Motorky a všechno
co k nim patří!

Našlapané zářijové číslo je na světě!

Více informací o aktuálním vydání zde.

více
motiv

TEST: Ducati 899 Panigale

Už od dob legendární Tamburiniho modelové řady 916 je v produkci italského výrobce i menší sportovní sestra – v tomto případě šlo o 748. A tak, když spatřila světlo světa 1199 Panigale, bylo jen otázkou času, kdy se objeví sourozenec s nižším objemem motoru. Nečekali jsme dlouho, na výstavních pódiích jsme malou Panigale mohli obdivovat na podzim roku 2013 a minulý rok tahle novinka zakotvila i v naší redakční garáži.

56

To, že malá Panigale převezme vzhled většího modelu 1199 (který je mimochodem ověnčen několika cenami za design), bylo více než zřejmé. I tak se ale po zveřejnění prvních neoficiálních snímků spustily velmi bouřlivé dohady, zda bude stroj takhle vypadat i ve finální verzi. Vesměs všechny tvary dokonalého, dalo by se říct až uměleckého designu, zůstaly zachovány, až na partii zadního kola, kdy vývojáři nepoužili Ducatisty tolik milované letmo uložené zadní kolo, ale sáhli po klasické oboustranné kyvné vidlici (tento způsob můžeme spatřit i u modelové řady Monster 1200 a 821). Ale absence „letmáče“ je snad to jediné, co by se dalo Panigale 899 vytknout. Tuhle štíhlou sexy italskou krásku zdobí při pohledu zepředu zajímavě tvarovaný světlomet, pod kterým se ukrývají průduchy pro přívod vzduchu k vzduchovému filtru. Jde o velice kompaktní celek, díky kterému – ve spojení s přední kapotáží – působí motorka větším dojmem, než ve skutečnosti je. Hezkým detailem jsou zpětná zrcátka, ve kterých jsou integrovaná směrová světla. Většina motocyklů je na první pohled z obou stran stejná, ale u osmdevětdevítky, potažmo u větší sestry (dnes již modelu 1299) tomu tak výrazně není. Pravá strana má hezky tvarovanou kapotáž, která ve spodní části obepíná výfukové potrubí předního válce. Dominantním prvkem je zde šedivě nastříkané víko spojky, pracující v olejové lázni. Přímo pod podsedlovkou a sedačkou jezdce pak vykukuje hlava zadního válce motoru. Naopak levá strana kapotáže má ve spodní části umístěné průduchy a jinak tvarovaná je zadní část, jelikož se zde nachází další výrazný prvek – tím je žlutočerně zbarvený centrální tlumicí komponent firmy Sachs s  možností plného nastavení. Spodní část stroje uzavírá tlumič výfuku, který plynule navazuje na kapotáže, vývody na odvod spalin jsou po obou stranách těsně před zadním kolem. Jelikož zde motor funguje jako nosná část motocyklu, je na něm umístěna i zadní kyvná vidlice, která svým zpracováním dokresluje dokonalé tvary tohoto pěkného superbiku. Designovou lahůdkou je i provedení podsedlovky a hlavně zadní kapotáž, nesoucí sedlo spolujezdce. Po stranách sedla jezdce jsou dva malé průduchy, které při pohledu zezadu ústí kolem nádherně tvarovaného zadního světla, které je podle mě nejhezčím detailem celého motocyklu. Zřejmě podle hesla „když už musíš mít RZ, použij hodně černého plastu“ je zde držák, na kterém jsou umístěná zadní směrová světla. Držák ale nijak významně nenarušuje výborně tvarově zpracovanou motorku. Je nutno říci, že design byl vždy u motocyklů z produkce z Borgo Panigale tím hlavním a za mě je tato modelová řada nejhezčí mezi superbiky současné světové produkce.

 

Superquadro

Agregát Superquadro je silně podčtvercový, oproti motoru, použitému v modelu 848 Evo. Vrtání motoru je zvětšené o celých šest milimetrů a zdvih byl naopak snížen o čtyři milimetry. To vedlo k navýšení objemu právě na osmsetdevadesátosm kubických centimetrů a díky tomu vzrostla jak hodnota výkonu, která je nyní 148 koní při 10750 otáčkách, tak i kroutícího momentu – 99 Nm při rovných devíti tisících. I díky použití jiného systému ovládání rozvodů pak bylo dosaženo  prodloužení hodnoty servisního intervalu na plných 24000km, což je velmi slušné číslo (a nejen u Ducati). Jelikož, jak již bylo řečeno, je motor nosnou částí motocyklu, došlo i k pozičním úpravám. Motor byl otočen dozadu kolem klikového hřídele, čímž bylo dosaženo lepší centralizace hmoty a rozložení celé hmotnosti, takže při osedlání stroje průměrným jezdcem se dostáváme k příznivým hodnotám rozložení váhy, tedy 52% vpředu k 48% vzadu.

