motocyklů, které kombinují silniční styl s terénním ježděním, není pro značku Triumph žádnou novinkou. Na podzim loňského roku se nám však na výstavě EICMA představil Scrambler, který má ambice nabídnout o mnoho více, než jen retro styl a jízdní kompromisy. Výbava, kterou disponuje zcela nová řada Scramblerů 1200 zdvihá jízdní zážitek na novou úroveň a řadí tento motocykl na list přání nejednoho motorkáře. Splnil ale nový Scrambler veškerá očekávání?

 

CF Moto 650MT

Mezi motorkáři  CF Moto nemá zatím jméno, které by v nich evokovalo kvalitu nebo dokonce exkluzivitu. Spousta lidí tuhle značku pořád ještě ani nezná. Ale věříme, že ji široká motorkářská veřejnost brzy pozná… a v dobrém.  Proč si troufáme předpovídat tak revoluční vývoj? Odpověď je jednoduchá – CF Moto 650MT.

 

KTM 690 Enduro R 2019 vs. KTM 690 SMC R 2019

Enduro nebo motard? Hlína nebo asfalt? Špunty nebo hladké slicky? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v našem testu – byli jsme totiž vyzkoušet novinky letošní sezóny, KTM 690 Enduro R a KTM 690 SMC R.

 

Benelli 302S

Pro našeho redaktora Jindru jde trochu o nostalgii, protože předchůdce téhle motorky byl jeho prvním testovaným strojem vůbec. Tenkrát se na Benelli BN 302 docela hezky povozil a vlastně jediné, co ho štvalo, bylo jejích pár kilo nadváhy a slabá přední brzda. Od té doby se  Benelli BN 302, ve své objemové kategorii, dostala v domácí Itálii na vrcholek prodejů. A nejen tam, neztratila se ani jinde ve světě. Nyní přichází její nástupce a my se ptáme: podařilo se výrobci vychytat prvotní mouchy a postavit ještě lepší stroj?

 

Yuki 125i XTR

Jestli máte dojem, že cestovní enduro o tak malém nominálním výkonu a zdvihovém objemu je trochu výjimečné, pak nejste daleko od pravdy – většina konkurenční nabídky se pohybuje až od dvěstěpadesátek až třístovek. A ne vždy jde zrovna o úplně čistokrevná cendura. O to zajímavější tahle dváca je.

 

Vespa Primavera 125ie ABS a Vespa GTS Supersport 125ie ABS

Srovnávací testy skútrů jsou vždycky chyták, tím spíš, když se jedná o dva modely téže značky a stejné kubatury. Prakticky to znamená porovnat výbavu, rozměry a hmotnost. V případě souboje Primavery a GTS Supersport to je ale trochu víc zamotané – samotné nás až překvapilo, jak moc.

 

Ecooter E1R

S elektro motorkami a elektro skútry se poslední dobou roztrhnul pytel i u nás. A tak je jasné, že tuhle alternativu k tradičním způsobům dopravy je třeba brát zcela vážně v potaz a tím pádem ji i podrobit bližšímu zkoumání. Což jsme udělali a výsledkem je náš test.

 

Polaris Sportsman 570

Když vám přijde pozvánka na testovací den prémiové značky, jakou Polaris bezesporu je, není moc co řešit. Sbalíte si co nejbezpečnější výstroj a vyrazíte, protože prostě neexistuje, abyste přijeli pozdě. Stroj, který je na trhu už třicet let, přece netestujete každý den.

 

Sekci testů máme za sebou a co na vás v červencovém Motorbike ještě čeká? V Techmánii se krom pokračování seriálu o renovaci a restaurování youngtimerů zaměříme tentokrát na tlumiče, pro cestovatele tu máme první část cestopisu z exotické Gruzie, k tomu jako vždy aktuality, toolbox, redakční testy výstroje, soutěže (tentokrát hned dvě, o integrální přilbu a softshellovou bundu) atd. Prostě aby si u nás každý našel to své. Což platí i pro fanoušky motosportu, pro které naši redaktoři připravili reportáže nejen z MotoGP, WSBK, MXGP a speedwaye, ale mimo jiné například i z letošního IOMTT a Erzberg Rodea.

 

Doufáme, že vám červencový Motorbike zpříjemní letní večery a že nám zachováte přízeň!

