Během závodního víkendu v San Marinu si Jakub Kornfeil prošel snad vším. Zklamáním z prvního dne, výrazným zlepšením během kvalifikací a nakonec skvělým výkonem v závodě, ze kterého vytěžil nejlepší výsledek sezóny.

Předpověď počasí se vyplnila a závodní neděli na okruhu Misano Adriatico postihl silný déšť. Náš Jakub Kornfeil byl na tento typ podmínek připraven a dokonce se na startovním roštu posunul na patnácté místo oproti dvacáté příčce, kterou získal v kvalifikaci. Po ne úplně vydařeném startu začal ihned pracovat na posunu vzhůru. Netrvalo dlouho a Kubajz byl v nejlepší desítce. Dokonce na osmé příčce a dotahoval skupinku bojující o čtvrté místo. Jenže pak přišla studená sprcha. V nájezdu do zatáčky číslo osm Jakub ztratil předek svého Peugeotu a odporoučel se k zemi.

Tady ale závod pro Kubu rozhodně neskončil. Okamžitý návrat na trať znamenal sice propad až na 23. příčku, ale pohled na tempo našeho závodníka byl až neuvěřitelný. Pád jakoby vůbec nebyl, hodnoty na jedno kolo byly totožné s těmi před kolizí. Kornfeil si pořád držel své skvělé tempo a sbíral jedno místo za druhým. A co víc, blížil se opět k nejlepší desítce. Deset kol před cílem Kornfeil získává osmou pozici a po pádech Tony Arbolina a Arona Caneta šel na výborné šesté místo. Boj ale trval až do konce, když na Peugeot s číslem 84 neustále dotíral Holanďan Bo Bendsneyder. Tito dva si několikrát vyměnili pozice, ale v koncovce byl úspěšnější Nizozemec. Jakub Kornfeil tak bere ve Velké ceně San Marina sedmé místo & devět mistrovských bodů a beze sporu také nejlepší umístění letošní sezóny.

Jakub Kornfeil: „Tento závod byl neskutečný. Závodím už poměrně dlouho, ale něco takového jsem snad nezažil. Trať byla hrozně nevyzpytatelná. Spousta pádů, které jsme dneska viděli, prostě nejdou rozumně vysvětlit. Měl jsem docela špatný start, takže jsem se snažil jet co nejrychleji a dostat se dopředu. To se docela dařilo, ale nakonec jsem na to spěchání doplatil. Nejdřív mě to trošku vysadilo v zatáčce šest. To jsem zachránil nevím jak a pak na brzdy do zatáčky osm to prostě ustřelilo a už jsem ležel. Než přiběhli maršálové, byl jsem už na cestě na trať a zařadil jsem se někam za dvacítku před mého týmového kolegu.

Závod začal znova. Rytmus jsem měl pořád stejný a motorka skvěle fungovala – to jsem si říkal, že se přetrhnu, aby to dopadlo. Některé soupeře jsem předjel, někteří spadli a koncem závodu už jsem byl zase v top ten. Dost mně záleželo na tom, abych předjel Arenase, protože jsme v šampionátu docela blízko a z dosavadních zkušeností vím, že ne každý závod máme šanci vyjíždět body. To se nakonec podařilo a za sedmé místo jsem moc šťastný. S celým týmem jsme si tento závod moc užili a já jim děkuju za skvělé nastavení. Mám velkou radost, že fandové a partneři mě konečně viděli výše ve výsledkových tabulkách. DÍKY!“

text a foto: TZ