Abychom nic nevynechali, je potřeba doplnit ještě informaci o použití elektronických pomocníků, spolupracujících s agregátem. Těmi jsou tři motorové mapy – Race, Sport a Wet. Prvně jmenovaná mapa značí maximální výkon při minimálním nastavením kontroly trakce a třístupňové motorové brzdy. Při té „nejhodnější“ mapě (kterou je logicky Wet), jsou pomocníci naopak aktivovaní na vyšší hodnoty a výkon omezen na 110 koní. Pomocníkem, kterého jistě také oceníte, je systém motorové brzdy EBC. Jedná se o systém, který hlídá deceleraci klikového hřídele a podle toho dává povel řídící jednotce, která díky použití Ride-by-Wire pootevře škrticí klapky a výsledkem je jemnější zpomalování. Tento systém dává také možnost tří stupňů nastavení podle potřeb každého uživatele.

 55

Sexy střela

Motocykl, který jsme měli zapůjčený od společnosti Moto Italia, byl v červené barvě s černými disky kol, ovšem malou Paniale můžete mít i v arktické bílé s červenými koly. Po zasunutí klíčku do zapalování, otočením do polohy ON a zmáčknutím startovacího tlačítka dojde k rozezvučení osmdevětdevítky krásným soundem, za který by se nemusel stydět ani výtvor leckterého výrobce laděných koncovek. Napadá mě, jak tento lauf vůbec mohl projít v Itálii homologací – přestože je pro pohodu zvukovodů vyladěný na velmi příjemný tón, prostě o sobě dává dost vědět. Po nezbytném prohřátí agregátu vyrážím směrem na fotopoint a po chvilce jízdy zjišťuji, že motocykl se přes své kompaktní rozměry a mou výšku dobře ovládá a nečiní mi moc velký problém se na něj napasovat. Jelikož chvátám, při nájezdu na dálnici se s heftem na maximum málem dostávám do konfliktu s policejním Passatem, naštěstí si ho ale všimnu včas, nechávám tedy emoce na uzdě a nasazuju tempo na hranici povolené rychlosti. Alespoň tak vyzkouším konstantní jízdu, kdy motor kolem 4000 otáček na šestý převodový stupeň není vůbec ucukaný, ale naopak má příjemný chod. Po několika minutách se otevře prostor pro rychlou jízdu a zátah motoru, díky přesnému řazení a Ducati Quick Shiteru, je až návykový, nutí vás otáčet heftem stále častěji až nadoraz a ochota motoru nechat se vytáčet k hranici 11000 otáček zaručí velmi rychlé přesuny. Na dálniční radovánky navazují silnice středočeského kraje, v horší či lepší kvalitě. Zde přijde ke slovu slušné tovární nastavení přední USD vidlice Showa a již zmiňovaného zadního Sachse, ani po delší jízdě nepůsobí zase až tak tvrdým dojmem a přestože je přední vidle stavitelná, není potřeba ji seřizovat.

Díky úzké stavbě a kompaktnosti se malá Panigale nechá velmi slušně ovládat v zatáčkách, kdy vás nijak nepříjemně nepřekvapí, pěkně drží stopu a vede se jak po kolejích. Dobře se ovládají i přední monobloky Brembo, které při běžném brzdění netrpí úbytkem síly a i díky systému ABS nabízejí dostatek jistoty při krocení superquadra. Střelci využijí jistě i možnost, při které je systém ABS (při nastavení na jedničku) schopen nechat při prudkém brzdění zadní kolo jet řízeným smykem. Vyzkoušel jsem samozřejmě i nastavení motorové brzdy a opravdu záleží na každém, co mu vyhovuje nejvíc. Mně vyhovoval stupeň, kdy motor více brzdil. Dobře je zvolené i základní obutí od renomovaného výrobce Pirelli, konkrétně se zde jedná o model Diablo Rosso Corsa. Tato guma dokonale uspokojí každého pilota nejen při běžném ježdění, ale díky ní se dá motorka i slušně prohnat na uzavřených okruzích.