 

Motorbike 7/ 2019 vychází ve čtvrtek 4.7.2019 a stojí pouhých 89 Kaček.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike-d2171674.htm?o=1 nebo http://www.floowie.com/cs/vyhledavani/?search=motorbike&where=text

 

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

 

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/casopismotorbike/

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

Motorbike 6/2019

Motorbike 6/2019

 

116 stran, české testy osmi strojů, od superbiku po čtyřkolku – taková by mohla být stručná charakteristika červnového vydání Motorbike.  Ale není to samozřejmě všechno, jako vždy pro vás máme i slušnou porci sportu, techniky a vůbec všeho, co k motorkám patří.

A co konkrétně si můžete v červnovém Motorbike přečíst? Je toho opravdu hodně! 

Od 6.6.2019  je k mání na stáncích. 

 

 

 

Testy

BMW S1000RR

I když je dosluhující generace stále vrcholným superbikem, rozhodli se u BMW, že je pravý čas na novou zbraň. Zatímco konkurence často používá k dosažení lepších výkonů zvyšování objemu, Němci to vzali poctivě a připravili regulérní superbike, schopný jet (občas) i po běžné silnici. Je ale dokonalý? No…nechte se překvapit.

Ducati Diavel 1260S

Mašina tak mimořádná, jak jen může být. Kus motorky s ohromujícím motorem a přitom skvělou ovladatelností na sebe strhává tolik pozornosti, že na ní budou žárlit i hollywoodské hvězdy. V čem je lepší než předchůdce? A je vůbec lepší?

Honda CBR 500R a CB500F

Tyhle dvě hravé motorky maximálně využívají prostoru, který jim dává kategorie A2, a to díky skvělému motoru. Obě sdílejí stejný technický základ, ale každá je trochu jiná… jiná Honda.

Harley-Davidson Street Glide Special

V době všemožných radikálních inovací je tu kus poctivého železa. Velká, těžká a silná motorka dává ty pravé pocity, které zákazníci HD vyhledávají. Tohle není motorka pro každého a proč tomu tak je vám napoví náš test.

Zontes 310R

Třístovka s hodně ostrým designem je na našem trhu novinkou a rozhodně nebude stát stranou. O tom není pochyb už podle jejího vzhledu, zvlášť v kombinaci se zajímavou cenovkou. A jestli se k tomu přidá i slušná technika, máme se na co těšit. Opravdu?

Fantic Caballero 500 Scrambler

Cenovka pod dvě stě tisíc a motorka, která si na Scramblera nejspíš jen nehraje. Vybrat si přitom můžeme z několika objemových verzí, ale vždy s tvrďáckým retro vzhledem. Jezdí tak drsně, jak vypadá?

Yuki 125i Max

Je tenhle skútr jen cenově dostupná nákupní taška pro přeplněná města, s minimálními provozními náklady? Dokáže nás překvapit a zvládne toho víc? I to jsme prověřili v našem testu.

CF Moto Gladiator X1000 V-Twin EPS

Na „Velkého Gladiatora X1000“ se čekalo dlouho a tak je jasné, že jeho uvedení na trh s sebou přineslo spoustu rozruchu. Kromě zimního testu na pásech, kde se jeho síla předvedla v limitních podmínkách, jsme si neodpustili okusit jeho vlastnosti ještě pěkně v teple. A dobře jsme udělali.

 

Motorbike je nejen o původních, nepřevzatých testech, ale i o mnohém dalším. Vyrazili jsme na výlet za vínem do okolí Znojma, zároveň i pokračujeme v našem seriálu o renovaci a restaurování youngtimerů, máme pro vás například i  fotoreport z Bike Shed Show a samozřejmě sport – od MotoGP přes WSBK, MXGP a speedway až po road racing a domácí závody.

Ale to nakonec vidíte v obsahu, nebudeme se tedy opakovat.  Prostě léto je za pár dní tady, jedeme na plný pecky a budeme rádi, když pojedete s námi!

 

Motorbike 6/ 2019 vychází ve čtvrtek 6.6.2019.

Plná, nijak neomezená verze Motorbike, je k dispozici samozřejmě i v elektronické podobě a to na:

https://www.alza.cz/media/motorbike nebo http://www.floowie.com/cs/

 

Tištěné předplatné je možné objednat přímo zde nebo prostřednictvím e-mailu: send@send.cz. Neuteče vám tak už žádné číslo Motorbike.

 

Více informací na: http://www.motorbike-czech.cz nebo na https://www.facebook.com/motorbike.cz.

Najdete nás i na Instagramu – @motorbikemagazin

ACCR Czech Talent Team – Willi Race po Imole

ACCR Czech Talent Team – Willi Race po Imole

Český ACCR Czech Talent Team – Willi Race má za sebou další závodní podnik mistrovství světa Superbiků ve třídě Supersport 300. O uplynulém víkendu se jelo v italské Imole, ale nedělní závod ovlivnila nepřízeň počasí.

