Dráteník

Honda CB1100EX

Text: Aleš „Alda“ Holczer

Asi před rokem jsme si všichni uvědomili, že to Honda myslí s retro motorkou vážně. Přišel na svět model CB1100, který rozhodně nebyl krokem vedle, ale zkrátka mu k dokonalosti pořád něco chybělo. Ono “něco“ dostala do vínku letošní verze EX, která tak sebrala argumenty i těm největším detailistům.

Loňské CéBéčko mělo evokovat klasické motorky šedesátých a sedmdesátých let, což pro ortodoxní fans této doby znamená povinnou výbavu minimálně v podobě drátěných kol a dvou výfuků. Obojí vidíte na fotkách, takže palec nahoru pro Hondu. Tak se plní přání zákazníků. Zapomínám na stres z práce, každodenní starosti a povinnosti. Je páteční odpoledne, klíče od auta letí do kouta a červená Honda si pobrukuje na volnoběh a čeká, až vysaju poslední cigáro a dosrkám dneska už třetí kafe. Hotovo? Výborně, kam se jede? Kamkoliv, cesta je cíl a upřímně – s takovým klasikem je jedno, kam mám namířeno.

Je to tam!

Při jízdě na podobných motorkách si člověk uvědomí, jak pořád někam spěcháme, honíme se za úspěchem (většinou ani ne vlastním) a život nám propluje mezi prsty jak ty miniaturní ryby na Jadranu plastovou síťkou, kterou si za stovku koupíte na místním tržišti. Takhle prostě ne. Ne s hondím dráteníkem. Znáte ten pocit, když sednete na motorku, zaklapnete plexi a najednou se cítíte, jak kdyby vám někdo v hlavě jenom cvaknul vypínačem do polohy off? Přesně to umí i CB, ale s tím rozdílem, že se přepnete do módu „chill out“. K odpočinkové jízdě dost pomáhá celková ergonomie, na které má hlavní zásluhu bohatě dimenzované sedlo, pohodlněji to na nekapotované motorce už nejspíš ani nejde. S čistým svědomím podepíšu, že mě nic nebolelo ani po 400 km ujetých za jeden den a to včetně dálničního přiblížení. Tam to, pravda, není žádná sláva, ale někdy není zbytí, když chytne člověk bouřku v neděli večer, tak chce být fakt doma nejrychlejší možnou cestou.

Hezké motorky tvoří detaily, na to myslí i u Hondy a tak jich tu není zrovna málo. Například tvar nádrže je něco, co byste měli najít v encyklopedii jako ilustrační fotku k tomuto pojmu, včetně chromovaného víčka, čistý oldschool. Zaťukejte na blatníky a s úsměvem v tváři zjistíte, že pro plasty zde není místo. Setkal jsem se s názory na zadní světlo, které nevyjadřovaly úplnou spokojenost s jeho tvarem. Za mě je v pořádku, existují i mnohem horší kreace a tohle vcelku pasuje k celkové siluetě.

Nejvíc pozornosti upoutá jako u většiny retro naháčů samotný motor, který umí zmást nejednoho laika, který je na pochybách, jestli jste si právě přivezli novou hračku ze salonu nebo jste strávili poslední rok v garáži renovací dědictví po strýčkovi. Přestože v motoru žádné karburátory nenajdete, na první pohled to vypadá, že vstřikování tentokrát Honda vynechala. A výfukové svody? Nirvána! Když jsem dostal svůj první řidičák, přivezl jsem si v bazaru Zephyra 550 a přesně toho v CBčku vidím. Nízká delší stavba s vyleštěnými svody, kulatým světlem a pohodlným sedlem. Miloval jsem ho úplně stejně.

Rychlonožka

Klasická neznamená pomalá, a přestože papírový výkon necelých 90 koní asi nikoho nepošle do kolen, není na místě bavit se o pomalé jízdě. Svižná – to je to pravý výraz! Řadový čtyřválec se plynule sbírá už od nízkých otáček, za městem tam s klidným svědomím můžete nakopat šestku a jenom lechtat plyn. Převodovka samotná nemá, čím by překvapila, ve zlém i v dobrém. Stejně jako spojka funguje, jak má – jemně, lehce, zkrátka user-friendly. Celá motorka je vlastně taková, jak jinak, pro Hondu je to už něco jako signatura.