Jelikož v době testu bylo už klasické podzimní počasí a v lesních pasážích bylo místy napadané listí a vlhko, velice jsem ocenil možnost upravovat nastavení motocyklu nezávisle na jízdním režimu motoru. Takže jsem si mohl nastavit kontrolu trakce a ABS tak, jak to vyžadoval aktuální stav silnice. Při svižné jízdě, kdy není vůbec problém díky zátahu motoru odlepit přední kolo od silnice, přijde vhod sériově montovaný tlumič řízení, který zabrání nepříjemnému rozkmitání řídítek.

 57

User friendly

Tento model je určen širšímu spektru uživatelů než jeho velká sestra. Nabízí skvěle vyladěný agregát s příjemným průběhem výkonové křivky, dobře dimenzovanou brzdovou soustavu a řadu elektronických pomocníků, zvyšující komfort každodenního používání. Takže stačí se rozhodnout, jestli oželíte „neletmo“ uložené kolo a hodnotu výkonu nad hranici 150 koní a pak už jen můžete vyrazit k prodejci. Určitě nebudete litovat, protože tohle sexy bejby vám nabídne více zábavy, než se na první pohled může zdát.

 

Motor, převodovka

O pohon se stará zbrusu nový agregát klasického eLkového uspořádání, vycházející z většího modelu. Jedná se podčtvercový agregát s označením Superquadro, kdy oproti předchůdci bylo zvětšeno vrtání a snížen zdvih pístu. Z objemu 898 kubíků dává motor výkon téměř stopadesát koní a hodnota kroutícího momentu atakuje rovnou stovku. Výkon motoru lze díky plynu Ride-by-wire nastavovat ve třech hodnotách: RACE, SPORT a WET. Přesná převodovka je doplněná o DQS (Ducati Quick Shifter), který umožňuje řazení rychlostí bez použití spojkové páčky.

 

Brzdy, kontrola trakce

Malá Panigale sice nepoužívá stejné třmeny jako její větší setra, ale i tak jde o monobloky renomovaného výrobce Brembo, společně používající nejnovější systém ABS, vyvinutý firmou Bosch. Společně s radiální brzdou mají dostatek síly na zabrzdění v jakékoliv situaci a s ABS dávají jistotu i za nepříliš dobré adheze. Systém ABS je libovolně nastavitelný nezávisle na aktuálním jízdním režimu. O lepší brzdění motorem se stará ještě motorová brzda, kterou lze nastavovat také libovolně. Osmdevětdevítka používá osmistupňovou kontrolu trakce, tu lze také nastavovat pomocí ovládacích prvků nezávisle na jízdním módu.

 

Přístrojovka

Plně digitální TFT displej naprosto odpovídá celkovým tvarům této štíhlé Italky. Zobrazuje všechny potřebné kontrolky, které jsou umístěny v jeho horní části (směrovky, dálkové světlo, neutrál , rezerva paliva, omezovač otáček, nízká hladina oleje v motoru, kontrolka ABS a aktivace DTC). Pod nimi je situovaný otáčkoměr. Středu displeje dominuje ukazatel aktuální rychlosti, nalevo od něj se zobrazují aktuální jízdní režim a zařazená rychlost, napravo zase stupeň nastavení ABS, motorové brzdy EBC a kontroly trakce. V dolní části jsou umístěny tři oddělené rámečky, zobrazující hodiny, hodnoty teploty chladící kapaliny, teploty, časů kol, nechybí ani počítadlo celkových kilometrů + dvě denní.Displej je dobře čitelný i na přímém slunci. Všechny ovládací prvky jsou umístěny dobře ergonomicky a jejich ovládání nevyžaduje žádnou námahu.

58Text : Libor„Libabiba“ Kozinka Foto: Honza Altner

Motorbike 3/2015

Inzerce / obchod

Martina Machová
Tel.: +420 608 323 233
martina@motorbike-czech.cz

Obchod / marketing

Jana Kolací
Tel.: +420 724 986 502
jana@motorbike-czech.cz

Adresa redakce:

X Ray Media, s.r.o.
Na Lysinách 40
Praha 4
147 00
Tel.: +420 608 774 475
asistent@motorbike-czech.cz