Mistrovství světa Superbiků druhý květnový víkend zavítalo na okruh Imola v Itálii, kde se jelo páté kolo letošní sezóny a pro třídu Supersport 300 šlo o třetí závodní podnik. Průběh víkendu byl v podání českého týmu pozitivní, kdy Oliver König i Vojtěch Schwarz podávali stále lepší výkony i přes to, že technicky náročnou trať viděli poprvé. Oliver si v sobotním závodě Last Chance vybojoval postup do nedělního závodu. Jeho týmový kolega také bojoval o postupovou pozici, ale po kolizi s jiným jezdcem pro něj závod skončil. Nakonec si ale ani Oliver nezazávodil, protože byl nedělní závod zrušen kvůli velkému množství vody na trati.

Oliver König

„Ještě před závodním víkendem jsem měl od středy zdravotní problém, protože se mi vrátila angína. S tou jsem závodil při MMČR na Slovakiaringu a bohužel i v Imole. Kvůli tomu jsem ani nevěděl, jestli budu schopen jezdit. Naštěstí mě v medical cntre díky práškům uvedli do stavu, že jsem mohl jet. Pátek probíhal skvěle, byl to asi nejlepší pátek za tuto sezónu. Sobota začala také dobře, ale bohužel jsem v kvalifikaci udělal chybu a to pro mě znamenalo, že jsem se přímo nedostal do hlavního závodu. Kvůli tomu jsem musel nastoupit do závodu Last Chance. Ten jsem naštěstí díky své hlavě zvládl dojet na druhém místě a to znamenalo jediné – postup do nedělního závodu. Neděle začala také dobře, protože jsem v ranním Warm Upu skončil šestý! Bohužel poté byl závod zrušen kvůli počasí. Moc děkuji všem, co mi pomáhají a podporují mě a také celému týmu.“

Vojtěch Schwarz

„Páteční tréninky probíhaly celkem pěkně a byl to určitě lepší vstup do víkendu, než v předchozích závodech. Mě velice pomohlo, že jsme měli již od prvního volného tréninku dobré nastavení podvozku, které jsme během víkendu měnili minimálně. V každém tréninku jsme zaznamenali progres a nejlepší byla kvalifikace. Ta byla také dobře strategicky naplánovaná s jednou zastávkou v boxu. Podařilo se mi jet s rychlou skupinou, kde byl Scott Deroue a další. Do hlavního závodu se mi nakonec nepodařilo kvalifikovat, tak jsem nastoupil do závodu Last Chance. Osmé místo na roštu byla dobrá výchozí pozice. Stačilo dojet šestý a tím pádem byl postup na dosah. Start se mi podařil, ale během prvních zatáček jsem se propadl na 12. místo, ale hned ve druhém sektoru jsem se dostal na 10. pozici. Do šikany Variante Alta došlo na brzdách ke kontaktu s jiným jezdcem a výsledkem byl pád. Tam to pro mě skončilo. V Imole jsem nikdy nebyl a musím říct, že je to pro mě momentálně jedna z nejlepších tratí. Nachází se ve velice pěkném prostředí a všude kolem je skvělá atmosféra. Už ve čtvrtek mě překvapilo, jaká spousta lidí přišla do depa. Za mě je to velice krásný okruh se skvělými fanoušky. Chci poděkovat týmu, sponzorům a všem, kteří nás podporují.“

Jakub Smrž – manažer týmu

“Víkend začal moc dobře, když kluci oproti minulým závodům jeli v pátek velice dobře a to byli v Imole poprvé. V sobotu pokračovali v dobrém tempu, Vojta zajel slušnou kvalifikaci a Oliver měl naopak smůlu ve velké skupině, když nezajel žádné ideální kolo, ale vše napravil v Last Chance Race a chytře si dojel pro 2. místo. Vojta bohužel doplatil na kolizi a po pádu odstoupil. Ve Warm Upu na osychající trati předvedl Oliver skvělý výkon a 6. místo bylo znamením, že nás čeká zajímavý závod, ale kvůli počasí byl závod zrušen. Mrzí mě to, ale s počasím nic neuděláme. Každopádně jsem rád, že jsme zase o něco polepšili motorku a kluci vylepšili svou slabou stránku z minulých závodů, což byly pomalé páteční tréninky.”

Příští závody WorldSBK se jedou ve španělském Jerezu v termínu od 7. do 9. června 2019.

Text a foto: TZ