Ještě pořád se občas divím, proč se na českých okreskách a dálnicích oficiálně netestují podvozky. To bych se ale dostal do debaty, do které teď fakt nechci. CB1100EX vám stav českých komunikací moc připomínat nebude a přestože je vybavená tím nejzákladnějším, co snad jde v dnešní době ještě na motorku dát, funguje podvozkově velmi dobře. Další důkaz, že super tlumiče nemusí být nutně jen USD. I s konvenční vidlicí a klasickým párem zadních tlumičů uděláte velkou parádu.

Za menší technickou přestávku stojí brzdy, které podobně jako podvozek nejsou úplně hi-tech, ale jednu moderní vlastnost přece jen mají. Je jí systém C-ABS a i já, jakožto odpůrce „elektroniky“, musím uznat, že kombinované ABS může zachránit nejen kůži nebo motorku. Především o něm ani nevíte, dokud to není nezbytně nutné a chod páčky je plynulý a hezky čitelný. Další důkaz toho, že ne všechny brzdy musí být „monoblock & radial“, aby fungovaly.

Kozlík šikula

Praktickou stránku nelze zanedbat ani u motorky, která není primárně stavěná pro svou užitnou hodnotu. Dvojici analogových budíků doplňuje malý displej, který vám řekne vše, na co si jen vzpomenete. Ukáže vám snad všechno od průměrné spotřeby, přes množství paliva až po dojezd na rezervu. Mezi jednotlivými údaji sice nemůžete přepínat jinak než tlačítky pod displejem, ale další tlačítko na řídítkách by jenom kazilo čistý design. Když už je řeč o spotřebě, ta se po víkendovém jezdění ustálila na hodnotě 5,6 l/100 km, ve spojení se 17,5l nádrží tak nabídne Honda dojezd 300+ km, takže na čerpacích stanicích se skamarádíte s personálem spíš kvůli vysedávání u kelímku s kávou.

Pochvalu zaslouží zpětná zrcátka, ve kterých vidíte dokonce i to, co je za vámi a ne jenom sami sebe. Na větší úložný prostor pod sedačkou můžete rovnou zapomenout, vejdou se tam tak plavky, kreditka a možná náhradní triko. Ideální letní výbava, ne? Díky za uzamykatelné poutko na helmu pod sedačkou, drobnost, která pořád na spoustě nových motorek chybí. Vzhledem k sekundárnímu pohonu řetězem se pochopitelně nevyhnete jeho údržbě, při čemž si uvědomíte další praktickou věc, která je jednoduchá, ale o to víc praktická – hlavní stojan. Už jsem, pravda, zažil i stroje, které bylo snazší na něj postavit, chce to jen trochu cviku. Přece jenom je hmotnost 260 kg při manipulaci na místě znát, přestože se povedlo dostat těžiště hodně nízko a do zatáček jde EXo pokládat s prstem v nose.

Nestyď se!

Kdo není rád středem pozornosti, krok vzad! Ty, ty, ty…a ty. Kupte si radši něco jinýho, protože s retro motorkou, která na denním světle hází prasátka z chromovaných dílů z každého úhlu, pozornosti opravdu neuniknete. Zaparkujete na libovolně zvoleném náměstí a otáčet se budou všichni, staří i mladí. Starším ročníkům se rozbuší srdce při vzpomínkách na mládí a na motorky, od kterých se rádi zašpinili, mladší generace si řekne, že něco takovýho si přáli jako první motorku a ještě mladší ročníky si můžou hlavu ukroutit, protože retro je přece in! Celý svůj motorkářský život zastávám názor, že v každém bikerovi je trochu exhibicionismu. Máme rádi, když jedeme městem a kolemjdoucí se otáčí, když nám pochválí motorku, nebo když se zakecáme na benzínce. S Hondou CB1100EX si pozornosti užijete až dost a nebojte se, že byste na ni neměli čas. Všechen ten chrom se sám nevyleští, že…

Pokud pořád nevíte, jestli EX stojí za příplatek 35 000 oproti základní verzi, rád poradím. Za těch pár desítek tisíc dostanete o tři litry větší nádrž, hezčí vyplétaná kola, víc chromu a výfuk navíc. Kdybych byl v situaci, že se mi líbí obě varianty, neváhal bych ani minutu. Že jsme vám moc nepomohli? Svezte se a uvidíte.

Vyšlo v Motorbiku 8/2014